Zcela obecně není výraz 0<sup>0</sup> definován. Např. [[limitaLimita]] vmocniny, tomtojejíž tvaruzáklad i exponent konvergují k nule, je totiž tzv. [[neurčitý výraz]] a pro její vyčíslení je potřeba použítznát jinouvztah technikumezi (např.základem [[L'Hospitalovoa pravidlo]])exponentem. DůvodemNa provýraz tuto0<sup>0</sup> nedefinovanostse jetedy dvojílze pohleddívat nadvěma tentomezními výraz:způsoby. První pohled na výraz hledí jako na funkcilimitu funkce ''x''<sup>0</sup>, která je všude (kromě nuly) rovna jedné, takže je možno ji v nule dodefinovat stejně a klade se 0<sup>0</sup> = 1. Naopak druhý pohled vychází z funkce 0<sup>''x''</sup>, která je pro všechna kladná ''x'' nulová, takže se i v nule dodefinuje 0<sup>0</sup> = 0.
V běžných situacích se používá hlavně první definice (0<sup>0</sup> = 1). Existuje pro to několik závažných důvodů, mezi nejdůležitější patří [[binomická věta]], pro jejíž obecnou platnost je tato definice vyžadována. Jindy je 0<sup>0</sup> ponecháno nedefinované, v některých kontextech je možno se setkat i s použitím druhé definice (0<sup>0</sup> = 0).
V běžných situacích se používá hlavně první definice, podle které je
:0<sup>0</sup> = 1,
jindy je 0<sup>0</sup> ponecháno nedefinované, v některých kontextech je možno se setkat i s použitím druhé definice.
Pro použití první definice existuje několik závažných důvodů, mezi nejdůležitější patří [[binomická věta]], pro jejíž obecnou platnost je tato definice vyžadována.
