Zvonek (rostlina): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}} |
→Význam: okrasné použití značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 57:
== Význam ==
=== Okrasné použití ===
Mnoho druhů je s úspěchem používáno v zahradách jako [[okrasná rostlina|okrasné rostliny]],
Mezi původními druhy zvonku je mnoho druhů s rozdílným vzrůstem, některé rostou do výšky člověka ale jiné jsou sotva vyšší než mech, podobné jsou pouze barva (modrá, fialková) a tvar květu. Byly ovšem vypěstovány odrůdy s bílou nebo růžovou barvou okvětí. V některých případech jsou vyšlechtěny odrůdy se zvětšenými květy, které mohou být až zdvojnásobené oproti původnímu druhu. Také se podařilo vypěstovat mezidruhové křížence.<ref name="CLUTTON">{{Citace monografie
| příjmení = CLUTTON-BROCK
| jméno = A.
| titul = STUDIES IN GARDENING
| vydavatel = CHARLES SCRIBNER'S SONS
| rok = 1916
| strany = 16-19
| jazyk = en
}}</ref>
Mezi nejběžněji pěstované druhy patří zvonek zahradní (''Campanula medium''), zvonek ''Campanula latiloba'' a [[zvonek broskvolistý]] (''Campanula persicifolia''). Campanula latiloba je nejsnáze pěstovatelným druhům ze zvonků, prospívá i v chudé půdě, pokud jej
není příliš suchá, a šíří se jako plevel. Zvonek broskvolistý je zřejmě jeden z nejkrásnější zvonků, ale také byl jako jeden
z mála vyšlechtěn. Kultivar 'Grandiflora' má nejen velké květy, jak by napovídal název, ale je také mnohem bujněji rostoucí. Jako některédalší druhy však není příliš dlouhověký, a jeho vlastnosti se zhoršují asi po dvou letech, takže je třeba populaci neustále obnovovat. Zvonek širokolistý, je původní v Anglii, Skotsku a Asii, v ČR patří mezi ohrožené druhy. Šíří se při pěstování ve běžných podmínkách samovýsevem. Je pěstována odrůda s bílými květy a odrůda s názvem 'Macrantha'. Pravděpodobně jde o hybrid mezi C. latifolia a některým dalším druhem. Velké květy jsou mnohem bledší než u původního druhu. <ref name="CLUTTON" />
''Campanula lactiflora'' je dalším druhem majestátního zvonku, rostlina dorůstá často 1,8 m na výšku. Její květy jsou malé, ale velmi
početné a velmi bledě modré barvy. Je ovšem pěstována odrůda s temněji modrými květy. C. lactiflora se šíří samovýsevem, a měla být ponechána nerušeně na stejném stanovišti více let, aby dorostla své plné krásy. ''Campanula pyramidalis'' je často pěstována v květináčích ve skleníku. Nicméně je zcela otužilá, ačkoli hyne v prvním roce po odkvětu. Také často doroste 1,8 m vysoká a zůstává kvést dlouhou dobu, nejvhodnější stanoviště je slunné. Daří se jí v prasklinách zdí. Je vhodné porost obnovit výsevem každé dva roky. Pokud je vyseta brzy na jaře a rostlině se dobře daří, kvete další rok. Pěstována je také jemně bílá a nižší odrůda nazvaná 'Compacta'. <ref name="CLUTTON" />
Často je pěstován [[zvonek klubkatý]] ''Campanula glomerata'' nebo jeho odrůdy. Snadno pěstuje. Je to jen asi třicet centimetrů vysoký a
kvete velkými sytě fialově zbarvenými květy, jenž jsou společně seskupeny v horní polovině stonku. Bílá odrůda je velmi krásná, ale není tak vitální jako původní typ. Mezi nižší druhy patří ''Campanula punctata'', mívá i bílé květy. Často trvá rok nebo dva než se zapěstuje, ale pak se může stát plevelem. Rozšířeny jsou dvě hybridní odrůdy, C. Hendersonii a C. Fergussonii, pravděpodobně kříženci mezi ''C. carpatica'' a ''C. pyramidalis''. Oba jsou cenné do trvalkových záhonů, dorůstají asi 50 cm. Uvedené druhy jsou pěstovány v trvalkových záhonech.<ref name="CLUTTON" />
C. rotundifolia je běžně rozšířeným druhem a pouze jeho běžnost brání tomu, aby se stal oblíbenou květinou v zahradách.<ref name="CLUTTON" />
C. barbata je snad nejkrásnější ze všech zvonků, snad nejkrásnější ze všech zvonků. Ovšem je to spíše vrtošivý, roste volně ale náhle mizí aniž by rostl jinde. C. caespitosa je malý zvonek vhodný do skalek. Roste dobře v bohaté i chudé, propustné půdě na plném slunci. Šíří se všude, kde může najít volný prostor. C. caespitosa tvoří ve výsadbě často mimořádně krásný kontrast s rozchodníkem ''Sedum album'', který kvete ve stejnou dobu.
Podobně krásný je [[zvonek dalmatský]] (''Campanula portenschlagiana''). Tato rostlina, i když to bude růst i v nejmenších trhlinách skály v nejžhavějším slunci, ale bude také prospívat v bohaté půdě na chladných a polostinných místech. Odrůda Bayarica má větší a sytěji fialové květy. Je vhodná na skalku, zejména na severní stranu, kde může být smíchán se Silene alpestris s krásným efektem. Je hluboce kořenící rostlina a měla být ponechána v klidu tak dlouho, jak je to možné. Mohou být šířena buď dělením nebo řízkováním.<ref name="CLUTTON" />
Campanula pulla je rostlina stejného vzrůstu jako C. caespitosa, ale i menší, a s hlubší modrou barvou květu, nebo spíše fialovou. Snadno pěstuje v úzkých štěrbinách skalky a v chudé hrubé půdě, kde se šíří vegetativně. Daří se jí buď na severní nebo na jižní straně, ale měla by mít vždy kořeny v chladnu. Může být množena dělením každé dva nebo tři roky. Může být šířena semenem, ačkoli je vyklíčení poněkud nejisté. Používáno je množení řízkováním, stejně jako u C. caespitosa, nebo dělením.<ref name="CLUTTON" />
C. wilsoni je křížencem mezi C. pulla a C. carpatica a bujnější než C. pulla, ačkoli je jinak stejného habitu a vzrůstu. Jsou pěstovány i další hybridy C. pulla, jako je například C. haylodgensis, ovšem jedná se o druh nejistého původu.<ref name="CLUTTON" />
C. tommasiniana je další malý zvonek s dlouhým a velmi úzkými světle modrými květy. Poměrně snadno je pěstován na skalkách a nejlépe se mu daří na plném slunci. To musí množen dělením nebo řízky.<ref name="CLUTTON" />
== Ohrožení ==
| |||