Jagellonská univerzita: Porovnání verzí

Přidáno 41 bajtů ,  před 5 lety
infobox, odkazy, obrázky
m (řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
(infobox, odkazy, obrázky)
{{Infobox univerzita
{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right; empty-cells:show; margin-left:1em; margin-bottom:0.5em; background:#FFD700;"
!|název colspan="2" | Jagellonská univerzita<br />''Uniwersytet Jagielloński''
|původní název = Uniwersytet Jagielloński
|- bgcolor="#FFFFFF"
| Latinskýlatinský název: ||= ''Universitas Jagellonica Cracoviensis''
| colspan="2" align="center"|
|motto =
|-
[[Soubor:|foto = Kraków - Collegium Novum 01.JPG|thumb|250px|left|Collegium Novum.]]
|- bgcolor="#FFFFFF"
|popis = Collegium Novum
| Latinský název: || ''Universitas Jagellonica Cracoviensis''
|zkratka =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|rok založení = 1364
| Založení: || [[12. květen|12. května]] [[1364]]
|typ školy = veřejná
|- bgcolor="#FFFFFF"
|rektor = Wojciech Nowak
| Místo: || [[Krakov]] ([[Polsko]])
|odkaz na rektora =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|odkaz na seznam rektorů =
| [[Rektor]]: || prof. dr hab. Karol Musioł
|kvestor =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|kancléř =
| Počet [[fakulta|fakult]]: || 15
|prorektor1 =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|funkce prorektora1 =
| Počet [[student]]ů: || 44 214
|prorektor2 =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|funkce prorektora2 =
| Počet [[zaměstnanec|zaměstnanců]]: || 6 710
|prorektor3 =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|funkce prorektora3 =
| Počet [[Učitel|pedagogů]]: || 4 594
|prorektor4 =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|funkce prorektora4 =
| z toho [[profesor|profesoři]]: || 486
|prorektor5 =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|funkce prorektora5 =
| [[docent]]i: || 503
|prorektor6 =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|funkce prorektora6 =
| Internetové stránky: || [http://www.uj.edu.pl]
|prorektor7 =
|- bgcolor="#FFFFFF"
|funkce prorektora7 =
| Adresa: || Collegium Novum, <br /> Gołębia 24 <br /> 31-007 Kraków
|prorektor8 =
|}
|funkce prorektora8 =
 
|prezident =
[[Soubor:Courtyard_of_Collegium_Maius,_Krakow.jpg|thumb|280px|Collegium Maius]]
|viceprezident =
[[Soubor:Mikolaj Kopernik.jpg|thumb|Mikuláš Koperník]]
|předseda =
 
|ředitel =
'''Jagellonská univerzita''' ([[polština|polsky]] Uniwersytet Jagielloński) se nachází v [[Polsko|polském]] [[Krakov]]ě. Byla založena v roce [[1364]] a je tak druhou [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarší univerzitou]] ve střední [[Evropa|Evropě]] (po [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]]). Univerzita byla po většinu své historie známa pod jménem '''Krakovská akademie''', ale v [[19. století]] byla přejmenována na Jagellonskou univerzitu podle dynastie [[Polsko|polských]] králů.
|akademici k roku = 2011
|počet studentů bakalářského studia = 46 012
|počet studentů navazujícího studia = 2 648
|počet studentů doktorského studia = 2 941
|počet ostatních studentů =
|počet akademických pracovníků =
|počet fakult = 15
|odkaz na seznam fakult =
|rozpočet =
|sídlo = Krakov
|kampus =
|odkaz na kampus =
|člen =
|odkaz na seznam členství =
|web = http://www.uj.edu.pl
|}}
'''Jagellonská univerzita''' ([[polština|polsky]] ''Uniwersytet Jagielloński'') se nachází v [[Polsko|polském]] [[Krakov]]ě. Byla založena v roce [[1364]] a je tak druhou [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarší univerzitou]] ve střední [[Střední Evropa|střední Evropě]] (po [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]]). Univerzita byla po většinu své historie známa pod jménem '''Krakovská akademie''', ale v [[19. &nbsp;století]] byla přejmenována na Jagellonskou univerzitu podle dynastie [[PolskoJagellonci|dynastie polských králů]] králů.
 
