Ve svém díle se Hans Kelsen inspiroval zejména trasnscendentálnítranscendentální filozofií [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]], v interpretaci marburské školy (zejména [[Hermann Cohen|Hermanna Cohena]]). To se projevuje především ve striktním požadavku na oddělení práva od jiných věd a v důsledném uplatňování normativních metod zkoumání práva. [[Immanuel Kant|Kant]] inspiroval Kelsena pouze ve filozofické rovině, nikoli v rovině právně-teoretické (Kant byl zastáncem [[Přirozené právo|přirozeného práva]]). Myšlenkovými předchůdci Hanse Kelsena v [[Teorie práva|právní teorii]] byli spíše [[Jeremy Bentham]] a [[John Austin]] a jejich [[rozkazní teorie]]. Sám Kelsen se označoval za žáka německého právníka a státovědce [[Georg Jellinek|Georga Jellinka]].
Kelsen významně ovlivnil řadu zejména britských právníků, mimo jiné [[H. L. A. Hart]]a a [[Joseph Raz|J. Raze]], z českých autorů brněnského [[František Weyr|Františka Weyra]]. Kelsenovým kolegou, ale výslovným protivníkem byl naopak německý právní teoretik absolutní svrchovanosti státu [[Carl Schmitt]].
