Učení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m český překlad citované knihy |
|||
Řádek 12:
Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha [[Živočichové|živočichů]], u některých i učení jako předávání [[zvyk]]lostí a zkušeností. Teprve v diferencovanějších a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba [[učitel]]e. Už ve [[starověk]]u vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního [[středověk]]u vznikla potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu [[novověk]]u.
Proces učení jako cílevědomého předávání neobyčejně usnadnil a urychlil šíření kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii, které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a technologií.<ref>Richerson - Boyd, ''
== Zvláštní významy ==
Řádek 40:
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Učení. Sv. 26, str. 5
* R. Palouš, ''Ars docendi''. Praha: Karolinum, 2004 - 127 s. ISBN 80-246-0855-3
* Richerson - Boyd, ''
=== Reference ===
<references />
| |||