PetrS.
Připojil(a) se dne 2. 1. 2006
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Rekuperace: dopl. |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 163:
:Článek popisoval rekuperaci v kolejové dopravě poněkud neuspořádaně. Něco jsem si o tom nastudoval a článek v této části upravil. To, že nyní kolejová doprava převažuje, není můj problém. Cílem snad není vyvážit článek podle jeho nejubožejší části?! Jo a nezapomínejte citovat zdroje. --[[Wikipedista:PetrS.|PetrS.]] ([[Diskuse s wikipedistou:PetrS.|diskuse]]) 13. 5. 2015, 16:42 (CEST)
:Nu, ano. Zádrhel je zřejmě v tom, že hovoříme o energii, zatímco bychom se měli zabývat spíše výkonem. Budu-li například brzdit vlak v klesání a pomocí EDB udržovat konstantní rychlost, což není nijak exotický případ, veškerá zmařená/vrácená energie bude svým původem potenciální, v souladu s Vaším pojetím - budu mařit/vracet právě jen "výkon klesání" a umím jeho integrál snadno stanovit z rozdílu výšek a hmotnosti. A to právě láká k představě, že mařím/vracím potenciální energii - myšlenková obdoba Vaší hydroelektrárny nebo zdviže. Jenže přitom nesmí zezadu foukat vítr. Ten už tak snadno výpočetně pojmout neumím. A vlak nesměl být uveden do pohybu pomocí dieselového nebo nedej bože parního postrku. Budeme kvůli tomu do úvodu dopisovat další a další zdroje rekuperované energie? Všechny jsou propojeny přes kinetickou energii a rekuperovaný výkon. Moje námitka byla z tohoto pohledu nepřesná, tedy jinak: rekuperuju výkon a to, co mi vadilo, bylo, že uvedením těch dvou druhů energie směšujeme dvě úrovně popisu. --[[Wikipedista:Uacs451|Uacs451]] ([[Diskuse s wikipedistou:Uacs451|diskuse]]) 14. 5. 2015, 07:31 (CEST)--[[Wikipedista:Uacs451|Uacs451]] ([[Diskuse s wikipedistou:Uacs451|diskuse]]) 14. 5. 2015, 07:34 (CEST)<br />
<br />
: Pro PetrS<br />
Za prvé. Problémem je v tom, že článek popisuje téměř výhradně rekuperaci jen u kolejové dopravy. Problémem je v tom, že článek postupně upravoval mazač "Všeználek".<br />
Za druhé. Která část článku je/byla nejubožejší? Já se pokusím o opravu. Na druhou stranu netvrdím, že znám všechno, jako brouk Pytlík.<br />
Za třetí. Citoval jsem (jak jsem uvedl v ůvodním odstavci této diskuse) '''Uživatelskou stránku wikipedisty PetrS''', která je na adrese: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:PetrS.<br /><br />
: Pro Uacs451<br />
Nezapomeňte, že energie [J; Ws; Wh] a výkon [J/s; W] jsou svázány vztahem A=P*t. Nezapomínejme, že výkon je okamžitou hodnotou jakou se, právě v uvažovaném okamžiku, přeměňuje energie. Jinak řečeno: Energie je integrálem výkonu po časový interval. Zde uvažujeme energii akumulovanou v nějaké formě, kterou přeměňujeme na jinou formu. Konkrétně [potenciální =»] kinetická (mechanická) =» elktrická. Každá přeměna má svou účinnost. Mám odměřeno u zdvihadla, že celková účinnost přeměny elektrické energie na potenciální a zpět na elektrickou je asi 50 %. Minimálně 50 % energie se přemění na teplo ve zdvihadle, lanu,...<br />
Jízdní odpor vozidla v závislosti na rychlosti vůči vzduchu je závislý na tvaru a ploše čela vozidla a čtverci rychlosti (viz koeficient cx vozidel). Dále je nutno připočítávat (především u vlaku) další čelní plochy. Připočítat je nutné i vliv nerovností na povrchu karoserie i spodku vozidla. Obecně má rovnice jízdních odporů tvar p=a+bV¹+cV²+dV³+.... Pro praktické výpočty bývá využíván tvar p=a+cV². Hodnoty bývají zjišťovány experimentálně dojezdovou zkouškou vozidla.<br />
Pro přemýšlení, jak popíšete běžnou praxi ve zkušebnictví, například Zkuš. okruh Velim. Výkonové zkoušky hnacího vozidla jsou prováděny tak, že se k vozidlu připojí jiná lokomotiva. Za jízdy zkoušený stroj odebírá energii z troleje, kterou převádí na tažnou sílu na háku. Připojená lokomotiva rekuperuje energii na háku přes trolej zpět do tažného vozidla. Tato energie nemusí být mařena na mechanické brzdě. Ze sítě jsou pokrývány jen ztráty energie, které jsou přeměněňovány na teplo.<br />
Problémem naší diskuze je skutečnost, že se běžně neuvažují formy energie během postupné přeměny. U lokomotivy také neuvažujete, že v samotném motoru je kinetická energie přeměna pomocí energie magnetického pole na elektrickou. Stejně neuvažujeme různé úrovně výkonu na převodových kolech a dvoukolí lokomotivy. Proto mluvíme o přeměně potenciální energie na elektrikou a současně nepopisujeme mechanické převodové poměry a typ převodů včetně například hydraulických. Mezipřevody a jejich účinnosti jsou zahrnuty v celkovém převodu a celkové účinnosti. Asi jsem to napsal nepřesně, ale snažil jsem se psát krátce.<br />
Příklad parní elektrárna. (vanechává slovo energie) Palivo chemická. V kotli přeměna chemické na tepelnou spalin. V kotli tepelná spalin na tlak páry, přehřívák teplota páry, parní turbína tlak, parní turbína rychlost páry, parní turbína teplota páry, ekonomizér teplota páry, hřídel kinetická , generátor magnetické pole, ... blokový transformátor - elektrická , magnetické pole, elektrická na jiném napětí. Celková účinnost tepelné elektrárny cca 30 %.
| |||