Dělník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
malé doplnění |
doplnění literatury |
||
Řádek 16:
Sociální vrstva označovaná jako dělnictvo se rodila v postupném procesu, v němž se utvářelo vědomí společných zájmů a [[identita|identity]] dělníků. [[Homogenizace]] dělnictva spočívala především v proměně [[tovaryš]]e v dělníka v důsledku přechodu od [[cech]]ovní k [[továrna|tovární]] výrobě, dále se ovšem musely překonat partikulární identity dělníků v jednotlivých výrobních odvětvích (identita přadláků, tkalců, huťařů, horníků apod.) a v neposlední řadě míru stmelení dělnictva určovaly také rozdíly mezi dělníky v rámci jednoho odvětví (kvalifikovaní vs. nekvalifikovaní dělníci, [[mistr|mistři]] vs. [[nádeník|nádeníci]]). Naopak integračně působily zejména společné prožitky z práce jako sdílení těžké fyzické práce, šikany, zážitek těžkého úrazu či smrti spolupracovníka nebo třeba [[stávka|stávky]].<ref>Fasora, ''Dělník a měšťan'', s. 35–37.</ref>
==
<references />
== Literatura ==
=== Související články ===▼
* Albín Bráf: ''Články o dělnické otázce'', nákladem vlastním, Praha 1893
* Antonín Robek: ''Společenský a rodinný život pražských dělníků v první polovině devatenáctého století'', Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, Praha 1975
* Antonín Robek, Mirjam Moravcová, Jarmila Šťastná: ''Stará dělnická Praha – život a kultura pražských dělníků 1848-1939'', Academia, Praha 1981
* Stanislav Knob, Tomáš Rucki a kolektiv: ''Problematika dělnictva v 19. a 20. století I.'', Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Ostrava 2011, ISBN 978-80-7368-970-4
* [[Nádeník]]
* {{commonscat|Workers}}
* {{wikislovník|heslo=dělník}}
| |||