Kněževes (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

<nowiki> </nowiki>V obci Kněževes (nad Oslavou) se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál zdejšíhoúdajného loveckého zámku, který podle názorů majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla podle stejného zdroje pozdně středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby. Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století využíván jako letohrádek, který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vzniká velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztrácí zámek na významu a jeho stavba je připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova je však i poté příležitostně užívána vrchností po celé devatenácté a první čtyři desetiletí dvacátého století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.

<nowiki/>{{Okres Žďár nad Sázavou}}