Ytterbium: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
substovaný infobox > {{Infobox Chemický prvek}}
Řádek 47:
Chemicky je ytterbium poměrně stálé. Na suchém vzduchu se prakticky nemění, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v běžných minerálních [[Kyseliny|kyselinách]] za vývoje [[vodík]]u.
 
Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Yb<sup>+3III</sup> a Yb<sup>II</sup>, které je vzhledem k elektronové konfiguraci iontu stabilnější než u jiných lanthanoidů. Soli Yb<sup>+3III</sup> vykazují vlastnosti podobné [[Chemická sloučenina|sloučeninám]] [[hliník]]u a ostatních lanthanoidů. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Ytterbité soli jsou bezbarvé.
 
Ytterbium objevil roku [[1878]] švýcarský chemik [[Jean Charles Galissard de Marignac]] jako nečistotu v [[Oxid erbitý|oxidu erbitém]] a pojmenoval jej po [[Švédsko|švédské]] vesnici [[Ytterby]] (podle "yttre by" znamenající "vnější vesnice"), poblíž něho bylo nalezeno značné množství [[minerál]]ů s významným obsahem prvků řady lanthanoidů ([[terbium]], [[yttrium]] a [[erbium]]). Skutečně čisté elementární ytterbium bylo získáno až v roce [[1953]].