Dorothea von Biron: Porovnání verzí

Někteří autoři literatury faktu vyslovili hypotézu, že Dorothea von Biron, tehdy hraběnka de Talleyrand-Périgord, byla matkou české spisovatelky [[Božena Němcová|Boženy Němcové]]. Pro tuto hypotézu svědčí nejen vzhledová a&nbsp;do jisté míry i&nbsp;povahová podobnost možné matky s&nbsp;dcerou. Je znám také nezvykle dobrý vztah sestry Dorothey de Talleyrand-Périgord, Kateřiny vévodkyně ze Zaháně, na jejímž panství v&nbsp;[[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořicích]] Němcová pod dívčím jménem Barbora Panklová vyrůstala, k Barboře i&nbsp;k&nbsp;jejím (adoptivním) rodičům, a&nbsp;naopak nepříliš dobrý vztah Barbory k&nbsp;matce Terezii Panklové. Dále je uváděn i&nbsp;tradovaný vyšší věk dívky Barbory, než by to odpovídalo jejímu běžně udávanému roku narození [[1820]]. Podle nového zdroje se ze známého vášnivého vztahu Dorothey de Talleyrand-Périgord a&nbsp; hraběte [[Karel Jan Clam-Martinic|Karla Jana Clam-Martinice]] (1792–1840) skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve [[Francie|francouzských]] lázních [[Bourbon-l´'Archambault]], situovaných v dnešním departementu [[Allier (kterédepartement)|Allier]] Dorotheinv strýcregionu [[CharlesAuvergne]]. MauriceTyto lázně navštívili Dorothea a&nbsp;její strýc Charles de Talleyrand-Périgord]] pravidelně navštěvoval) v&nbsp;září 1816, tedy již po rozchodu obou milenců (v&nbsp;březnu 1816). Dorothea neuznala toto své nemanželské dítě oficiálně za vlastní a&nbsp;nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles.<ref>WILLMS, Johannes. "Talleyrand„Talleyrand: Virtuose der Macht"Macht“, C.H. Beck, [[Mnichov]] 2011, str. &nbsp;226. O&nbsp;dalších osudech dítěte se Willms nezmiňuje.</ref> Podle alternativních úvah byla dívka později dána do opatrování manželům Panklovým, služebníkům vévodkyně Kateřiny Zaháňské na ratibořickém panství. Na druhou stranu existují i&nbsp;argumenty proti spekulaci o&nbsp;původu Boženy Němcové (např. údajná podoba Boženy Němcové s&nbsp;její mladší sestrou z&nbsp;rodiny Panklových), takže mezi literárními vědci je doposud spíše odmítána.