Vladislav Jagellonský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Rytíři Dračího řádu za použití HotCat
m WPCleaner v1.35 - Opraveno pomocí WP:WCW (Reference s interpunkcí), vrácení vypadlého textu
Řádek 16:
| partner1 =I. [[Barbora Braniborská (1464–1515)|Barbora Braniborská]] (1476–1500)
| partner2 =II. [[Beatrix Neapolská]] (1491–1500)
| partner3 =III. [[Anna dez Foix a Candale|Anna z Foix]] (1502–1506)
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =I. [[Anna Jagellonská]]<br />II. [[Ludvík Jagellonský]]
| rod =
| dynastie =
Řádek 28:
| narozen =[[1. březen|1. března]] [[1456]]
| místo narození =[[Krakov]]
| úmrtí =[[13. březen|13. března]] [[1516]]<br />(ve věku {{Věk|1456|03|01|1516|03|13}} let)
| místo úmrtí =[[Budín (Budapešť)|Budín]]
| pochován =
| místo pochování =[[Székesfehérvár]]
|}}
'''Vladislav Jagellonský''' ([[1. březen|1. března]] [[1456]] [[Krakov]] – [[13. březen|13. března]] [[1516]] [[Budín (Budapešť)|Budín]]) pocházel z Polska, původem z [[Litevské velkoknížectví|litevského velkoknížecího]] a [[polské království|polského královského]] rodu [[Jagellonci|Jagellonců]] se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku [[1471]] jako Vladislav II. a králem uherským od roku [[1490]]; také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló&nbsp;II.<ref>http://www.bartleby.com/65/ul/Uladis2.html</ref>.
 
Tradičně bývá hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, neboť jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci, což ovšem bylo více způsobeno vnějšími okolnostmi – zvolen v 15 letech, úpadek a zadlužení země po husitských válkách a vládě Jiřího, náboženské rozpolcení země, vedoucí i k papežské podpoře jeho odpůrce Matyáše, zaneprázdnění uherskými záležitostmi včetně turecké hrozby atd.
 
V dynastické politice však dosáhl významného úspěchu, když byl po Matyášově smrti zvolen a korunován uherským králem, a to navzdory záměrům [[krakov]]ského dvora jeho otce [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]], prosazujícího Vladislavova bratra [[Jan I. Olbracht|Jana Olbrachta]]. Jeho matkou (zvanou matkou králů – 5 synů se stalo králi) byla [[Alžběta Habsburská (1436 – 15051436–1505)|Alžběta Habsburská]], sestra [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] s nároky na nástupnictví po něm.
 
== Jiří z Poděbrad a Jagellonci ==
Řádek 62:
 
== Náboženské poměry a kutnohorský smír ==
Přestože se Vladislav dostal na český trůn zásluhou kališníků ([[UtrakvistéUtrakvismus|utrakvistů]]), začal se po uzavření smlouvy v Olomouci sbližovat s katolickým panstvem a podporovat katolickou církev. To vedlo k růstu napětí mezi katolíky a kališnickou většinou obyvatelstva. Krvavé povstání pražských kališníků zmařilo naděje katolických předáků na převzetí moci a návrat k předhusitským církevním poměrům. Roku [[1485]] byl na [[Český zemský sněm|sněmu]] v Kutné Hoře obnoven mezi oběma skupinami smír, na jeho základě měli všichni obyvatelé království včetně poddaných právo rozhodnout o své víře. Svoboda vyznání se ovšem nevztahovala na [[Jednota bratrská|jednotu bratrskou]].
 
== Vladislavské zřízení zemské ==
zřízení je významné omezení královské moci. Šlechtě se podařilo zformulovat své výsadní postavení v Českém království. Autorem a tvůrcem ducha zákona byl odpůrce politického vzestupu městského stavu královský prokurátor [[Albrecht Rendl z Oušavy]]. V zákoníku byla rozvinuta koncepce, že královská města jsou poddanými krále a nejsou tudíž rovnocenným partnerem [[šlechta|šlechty]].
[[Soubor:Vladislav II-pečeť.jpg|thumb|left|Vladislavova majestátní pečeť]]
Toto [[Vladislavské zřízení zemské|zřízení]], vydané roku [[1500]], bývá uváděno jako důkaz slabosti panovníka, neboť důsledkem tohoto zřízení je významné omezení královské moci. Šlechtě se podařilo zformulovat své výsadní postavení v Českém království. Autorem a tvůrcem ducha zákona byl odpůrce politického vzestupu městského stavu, královský prokurátor [[Albrecht Rendl z Oušavy]]. V zákoníku byla rozvinuta koncepce, že královská města jsou poddanými krále a nejsou tudíž rovnocenným partnerem [[šlechta|šlechty]].
 
