Konstantin I. Veliký: Porovnání verzí

Poté, co Galerius uznal Konstantina za svého spolucísaře, byla Konstantinova podobizna nesena podle tradičního zvyku [[Řím]]em. Maximianův syn [[Maxentius]] se obrazu posmíval, když na něm znázorněného Konstantina označoval za syna nevěstky. Nevražící na Konstantina prohlásil se Maxentius [[28. říjen|28. října]] [[306]] v Římě císařem. Galerius se odmítl smířit s tímto stavem věcí, avšak při pokusu sesadit Maxentia neuspěl. Proti uzurpátorovi vyslal Severa, jenž vytáhl ze severní Itálie na Řím. Severova armáda ovšem dříve podléhala Maximianově velení a proto přešla k nepříteli. Severus byl potom zajat a vsazen do vězení. Po Maxentiově vzpouře se z ústraní vrátil jeho otec [[Maximianus]], kterému Maxentius přenechal titul augusta. Koncem roku [[307]] se pak Maximianus vydal do Galie za Konstantinem, jemuž nabídl ruku svojí dcery [[Fausta|Fausty]] a povýšení do hodnosti augusta. Za to měl Konstantin potvrdit dřívější rodinné spojenectví mezi Maximianem a Constantiem a podpořit Maxentia v [[Itálie|Itálii]]. Konstantin s tímto souhlasil a oženil se s Faustou. Třebaže Maxentiovi vyslovil podporu, do konfliktu v Itálii se nijak nezapojil.

 

 

[[11. listopad]]u 308 se císařové na popud Galeria setkali ve městě ''[[Carnuntum]]'', kde hodlali vyřešit otázku neklidných západních provincií. Vedle Galeria a Maximiana byl přítomen rovněž Diocletianus. Maximianus byl nucen opět abdikovat, zatímco Konstantin měl znovu zaujmout hodnost caesara. [[Licinius]], jeden z blízkých přátel Galeria, byl ustaven augustem na západě. Nové uspořádání ovšem nevydrželo nijak dlouho. Konstantin se odmítl smířit s titulem caesara a navzdory nesouhlasu ostatních tetrarchů se na jím ražených mincích nadále označoval jako augustus. Maxentius byl zklamán, neboť místo něho byl augustem ustaven Licinius, jemuž předtím nenáležela hodnost caesara.