Verze z 21. 12. 2014, 01:21 editovat Alena Pokorná (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 54 786 editací externí odkaz, srovnání sekcí ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 4. 2015, 23:32 editovat zrušit editaci Ivannah (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 693 editací m WPCleaner v1.35 - Opraveno pomocí WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Reference s interpunkcí - Opravy pravopisu a typografie) / Zbývající odkazy - Albrechtice, Heřmanice Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox dynastie \| jméno = Valdštejnové <br /> (Waldsteinové/Wallenstein) \| znak = POL_COA_Waldstein.svg \| znak velikost = 100px Řádek 26: == Historie == === Původ Valdštejnů === Hrad Valdštejn (Waldstein) založil v období let ~~1260 - 1280~~1260–1280 (přesné datum známo není) šlechtic [[Jaroslav z Hruštice]] (Hruštice byla tvrz u Turnova), nebo jeho syn Zdeněk.<ref name="HaZ">{{Citace monografie \| příjmení = Anděl \| příjmení2 = Kabíček Řádek 38: \| strany = 38 \| isbn = }}</ref> Jaroslav se psával s predikátem z Hruštice v letech ~~1238 - 1239~~1238–1239. Pocházel z bohaté a vlivné rodiny Markvarticů, kteří získali za službu Přemyslovcům rozsáhlá panství v severních Čechách. Otcem Jaroslava byl Markvart z Března, purkrabí v Děčíně, matkou byla Hostilka. Jaroslav, zakladatel Valdštejnů, měl tři bratry, mladšího Markvarta z Března, Chvala a zakladatele rodu [[Lemberkové\|Lemberků]] [[Havel z Lemberka\|Havla z Lemberka]]. === Potomci zakladatele hradu === Jaroslav z Hruštice, později s predikátem z Valdštejna měl tři dnes známé syny. Dětenská a rotštejnská větev brzy vymřely, ale linie, kterou založil syn Zdeněk se velmi rozrostla. Na zámku v Mnichově Hradišti je obraz, kde je vyobrazen bájný předek Valdštejnů, kterak přichází do vojenského ležení Přemysla Otakara II. se svými 24 syny. Je to zřejmě nadsázka, nicméně rodinu měl opravdu rozsáhlou.<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.77 </ref> Jaroslavův syn Vok získal po dělení majetku kraj pod Kozákovem a postavil si zde svůj hrad [[Rotštejn]]. I tento Vok měl tři syny vč.dalšího Voka, který si hrad ponechal a kvůli němu se dostal do soudních pří se všemi okolními příbuznými.<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.35 </ref> Na Valdštejnu zůstali Valdštejnové zhruba 100 let. Známý je Zdeněk z Valdštejna z působení u dvora krále Jana Lucemburského, či Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil výpravy Jana Lucemburského na [[~~Velkoknížectví~~Litevské ~~litevské~~velkoknížectví\|Litvu]]. Dalším byl Jan z Valdštejna, který půjčil markraběti Karlovi 1500 kop grošů. Z Karla byl později král [[Karel IV.]]<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.38 </ref> Z lomnické větve vzešli [[Brtničtí z Valdštejna\|Brtničtí Valdštejnové]], jejichž příslušník Hynek zastával vysoké funkce, jeho bratr Jindřich vlastnil [[Brtnice\|Brtnici]] a [[Heraltice]]. Jeho syna Zdeňka zvolili v roce [[1619]] v [[Brno\|Brně]] stavovským direktorem. Hlavní štěpanická větev se v 15. století hojně rozvětvila do dalších rodových větví. Nejvýznamnějším členem rodu byl slavný císařský generalisimus třicetileté války [[Albrecht z Valdštejna]] ([[1583]]-–[[1634]]), který pocházel z duchcovské větve. Jeho meteorický vzestup a pád se však příliš neodrazil na osudech jeho příbuzných, kteří vždy patřili k vyšším, ač nikoli