Konzervatismus: Porovnání verzí

[[Roger Scruton]] píše, že konzervativci obhajují kontinuitu společenského vývoje, nebrání se [[pokrok]]u, ale odmítají [[revoluce]]. Dříve chránili [[Monarchie|monarchii]], jako symbol přirozené nadvlády [[ctnost]]ných a ušlechtilých. Také brání právo na soukromé vlastnictví. [[Politologie|Politolog]] [[Andrew Heywood]] vychází z uvědomění si nedokonalosti člověka a za základy konzervatismu považuje dodržování [[Tradice|tradic]], organickou společnost, [[hierarchie|hierarchii]], přirozenou [[autorita|autoritu]] a právo na [[majetek]]. Dalším znakem je obhajoba stávajícího společenského řádu, která však není nekritická. Konzervativci obhajují jen funkční, léty prověřené [[funkce]] a [[instituce]], které mají být zachovány, tudíž nemůžou být nahrazeny něčím údajně lepším. Na základě této [[skepse]] odmítají [[utopie]]. Proto upřednostňují jen malé změny, a to pouze pokud jsou opravdu nutné. Konzervativci oponují [[Socialismus|socialismu]] i [[Liberalismus|liberalismu]], hlavními body svárů je v případě socialismu otázka soukromého vlastnictví a v případě liberalismu otázka uchování tradičních hodnot. Liberalismus navíc odsuzují pro jeho snahu o [[Individualismus|individualizaci]] a chápání majetku jako nástroje ke [[spotřeba|konzum]]u. Konzervativci dále zastávají ideu silného [[stát]]u, ne však všemocného. Obhajují hierarchickou strukturu společnosti a odmítají představu rovnocenné společnosti v otázkách majetku, postavení či váženosti. Dle tohoto smýšlení by [[Občanství|občané]] měli být státu [[Loajalita|loajální]] a ten by jim měl zase zajistit existenční jistotu. Stát musí především dbát o [[Stabilita|stabilitu]].<ref>{{Citace elektronické monografie