== Historie ==
=== Založení univerzity ===
Univerzita byla založena na popud krále [[Kazimír III. Veliký|Kazimíra III. Velikého]] [[12. květen|12. &nbsp;května]] [[1364]] pod oficiálním názvem ''Studium Generale''. Po [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]] se tak stala druhou vysokou školou ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Krátce poté vznikly další středoevropské univerzity: [[Vídeňská univerzita|Vídeň]] ([[1365]]), [[Pécs]] ([[1367]]) a [[Univerzita Heidelberg|Heidelberg]] ([[1386]]).
 
Krakovská univerzita byla zformována podle vzoru [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarší evropské univerzity]] v [[Boloňská univerzita|Bologni]]. Výuka byla zahájena až v roce [[1367]] na třech [[fakulta|fakultách]]:
* fakulta [[Sedmartistická svobodných uměnífakulta|fakulta svobodných umění]] (1 katedra)
* [[Lékařství|lékařská]] fakulta]] (2 katedry)
* [[Právoprávnická fakulta|právní]] fakulta]] (8 kateder, z toho 5 [[Římské právo|práva římského]])
 
K založení nejprestižnější fakulty - [[Teologieteologická fakulta|teologické]] nedal souhlas [[papež]] [[Urban V.]] (stejně tak se stalo i v případě univerzit ve Vídni, Pešti a [[Erfurt]]u).
 
Sídlo univerzity bylo v té době pravděpodobně na [[Wawel]]u, v blízkosti samotného krále. Jeho náhlá smrt v roce [[1370]] a nezájem nástupce [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Uherského]] způsobily, že univerzitní aktivity byly postupně utlumeny.
[[Soubor:Collegium Maius, Cracovia, Polonia.jpg|náhled|vlevo|Collegium Maius]]
 
K obnovení činnosti došlo teprve za vlády [[Hedvika z Anjou|Hedviky z Anjou]] a [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagelly]] (asi kolem roku [[1390]]). [[Bula (listina)|Bulou]] z roku [[1397]] udělil papež [[Bonifác IX.]] škole právo založit [[teologie|teologickou]] fakultu. V prvních letech pomohla univerzitě výrazně královna [[Hedvika z Anjou|Hedvika]], která jí ve své závěti zanechala veškerý svůj osobní majetek. Navíc dne [[22. červenec|22. &nbsp;července]] [[1400]] věnoval král [[Vladislav II. Jagello|Vladislav]] univerzitním profesorům budovu [[Collegium Maius]], která se stala hlavním sídlem k krakovského vysokého učení.
 
=== Zlatý věk ===
Celé 15. a počátek 16. &nbsp;století bývá v dějinách univerzity označováno jako „Zlatý věk“. V té době došlo k jejímu největšímu rozvoji a stala se známou po celé [[Evropa|Evropě]]. O významné pozici Krakovské Akademie v evropském měřítku svědčí mj. i fakt, že v letech [[1433]]-[[1510]]1433–1510 pocházelo celých 44 % studentů ze zahraničí.<ref>http://www.uj.edu.pl/dispatch.jsp?item=uniwersytet/historia/historiatxt.jsp#zloty</ref>
 
V roce [[1402]] také jako první v Evropě založila samostatnou katedru [[astronomie]] a [[matematika|matematiky]]. Mezi slavné absolventy této katedry patří např. [[Marcin Bylica]] z Olkuše, jež byl jedním ze zakladatelů první slovenské univerzity (známé pod názvem [[Academia Istropolitana]], fungovala v letech [[1465]]/[[1467]]- cca [[1491]]) a později také dvorním [[astrologie|astrologem]] uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (v letech [[1472]]–[[1490]]1472–1490), ale především jeden z nejvýznamnějších evropských astronomů [[Mikuláš Koperník]] (studoval zde v letech [[1491]]-[[1495]]1491–1495).
 
