Heinz Holliger: Porovnání verzí

Narodil se v Langenthalu, [[Bernský kanton|Bernském kantonu]], 21. května 1939. Současně se školní docházkou do gymnázia v [[Burgdorf|Burgdorfu]], studujestudoval hru na [[hoboj]] u [[Émile Cassagnaud]] (1950 - 1958), hru na [[klavír]] u [[Savo Savoff|Sava Savoffa]] (1955 - 1958) a skladbu u [[Sándor Veresse|Sándora Veresse]] (1956 - 1960) v [[Bern|Bernu]]. V [[Paříž|Paříži]] studoval hru na hoboj ve třídě [[Pierre Pierlot|Pierra Pierlota]] a hru na klavír u [[Yvonne Lefébure]] (1958 - 1959), měl též hodiny skladby u [[Pierre Boulez|Pierra Bouleho]] na Akademii v [[Basilej-město|Basileji]] (1961 - 1963).

Holliger vyhrál soutěž v [[Ženeva|Ženevě]] (1959) a [[Mnichov|Mnichově]] (1961), byl prvním hobojistou [[Basilejský orchestr|Basilejského orchestru]] (1959 - 1964). Jako jednomu z předních hobojistů své doby mu byly věnovány skladby světových skladatelů, mezi kterými byli: L. Berio, E. Carter, B. Ferneyhough, H. W. Henze, K. Huber, E. Krenek, G. Ligeti, W. Lutoslawski, K. Penderecki, K. Stockhausen a T. Takemitsu. Od roku 1965 vyučoval hru na hoboj na [[Staatliche Musikhochschule]] ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]].

Od poloviny sedmdesátých let se Holliger stal žádaným [[dirigent|dirigentem]], poprvé vystupuje jako hostující dirigent s Basilejským komorním orchestrem [[Paul Sacher|Paula Sachera]].

Jeho skladby ukazují fascinaci krajními psychologickými a hudebními situacemi. Bývá inspirován poezií [[David Rokeah|Davida Rokeaha]], [[Robert Walser|Roberta Walsera]], [[Friedrich Hölderlin|Friedricha Hölderlina]] a divadelními hrami [[Samuel Beckett|Samuela Becketta]]. Jeho nejcitovanější dílo je [[Cardiophonie]] (1971), v němž používá zvuk tlukotu hráčova srdce pomocí kontaktního mikrofonu. Byl rezidenčním skladatelem s [[Orchestre de la Suisse Romande]] (1993 - 1994) a [[Lucerne Festival]] (1998). Jeho choť je harfenistka [[Ursula Holliger]].

Byla mu udělena skladatelská cena ''[[Schweizerischer Tonkünstlerverein]]'' (1985), the ''[[Sonning-Preis]]'' (1987), the ''[[Frankfurt Music Prize]]'' (1988), the ''[[City of Basle Art Prize]]'' (1989), ''[[Ernst von Siemens Musikpreis]]'' (1991) a čestný doktorát [[Zürich University]] (1998).

Spolu s dalšími 11 skladateli - přáteli (C. Beck, L. Berio, P. Boulez, B. Britten, H. Dutilleux, W. Fortner, A. Ginastera, C. Halffter, H. W. Henze, K. Huber a W. Lutoslawski) švýcarského dirigenta a mecenáše Paula Sachera (1906 - 1999), byl požádán ruským violoncellistou [[Mstislav Rostropovič|Mstislavem Rostropovičem]], aby u příležitosti Sacherových 70. narozenin napsal skladbu pro sólové [[violoncello]], s použitím not obsažených v jeho jméně (eS, A, C, H, E, Re). Holliger vytvořil ''CHACONNE''. Skladby byly částečně uvedeny v Curychu, 2. května 1976. Celý projekt "eSACHERe" byl uveden (poprvé v kompletním provedení) českým violoncellistou [[František Brikcius|Františkem Brikciem]], v roce 2011 v [[Praha|Praze]].