Verze z 2. 5. 2015, 22:46 editovat Filoman (diskuse \| příspěvky) 590 editací m odkazy, encyklopedický styl značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 5. 2015, 23:00 editovat zrušit editaci Chalim Kenabru (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 80 089 editací úprava Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Byly prováděny také pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem jako nosnou plochou. Pokusy o využití Flettnerova rotoru pro všelijaké aplikace se občas objevují znovu. [[File:Magnus Effect at Flettner Rotor Boat.svg\|thumb\|Princip rotoru]] Magnusův jev spočívá v rozdílném [[tlak\|tlaku]] proudícího [[plyn\|plynu]] na protilehlých stranách rotujícího tělesa (v praxi to je patrné např. při [[tenis]]u, kde míčku udělená rotace způsobuje zakřivení dráhy letu). Boční [[vítr]], který obtéká rotující Flettnerovy válce, vytváří při správném směru otáčení [[podtlak]] na přední straně válce, díky čemuž se loď pohybuje dopředu. Výhodou tudíž má být jednoduchost ovládání oproti [[plachta\|plachtám]], a zároveň využití menších motorů k ~~[[Rotace\|~~rotaci]] válců, než by bylo třeba k samotnému pohonu lodi [[lodní šroub\|lodním šroubem]]. == Historie == Řádek 15: V řadě zemích světa, jako Německo nebo Finsko, se snaží tuto technologii využít ke zvýšení výkonu lodí a tedy redukce používaného [[Palivo\|paliva]] (např. německá technologie deklaruje 25% úsporu paliva). Na [[univerzita\|univerzitě]] v německém [[Flensburg\|Flensburgu]] se vyvíjí [[katamarán]] s tímto přídavným [[Pohon\|pohonem]]. V pořadu televizní stanice [[Discovery Channel\|Discovery]] byla vyzkoušena metoda, kterou vymysleli Stephen H. Salter a John Latham. Dle jejich teorie by k vyřešení [[Skleníkový efekt\|skleníkového efektu]] <ref>http://physicsworld.com/cws/article/news/2008/sep/04/cloud-seeding-ships-could-combat-climate-change</ref> přispěla stavba 1500 robotických lodí poháněných Flettnerovými rotory, jež by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu a tím by zvětšily [[odrazivost]] ~~[[mrak\|~~mraků]]. Podle plánů vědců by měly být rotory vyrobeny z [[Uhlíkové vlákno\|uhlíkových vláken]] a měly by putovat [[Oceán\|oceánem]] rychlostí šesti [[Námořní uzel\|uzlů]].▼ ~~V pořadu televizní stanice [[Discovery Channel\|Discovery]] byla vyzkoušena metoda, kterou vymysleli~~ ▲Stephen H. Salter a John Latham. Dle jejich teorie by k vyřešení [[Skleníkový efekt\|skleníkového efektu]] <ref>http://physicsworld.com/cws/article/news/2008/sep/04/cloud-seeding-ships-could-combat-climate-change</ref> přispěla stavba 1500 robotických lodí poháněných Flettnerovými rotory, jež by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu a tím by zvětšily [[odrazivost]] [[mrak\|mraků]]. Podle plánů vědců by měly být rotory vyrobeny z [[Uhlíkové vlákno\|uhlíkových vláken]] a měly by putovat [[Oceán\|oceánem]] rychlostí šesti [[Námořní uzel\|uzlů]]. == Letadla s Flettnerovými rotory == Řádek 22 ⟶ 21: Rotory vytváří sílu kolmou na směr proudícího vzduchu, mohou být tedy použity místo [[Křídlo letadla\|křídel]] u [[Letadlo\|letadel]]. Při stejné rychlosti zajišťují dokonce mnohem vyšší zdvih oproti obvyklé konstrukci křídel - technologie tedy umožňuje nižší rychlost. Princip se již ukázal být funkční na modely s [[Rozpětí křídel\|rozpětím]] křídel přibližně jeden metr. Nicméně, modely rovněž poukázaly na problémy se stáčením vzduchu způsobeným [[Coriolisova síla\|Coriolisovou silou]]. Roku 1930 byl postaven [[prototyp]] [[Hydroplán\|hydroplánu]] s rotory místo křídel. Není ovšem jasné, zda je letadlo vůbec schopno letu, přes snahy se tedy dosud nepodařilo vyrobit plně letuschopný model reálné velikosti.~~{{Pahýl}}~~ == Reference == <references /> {{pahýl}} [[Kategorie:Mechanika tekutin]] [[Kategorie:Technická mechanika]]

Flettnerův rotor: Porovnání verzí