Významná byla také delegace členů Krakovské Akademie na [[Kostnický koncil|kostnickém koncilu]] ([[1414]]-[[1418]]1414–1418). Pozdější [[rektor]] [[Paweł Włodkowic]] se zde zastával [[Jan Hus|Jana Husa]] a vystoupil rovněž s [[traktát]]em o [[papež]]ské a [[císař]]ské moci (''Tractatus de potestate papae et imperatoris respectu infidelium''), v němž vystupoval proti šíření křesťanství mečem a obhajoval možnost mírového soužití [[křesťan]]ů a [[pohan]]ů.<ref>Štěpán, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů, Praha 2000, s. 515.</ref>
 
=== Soumrak ===
[[Soubor:Collegium maius, Aula Jagiellońska.jpg|náhled|Aula]]
V první polovině [[16. &nbsp;století]] se Krakovská Akademie postavila proti [[reformace|reformaci]]. Vědecké práce příslušníků jiných vyznání podléhaly [[cenzura|cenzuře]] a zastánci [[reformace]] opouštěli univerzitu i město. Škola tak ztrácí většinu zahraničních studentů, kteří odcházejí jinam (zejm. [[Padova]], [[Bologna]]). Zůstávají pouze [[Poláci]] a [[Litevci]] ([[Litevské velkoknížectví|VKL]]), mezi nimiž k nejslavnějším patří [[Jan Kochanowski]], [[Andrzej Frycz Modrzewski]], [[Marcin Kromer]] nebo [[Mikołaj Rej]].
 
V [[17. &nbsp;století]] se rozhodující vliv na univerzitě pokoušeli získat [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], podporovaní králem [[Zikmund III. Vasa|Zikmundem III.]]. Jezuitská [[scholastika]] byla uplatňována na úkor moderních vyučovacích metod a škola tak zcela ztratila bývalou mezinárodní prestiž.
 
=== Reforma ===
V [[18. &nbsp;století]] pomalu končí kritické období. Zavádí se systematická výuka [[němčina|němčiny]] a [[francouzština|francouzštiny]], polského [[právo|práva]], [[geografie]] a vojenského inženýrství. Další reformy pak přineslo v období [[osvícenství]] působení [[Hugo Kołłątaj|Huga Kołłątaje]] a organizace ''Komisja Edukacji Narodowej'' (osvícenská obdoba ministerstva školství). V té době byla založena univerzitní [[hvězdárna]], [[botanická zahrada]], vznikaly rovněž první [[laboratoř]]e a [[fakultní nemocnice]]. [[Polština]] se stává hlavním vyučovacím jazykem.
 
Krakovská Akademie se také aktivně účastnila v [[Kościuszkovo povstání|Kościuszkově povstání]] ([[1794]]). Vedení univerzity uvolnilo pro účely povstání téměř všechny své finanční zdroje.<ref>http://www.uj.edu.pl/dispatch.jsp?item=uniwersytet/historia/historiatxt.jsp#odzmierzchu</ref>
 
