Český Krumlov (hrad a zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 42:
 
Dále na západ navazuje jízdárna a [[zámecký park]] v pozdně barokní úpravě s kaskádovou [[fontána|fontánou]] z poloviny [[18. století]] s bohatou plastickou výzdobou. V severní části parku je patrový [[Letohrádek Bellarie|pavilon Belárie]] z let [[1706]]-[[1708]], upravený a vyzdobený freskami v polovině 18. století. <ref name="A"/> Naproti pavilonu je moderní kovové [[Otáčivé hlediště Český Krumlov|otáčivé hlediště]], kde se konají letní divadelní festivaly. Z rampy mezi mostem a zahradou je pozoruhodná vyhlídka na město a řeku.
 
== První prohlídková trasa ==
První prohlídková trasa začíná na III. hradním nádvoří a trvá cca 60 minut. Návštěvníci si prohlédnou původní renesanční a barokní prostory. Trasa začíná v kapli svatého Jiří, pokračuje renesančními místnostmi v I. patře. Ve II. patře následují barokní prostory a zakončení v Maškarním sále s malbami Josefa Lederera.
 
=== Kaple svatého Jiří ===
Do kaple návštěvníci vstupují ze III. nádvoří. Vstoupit do ní lze po schodišti, které vede ze vstupní haly. První zmínky o této kapli pocházejí z roku 1334. Její dnešní vzhled je ovšem výsledkem stavebních úprav, které probíhaly v letech 1750 – 1753. Stěny jsou pokryty dobově módním umělým mramorem. Socha svatého Jiří nad hlavním oltářem pochází z dílny Jana Antonína Zinnera. Ve schránce pod oltářním obrazem jsou uchovány ostatky svatého Kalixta.
 
=== Renesanční hala ===
Z kaple svatého Jiří vstupují návštěvníci do renesanční haly, které dominuje obraz [[Dělení růží]]. Obraz zachycuje pověst, podle které [[Vítek I. z Prčice]] rozdělil svůj majetek mezi svých pět synů. Kromě části rodového majetku získal každý ze synů znak pětilisté růže na různobarevném podkladu. Pro Český Krumlov má zásadní význam třetí ze synů, Vítek III. mladší, praotec rodu Rožmberků, který získal červenou růži na stříbrném poli. Tento znak mohou návštěvníci spatřit na bohatých měšťanských domech v centru města.
 
=== Renesanční pokoje ===
Z renesanční haly se vstupuje do prvního z renesančních pokojů. Jde o ložnici a dva předpokoje. V koutě prvního předpokoje mohou návštěvníci spatřit malou místnost určenou pro pážata. Ve druhém předpokoji mohou návštěvníci spatřit obraz [[Perchta z Rožmberka|Perchty z Rožmberka]]. Na stolech je prostřeno původní cínové nádoby a tzv. [[vilkum]]y neboli vítací číše.
 
=== Znaková chodba ===
Další zastávkou je renesanční chodba, na níž si mohou návštěvníci prohlédnout erby různých majitelů zámku, Rožmberků, Eggenberků a Schwarzenberků. V rohu u schodiště jsou vystaveny impozantní rokokové sáně.
 
=== Antecamera ===
Antecamerou vstupují návštěvníci do barokních prostor. Samotné slovo antecamera pochází z latiny (ante = před, camera = pokoj). Jedná se tedy o předpokoj, v němž se návštěvy ucházely o slyšení. Stěnu nad krbem zdobí dobový pohled na zámeček Červený Dvůr, který dnes slouží jako protidrogová a protialkoholní léčebna. Dva portréty na čelní stěně zachycují dva majitele zámku Eleonoru Amálii a Adama Františka za Schwarzenberku. Adam František zemřel ve věku pouhých 52 let, kdy jej při honu na jelena zastřelil nešťastnou náhodou samotný císař Karel IV., otec Marie Terezie. Při procházení do dalších komnat si návštěvníci mohou povšimnout malé přípravny jídel.
 
=== Eggenberský sál ===
Dominantou tohoto pokoje je eggenberský kočár, který byl vyroben v roce 1638. Kočár je pokryt plátkovým zlatem a sloužil pouze jedenkrát. Na stěnách visí portréty příslušníků rodu Eggenbergů.
 
=== Barokní jídelna ===
Další zastávku tvoří barokní jídelna, kde si mohou návštěvníci prohlédnout na čelní stěně bruselskou tapisérii z cyklu „Judita a Holofernes“ ze 17. století.
 
=== Baldachýnový salón ===
Místnost sloužila jako přijímací salón. Svůj název získala podle pohovky s baldachýnem.
 
=== Maškarní sál ===
V Maškarním sále si mohou návštěvníci prohlédnout malby z roku 1748, které vytvořil vídeňský malíř Josef Lederer. Sám autor zpodobnil sebe sama v jednom koutě místnosti. Sál je pravidelně využíván, konají se v něm koncerty či jiné společenské akce.
 
== Galerie ==