Rovensko pod Troskami: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
infoaktual, úprava odkazů
masakr Němců 1945; aktualizace počtu obyv.
Řádek 8:
| země = [[Čechy]]
| výměra = 12,77
| počet obyvatel = 12551286
| obyvatelé datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2015<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf | datum vydání = 2015-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha}}</ref>
| obyvatelé datum = 2.&nbsp;10.&nbsp;2006
| zeměpisná šířka = 50.535
| zeměpisná délka = 15.2598611
Řádek 32:
| nadmořská výška = 306
}}
'''Rovensko pod Troskami''' je město, které se nachází v [[Okres Semily|okrese Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Ke dni 2.&nbsp;10.&nbsp;[[2006]]Žije zde žilozhruba 12551300 obyvatel.
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1374]], kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, roku [[1407]]. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením [[český granát|českých granátů]] a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli sv. Kříže na [[Karlštejn]]ě a svatováclavskou kapli v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Chrámu svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].
 
Roku [[1629]] nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který [[13. srpen|13. srpna]] zaslal úředník panství Gerard Taxis [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnovi]] „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly [[kontribuce]] a naopak je zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné [[rekatolizace|rekatolizaci]], k níž je do městečka povolán jezuita [[Matěj Burnatius]] z [[Jičín]]a, a tak povstání mělo i charakter protikatolický. Burnatius si povolal na potlačení povstání pěší a jízdní vojsko z frýdlantské posádky. Rovenští se o tom dozvěděli a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Rovenští se uchýlili k zoufalému odporu, zatarasili a obsadili cesty. Lid ozbrojený zemědělským nářadím vpadl na nepočetné vojsko rázně. Vojáci se smířili se zapálením zvonice, k boji nedošlo a vojsko ustoupilo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v [[Libuň|Libuni]] oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu. Rozlícení sedláci jej a jeho průvodce, žáka Jana Rokytu ubili na farské zahradě v Libuni.
 
Povstalci pak táhli k [[Turnov]]u, ale tentokrát proti nim vyrazilo silnější vojsko z frýdlantské posádky. Vojáci porazili nedostatečně vyzbrojenou, vojensky špatně připravenou a vyhladovělou selskou armádu na kopci Výšinka nad městem Turnov. Sedmnáct pochytaných sedláků mělo být popraveno, avšak život si zachránili na domluvu jezuitů přestupem ke katolické víře. Jen jeden z nich to odmítl a byl popraven.
Řádek 43:
Na místě vyhořelá zvonice byla v roce 1630 postavena zvonice nová. S ohledem na to, že zvony byly použity k svolání ke vzpouře proti vrchnosti vyústilo v represivní nařízení, kterým hruboskalská vrchnost nařídila za trest otočit zvony dnem vzhůru, aby se na ně nedalo zvonit. Rovenští se snažili příkaz obejít a vyřešili to tak, že asi o půl metru zkrátili táhla, za která se tahávalo provazem, zkrátili i délku srdíček o 15–20 cm a pokusili se zvony uvádět do pohybu šlapáním. Tento způsob zvonění přetrval až dodnes.
 
=== Vystěhování rodin do Brazílie ===
V lednu [[1943]] byla v Rovensku na plovárně zlikvidována [[Československý odboj (1939–1945)|odbojová]] výsadkářská skupina [[Operace Antimony|Antimony]].
 
=== Historická zajímavost ===
Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do [[Brazílie]] roku [[1893]]. Po zrušení [[Otrokářství|otroctví]] totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku ocitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti.
 
Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidali lidé z Mladoboleslavska. V polovině září přibyli do [[Hamburk]]u a nalodili se na německý parník ''Argentina''. Když však [[9. říjen|9. října]] vystoupili v [[Rio de Janeiro|Rio de Janeiru]], zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do [[Rio Grande dedo Sul]] pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do [[São Paulo|SaoSão Paula]], do Rio Grande se dostalo jen málo rodin. Ty nemohlinemohly udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali.
 
=== Druhá světová válka ===
V lednu [[1943]] byla v Rovensku na plovárně zlikvidována [[Československý odboj (1939–1945)|odbojová]] výsadkářská skupina [[Operace Antimony|Antimony]].
 
Dne 10. května [[1945]] došlo ve městě k masakru německých civilistů, odzbrojených vojáků, žen i dětí. Sověti a místní obyvatelé zde bez soudu postříleli 365 Němců.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lánský | jméno = Tomáš | titul = Msta na konec. V Českém ráji zmasakrovali dva dny po válce 365 Němců | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2015-5-14 | url = http://liberec.idnes.cz/masakr-genocida-vrazda-odsun-civilista-poprava-ruda-armada-po0-/liberec-zpravy.aspx?c=A150514_103615_liberec-zpravy_ddt}}</ref>
 
== Muzea ==
Řádek 55 ⟶ 58:
 
== Pamětihodnosti ==
 
=== Kostel svatého Václava ===
[[Soubor:Rovensko 2010-2.jpg|thumb|Kostel svatého Václava]]
Řádek 113 ⟶ 115:
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Rovensko pod Troskami}}
 
{{Pahýl}}
{{HlavičkaObecNav|Rovensko pod Troskami|Rovensko pod Troskami|Město}}
Řádek 122 ⟶ 125:
[[Václaví]]
{{PatičkaObecNav}}
 
{{Okres Semily}}