=== Období rozděleného Polska ===
Po třetím [[dělení Polska]] v roce 1795 a vstupu rakouských vojsk do Krakova hrozilo univerzitě úplné zastavení činnosti. Teprve intervence některých profesorů ve [[Vídeň|Vídni]] umožnila škole další působení, i když dosti omezené. Situace se příliš nezměnila ani po porážce Rakouska ve válce s [[Francie|Francií]] v roce [[1809]], kdy se Krakov stal součástí [[Varšavské vévodství|Varšavského vévodství]]. Velkého významu nabyla univerzita v době tzv. [[Svobodné město Krakov|Krakovské republiky]] v letech [[1815]]-[[1846]]1815–1846 ([[1848]]). V tomto období měla velký vliv na státní politiku (mj. měla právo jmenovat 3tři zástupce do parlamentu a 2dva do senátu). V roce 1817 byl oficiální název univerzity změněn na ''Jagellonská univerzita''.
[[Soubor:Kraków - Collegium Novum 01.JPG|thumb|250px|left|Collegium Novum.]]
Po třetím [[dělení Polska]] v roce 1795 a vstupu rakouských vojsk do Krakova hrozilo univerzitě úplné zastavení činnosti. Teprve intervence některých profesorů ve [[Vídeň|Vídni]] umožnila škole další působení, i když dosti omezené. Situace se příliš nezměnila ani po porážce Rakouska ve válce s [[Francie|Francií]] v roce [[1809]], kdy se Krakov stal součástí [[Varšavské vévodství|Varšavského vévodství]]. Velkého významu nabyla univerzita v době tzv. [[Svobodné město Krakov|Krakovské republiky]] v letech [[1815]]-[[1846]] ([[1848]]). V tomto období měla velký vliv na státní politiku (mj. měla právo jmenovat 3 zástupce do parlamentu a 2 do senátu). V roce 1817 byl oficiální název univerzity změněn na Jagellonská univerzita.
 
Po opětovném přičlenění Krakova k Rakousku v roce 1846 nastalo další období [[germanizace]]. Určité ulehčení přišlo teprve po roce 1861, kdy získala [[Halič]] v rámci [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] autonomii, jež se ještě více rozšířila po vzniku [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce [[1867]]. V 70. &nbsp;letech 19. &nbsp;století se opět stala hlavním vyučovacím jazykem [[polština]].
 
Od roku 1897 mohly na univerzitě studovat také ženy, nejprve pouze [[farmacie|farmacii]]. V roce [[1918]] jim byla zpřístupněna jako poslední i fakulta právní.
 
=== Meziválečné období ===
[[Soubor:BibliotekaJagiellońska-AlejaAdamaMickiewicza22-POL, Kraków.jpg|náhled|vlevo|Knihovna]]
Po získání nezávislosti [[PolskoDruhá Polská republika|Polska]] v roce [[1918]] se začalo kromě [[krakov]]skékrakovské Jagellonské univerzity a [[lvov]]skélvovské [[Univerzita Jana Kazimíra|Univerzity Jana Kazimíra]] znovu vyučovat také na [[Varšavská univerzita|Varšavské univerzitě]] a [[Univerzita Stefana Báthoryho|Univerzitě Stefana Báthoryho]] ve [[Vilnius|Vilně]]. Nově vznikly také [[Katolická univerzita v Lublinu]] a [[Univerzita Adama Mickiewicze]] v [[Poznaň|Poznani]]. Pracovníci těchto nových vysokých škol pocházeli převážně z krakovské a lvovské univerzity.
 
V letech [[1931]]-[[1939]]1931–1939 byla vystavěna nová budova [[Jagellonská knihovna|Jagellonské knihovny]], jinak však růst školy zbrzdila hospodářská krize. Vzestup [[antisemitismus|antisemitismu]] vyvrcholil ke konci 30. &nbsp;let, kdy bylo v akademickém roce [[1937]]/[[1938]] zavedeno omezení (''[[numerus clausus]]'') pro studenty [[Židé|židovského]] původu (univerzitu smělo navštěvovat maximálně 10 % [[Židé|Židů]]).
 
=== Druhá světová válka ===
{{Pahýl část}}
 
=== Období Polské lidové republiky ===
{{Pahýl část}}
 
=== Po roce 1989 ===
V roce 1997 na Právnicképrávnické fakultě zahájila činnost první [[právní klinika]] v Polsku.
 
== Reference ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Jagiellonian University}}
* [http://www.uj.edu.pl www.uj.edu.pl] portál univerzity
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Jagellonská univerzita| ]]