nejvyšším, vrstvám české šlechty. Rod byl po Bílé hoře povýšen do [[hrabě]]cího stavu. Adam z Valdštejna ([[1569]]-–[[1638]]) působil jako nejvyšší sudí, v roce [[1627]] se stal nejvyšším [[purkrabí]]m. Díky [[české stavovské povstání\|pobělohorským konfiskacím]] velmi zbohatl. [[Jan Bedřich z Valdštejna\|Jan Fridrich]] v letech [[1675]]-–[[1694]] vykonával funkci pražského arcibiskupa. Hrabě Josef Karel proslul jako velký cestovatel, sběratel, na svém zámku [[Duchcov]] zaměstnal jako knihovníka [[Giacomo Casanova\|Giacoma Casanovu]]. Mezi další známé představitele rodu patří mj. [[Diecéze litoměřická\|litoměřický]] [[biskup]] [[Emanuel Arnošt ~~z Valdštejna~~Valdštejn\|Emanuel Arnošt]] či ředitel Správního archivu (jedné z organisačních složek rakouského Státního archivu ve Vídni), historiograf, heraldik a genealog [[Berthold Waldstein-Wartenberg]]. Po roce [[1945]] Valdštejnové z [[Československo\|Československa]] odešli, zůstala zde pouze hraběnka Valdštejnová. Patrilineární potomci žijí dodnes. == Erb == Nejprve měli jako ostatní rody pocházející z rozrodu Markvarticů lva, později přijali čtvrcený štít, ve kterém se střídali zlatí a modří lvi v opačně zbarvených polích. Později lvům přidali na hlavy korunky. [[Adam z Valdštejna]] v roce [[1621]] obdržel doprostřed štítu císařského orla, který drží ve spárech kotvu a palmovou ratolest .<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Pakostová \| příjmení2 = Řádek 64: \| jméno2 = \| titul = Erby světských držitelů litomyšlského panství a velkostatku \| vydavatel = ~~MASARYKOVA~~Masarykova ~~UNIVERZITA~~univerzita, ~~FILOZOFICKÁ~~Filozofická ~~FAKULTA~~fakulta, ~~ÚSTAV~~Ústav ~~POMOCNÝCH~~pomocných ~~VĚD~~věd ~~HISTORICKÝCH~~historických Aa ~~ARCHIVNICTVÍ~~archivnictví \| místo = Brno \| rok = 2009 \| kapitola = 4.7 z Valdštejna-Vartemberka \| strany = 53 \| isbn = }}</ref>. V roce [[1758]] přidali ještě erb [[Vartenberkové\|Vartenberků]] . == Příbuzenstvo == Spojili se s [[Černínové z Chudenic\|Černíny]], [[Lobkovicové\|Lobkovici]], [[Trčkové z Lípy\|Trčky]], [[Kinští\|Kinskými]], [[Malovcové z Malovic\|Malovci]], [[Vartenberkové\|Vartenberky]], [[Krajířové z Krajku\|Krajíři]] či [[Kolovratové\|Kolovraty]]. == Odkazy == * [http://genealogy.euweb.cz/waldstein/waldstein3.html Rodokmen]▼ === Reference === <references /> Řádek 83 ⟶ 81: === Literatura === * {{Citace monografie \| příjmení = Halada \| jméno = Jan \| odkaz na autora = Jan Halada \| titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 \| vydavatel = Akropolis \| místo = Praha \| rok = 1992 \| kapitola = Valdštejnové \| strany = 169-171 \| isbn = 80-901020-3-4}} * HRBEK, Jiří. ''Barokní Valdštejnové v Čechách : ~~1640-1740~~1640–1740''. Jiří Hrbek. Praha: NLN, 2013. ISBN 978-80-7422-233-7 (NLN); ISBN 978-80-7308-451-6 (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta). * RÖHSNER, Zdislava (hg). ''Wallenstein und noch viel mehr: 850 Jahre Familie Waldstein''. Wien : Verlag Fassbaender. 2009. * WALDSTEIN-WARTENBERG, Berthold: ''Markvartici: z historie nejstarší české šlechty z rané doby vlády Přemyslovců''; Praha 2000; ISBN 80-902448-6-6 Řádek 93 ⟶ 91: === Externí odkazy === ▲* [http://genealogy.euweb.cz/waldstein/waldstein3.html Rodokmen] * Historická šlechta: [http://www.historickaslechta.cz/waldstein-id2009100071-6 Valdštejn], internetový magazín, Sdružení autorů FONTES EUROPAE.

Valdštejnové: Porovnání verzí