Československá socialistická republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 53:
[[Soubor:Czechoslovakia demo.png|left|thumb|Počet obyvatel Československa v letech 1961 až 1991]]
 
V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Docházelo k mnohým čistkám. Hospodářství zaznamenalo v první polovině 70. let poměrně vysokou dynamiku růstu, hospodářstvíkterá upadalose však v závěru této dekády postupně snižovala. Tyto počáteční hospodářské úspěchy umožnily vedení státu prosadit řadu pozitivních opatření v sociální oblasti, především v politice podpory rodiny, které nastartovaly vysokou porodnost (kulminace v roce 1974). Československo však dosáhlo jistýchi dalších úspěchů. Začala se budovat [[dálnice|dálniční síť]], [[metro]], přehrady, velká panelová [[sídliště]] a v roce [[1978]] letěl první československý kosmonaut, [[Vladimír Remek]], na palubě sovětské kosmické lodi, do vesmíru. Další důležitou otázkou se stalastalo dokončení [[industrializace]] Slovenska – na východě republiky se budovaly rozsáhlé průmyslové komplexy, z hospodářského hlediska však pro ekonomiku ČSSR neudržitelné.{{Doplňte zdroj}} Ve výrobě hrál velkou roli [[těžký průmysl]], připravený na možnou válečnou výrobu.
 
Rostl vliv [[disent]]u a nevládních organizací, mezi které patřila například [[Charta 77]]. Ta poukazovala na porušování [[Základní lidská práva|lidských práv]] v zemi, k nimž se vláda ČSSR zavázala na mezinárodních konferencích. Režim proti těmto organizacím bojoval, například vytvořením [[Anticharta|anticharty]], což bylo sdružení umělců, kteří oficiálně tímto vyjádřili podporu tehdejšímu režimu. Režim představitele opozičních sil různým způsobem umlčoval, zavíral do vězení aj.
Řádek 59:
=== 1980–1990: Krize, přestavba společnosti a sametová revoluce ===
[[Soubor: Czechoslovakia.png|thumb|upright=1.5|Mapa ČSSR]]
V osmdesátých letech se ještězačala víceprojevovat projevilhospodářská hospodářskýstagnace, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých. Zprůmyslnění bylo sice vysoké a [[zaměstnanost]] oficiálně absolutní, efektivita výroby však bylastále více zaostávala za vyspělými tržními ekonomikami a technická úroveň produkce se relativně nízkásnižovala. V některých oblastech docházelo k devastaci krajiny a životního prostředí, například v [[Severní Čechy|Severních Čechách]] a na [[Severní Morava|Severní Moravě]]. Rozsáhlé plochy, které byly zdevastované již populačními změnami v obdobích kolem druhé světové války, byly nyní zcela zlikvidovány; mnohá města přesunuta na nové místo (a vybudovaná podle socialistického vzoru). Surovinově byla země závislá na dodávkách ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], který byl jedním z jejích největších obchodních partnerů.
 
Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení [[Perestrojka|perestrojky]] v druhé polovině osmdesátých let začalo i vedení Komunistické strany Československa hledat způsob, jak zlepšit situaci doma. Potřeba bylo hlavně upevnit obchod se zeměmi Západní Evropy, ohledně demokratizace a otevřenosti se ale příliš nediskutovalo. V [[Listopad 1989|listopadu 1989]] proběhla i zde demokratická revoluce, čímž se socialistické Československo přidalo jako poslední stát střední Evropy k demokratizačnímu procesu a otevřelo se okolnímu světu ([[sametová revoluce]] začala až [[17. listopad]]u a hranice se otevřely [[4. prosinec|4. prosince]], tedy jako poslední - v [[Maďarsko|Maďarsku]] padl komunistický režim již [[23. říjen|23. října]] a hranice se dokonce otevřely o dva měsíce dříve, v [[Polsko|Polsku]] začaly změny již prvními svobodnými volbami [[4. červen|4. června]] [[1989]] a v [[Německá demokratická republika|NDR]] padly hranice (a s nimi i samotný režim) pádem [[berlínská zeď|berlínské zdi]] [[9. listopad]]u) a země se vydala na cestu k [[Demokracie|demokracii]] a tržnímu hospodářství.