Zákoník se svým způsobem přijetí lišil od obdobných zemských zřízení sousedních zemí. Zatímco v sousedních zemích vydával zemské zřízení zeměpán, který do jisté míry vzal v úvahu zájmy stavů své země, v Čechách tomu bylo naopak. Zde rozhodovaly o zemském zřízení privilegované stavy, které podle vlastního uvážení zohlednily zájmy svého panovníka. Stavovská formulace královské moci byla samozřejmě ve své podstatě převážně limitující a přinášela zásadní omezení moci panovníka.
Řádek 75 ⟶ 77:
== Král a královny ==
[[Soubor:Vladislaus II. of Bohemia and Hungary.gif|thumb|right|200px|Vladislav II.]]
Roku [[1476]] uzavřel dvacetiletý Vladislav sňatek ''per procurationem'' (to znamená v zastoupení, jak velela dobová zvyklost) v [[Ansbach]]u s [[Barbora Braniborská (1464-15151464–1515)|Barborou Braniborskou]], ovdovělou dvanáctiletou hlohovskou kněžnou, jež byla dcerou [[Braniborsko|braniborského]] [[kurfiřt]]a [[Albrecht III. Achilles|Albrechta III. Achilla]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. Vladislav svoji choť nikdy nepřevzal, aby ji uvedl do Prahy. Vinu na tom měl zřejmě Matyáš Korvín. Roku [[1476]] se zmocnil slezských knížectví a s Hlohovskem, jež zdědila Barbora po svém prvním, zesnulém choti a měla jej přinést věnem českému králi, naložil jako s [[Odúmrť|odumřelým]] lénem.
 
Vladislav se prý cítil vázán manželským slibem, přesto již počátkem roku [[1477]] uvažovali jeho rádci o nové vhodné nevěstě. Český král začal usilovat o rozvod, ale papežská kurie, stranící Matyáši Korvínovi, ho celá léta nevyslyšela. To vyhovovalo jak uherskému králi, který v [[Řím]]ě proti Vladislavovi intrikoval, tak Habsburkům, neboť ani ve Vídni, ani v Uhrách si nepřáli spojení Jagellonců s Hohenzollerny. I když se později přece jen císař Fridrich III. za Vladislava u papeže přimlouval, neboť pomýšlel na jeho sňatek se svojí dcerou Kunhutou, zůstal [[Řím]] neoblomný a papež [[Inocenc VIII.]] dokonce roku [[1481]] králi nařídil, aby svůj sňatek [[Konzumace (právo)|konzumoval]]. Vladislav neposlechl a Barboru do Čech nepřivedl. Manželství zrušil teprve roku [[1500]] papež [[Alexandr VI.]]
 
Roku [[1490]] se Vladislav poté, co se stal uherským králem, oženil s [[Beatrix Neapolská|Beatricí Neapolskou]], dcerou neapolského krále [[Ferdinand I. Ferrante|Ferdinanda I. (Ferrante)]] z nelegitimní větve [[aragonAragonie|aragonské]]ské dynastie [[Trastámarové|Trastámara]] a vdovou po Matyáši Korvínovi. Ovdovělá královna disponovala značnými finančními prostředky a všemi silami se snažila, aby si své postavení udržela. V Uhrách byla velmi neoblíbená, především proto, že Matyášovi neporodila dědice. V době jejího sňatku s Vladislavem bylo již víceméně zřejmé, že i toto manželství zůstane bezdětné. Vzhledem k pozdní rozluce Vladislavova manželství s Barborou Braniborskou byl tento sňatek v podstatě neplatný.
 
== Anna z Foix ==
V důsledku sbližování Jagellonců s [[Francie|francouzským]] královským dvorem v roce [[1500]] začalo se uvažovat o vzájemných sňatcích. Uskutečnil se pouze jeden. 23. března [[1502]] podepsali Vladislavovi zplnomocněnci svatební smlouvu s [[Anna dez Foix a Candale|Annou z Foix a Candale]], dcerou Gastona, hraběte z Candale, a Kateřiny z [[Foix]]. Ještě před svým sňatkem s Vladislavem Jagellonským byla Anna korunována 29. září [[1502]] ve Stoličném Bělehradě uherskou královnou. Českou královnou se nikdy korunovat nedala.
 
Královna Anna konečně porodila Vladislavovi potomky, dceru [[Anna Jagellonská|Annu]] ([[1503]]) a syna [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka]]. Tři roky po narození dcery Anny, 27. 3.března [[1506]], uzavřel Vladislav Jagellonský s římským králem [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I.]] dohodu to tom, že si [[Anna Jagellonská|Anna]] vezme v budoucnu za manžela jednoho z Maxmiliánových vnuků. A v případě, že se někdy narodí Vladislavovi syn (což se 26. 7. 1506 stalo) ožení se tento syn v budoucnu s Maxmiliánovou vnučkou Marií. Vladislav Jagellonský se domníval, že si touto dohodou získal v římském králi mocného spojence proti odbojným uherským [[magnátVelmož|magnátům]]ům, v jejichž čele stál mocný [[Jan Zápolský]]. Římský král ale na smlouvu příliš ohled nebral. V květnu [[1506]] tedy Maxmiliánova vojska vtrhla do Uher a obsadila [[Bratislava|Prešpurk]] a [[Sopron|Šoproň]], přičemž Maxmilián I. prohlásil, že přichází hájit svá dědická práva na uherskou korunu. Vladislav se v této kritické chvíli obrátil o pomoc na české a moravské stavy. Králův vyslanec, bývalý [[olomouc]]ký [[biskup]] [[Jan Filipec]], se poté vydal do Vídně urovnat spory s římským králem Maxmiliánem I. Stárnoucí a od roku [[1504]] také vážně nemocný král Vladislav se 26. 7. 1506 dočkal v Budíně narození syna a dědice trůnu, ale jeho milovaná manželka Anna při porodu zemřela. Navzdory své chorobě ji přežil o celých deset let. Dcera Anna se nakonec skutečně provdala do rodu Habsburků a syn Ludvík se rovněž oženil s Marií Habsburskou, přesně tak, jak to bylo dohodnuto roku 1506. Tato dohoda mezi [[Jagellonci]] a [[Habsburkové|Habsburky]] vlastně rozhodla o pozdějším vzniku podunajské monarchie pod vládou [[Habsburkové|Habsburků]].
 
== Potomci ==
Jak již bylo řečeno, děti měl Vladislav až se svou třetí manželkou [[Anna dez Foix a Candale|Annou z Foix (1484–1506)]]:
* '''[[Anna Jagellonská|Anna (1503–1547)]], [[Seznam českých kněžen a královen|česká]], [[Seznam uherských královen|uherská]] a [[Seznam manželek panovníků Svaté říše římské|německá královna]]'''
:∞ [[1521]] [[Ferdinand I. Habsburský]]
Řádek 96 ⟶ 98:
{| width="100%" style="text-align:center; vertical-align:middle;" cellspacing="0" cellpadding="0"
|-
| colspan="2" | [[Vladislav II. Jagello]]<br />nar. kolem 1351<br />zm. 1. června 1434
| colspan="2" | &nbsp;
| colspan="2" | [[Sofie Holšanská]]<br />nar. kolem 1405 <br />zm. 21. září 1461
| colspan="2" | &nbsp;
| colspan="2" | [[Albrecht II. Habsburský]]<br />nar. 10. srpna 1397<br />zm. 27. října 1439
| colspan="2" | &nbsp;
| colspan="2" | [[Alžběta Lucemburská]]<br />nar. 28. února 1409<br />zm. 19. prosince 1442
|-
| style="border-right:1px black solid;" |&nbsp;
Řádek 115 ⟶ 117:
|-
| colspan="2" | &nbsp;
| colspan="2" | [[Kazimír IV. Jagellonský]]<br />nar. 30. listopadu 1427<br />zm. 7. června 1492
| colspan="6" | &nbsp;
| colspan="2" | [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta Habsburská]]<br />nar. 1436<br />zm. 30. srpna 1505
| colspan="2" | &nbsp;
|-
Řádek 145 ⟶ 147:
{| style="width:100%; text-align:center; vertical-align:top;" cellspacing="0" cellpadding="0"
|- style="vertical-align:top;"
| colspan="2" | 1<br />[[Barbora Braniborská (1464–1515)|Barbora Braniborská]]<br />nar. 29./30. květen 1464<br />zm. 4. září 1515<br /><span style="letter-spacing: -6pt;">OO</span> &nbsp;&nbsp;1476
| colspan="2" | 2<br /> [[Beatrix Neapolská]]<br />nar. 16. listopadu 1457<br />zm. 23. září 1508<br /><span style="letter-spacing: -6pt;">OO</span> &nbsp;&nbsp;1490
| colspan="2" style="vertical-align:middle;" |'''Vladislav Jagellonský'''<br />nar. 1. března 1456<br />zm. 13. března 1516
| colspan="2" | 3<br /> [[Anna z Foix a Candale]]<br />nar. kolem 1484<br />zm. 26. červenec 1506<br /><span style="letter-spacing: -6pt;">OO</span> &nbsp;&nbsp;1502
| colspan="2" |
| colspan="2" |
Řádek 174 ⟶ 176:
| style="width:10%;"| &nbsp;
|- style="vertical-align:top;"
| colspan="2" | [[Anna Jagellonská]] <br />&nbsp;nar. 23. 3. 1503 <br />&nbsp;zm. 27. 1. 1547 <br />&nbsp;
| colspan="2" |[[Ludvík Jagellonský]]<br />&nbsp;nar. 1. 3.1506 <br />&nbsp;zm. 29. 8. 1526 <br />&nbsp;
|}