Národní jednota severočeská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje se}} odstraněno |
doplnění chyb. zdrojů |
||
Řádek 37:
== Tisk ==
V 80. a 90.letech 19.stol. zveřejňovala NJS své články a zprávy v lokálních českých listech. Nakonec přistoupila k vydávání vlastního měsíčníku „[[Věstník národní jednoty severočeské]]”. Jeho první číslo vyšlo v [[Praha|Praze]] v říjnu [[1900]]. Za [[vydavatel|vydavatelskou]] a [[redaktor|redaktorskou]] práci byl zodpovědný [[Václav Hübner]] a od II. ročníku JUDr. Josef V. Štumpf. Obsahoval organizační pokyny a zprávy, úvahy na téma české menšiny, [[školství]], [[kultura|kultury]], literární rozbory, výroční zprávy a zápisy valných hromad NJS. Jednota využívala i menšinového tisku - „Trutnovský věstník”, „Český Sever” či v listech Akademického odboru NJS „Přátelům českých menšin na severu”. Od roku [[1907]] vycházel věstník pod názvem „[[Stráž severu]]” a od roku [[1923]] došlo ke sloučení tiskovin vydávaných až do roku [[1939]] pod názvem „[[Hraničář (časopis)|Hraničář]]”.<ref name="NSJ" />
== Spolupráce ==
V oblasti menšinového školství spolupracovala s [[Ústřední matice školská|Ústřední maticí školskou]] (ÚMŠ), úzkou spolupráci vyvíjela na [[Podbořany|Podbořansku]] a na společném hraničním pásmu s [[Národní jednota Pošumavská|Národní jednotou Pošumavskou]], dále s [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednotou pro jihozápadní Moravu]] v [[Brno|Brně]], [[Národní jednota pro východní Moravu|Národní jednotou pro východní Moravu]] v [[Olomouc]]i, [[Československá jednota|Československou jednotou]] v [[Praha|Praze]], s národní organizací [[Matice opavská|Maticí opavskou]] a [[Slezská matice osvěty lidové|Slezskou maticí osvěty lidové]] na [[Těšínsko|Těšínsku]] a [[Hlučínsko|Hlučínsku]]. Úzká spolupráce probíhala také s obcí [[Sokol (spolek)|Sokola]]. Po vzniku [[Československo|Československa]] a rivalitě různých podobně pracujících spolků podala NJP návrh na svaz všech obranných spolků, který byl v roce [[1922]] ustanoven pod názvem [[Svaz národních jednot a matic]]. Svaz sídlil v místnostech NJS v Praze v ul. Spálená čp. 26.<ref name="NSJ" />
== Účel a náplň práce ==
Jednatelské knihy místních odborů prozrazují, že na běžném programu jednání se řešila národnostní situace v okolních obcích, prodej a koupě nemovitostí v německých oblastech, kdy se jednota snažila, aby majetek přešel do českých rukou. Probíral se stav obecních knihoven, připravovaly se přednášky a probírala se podpora českých menšin v oblastech zájmu.<ref name="SLÁMOVÁ">Slámová Kateřina: Působení národních obranných organizací na Jindřichohradecku na přelomu 19.
a 20. století, Praha 2012</ref> I když se činnost Jednoty odvíjela i na pomezí a na českém území, hlavní aktivita směřovala do tzv. poněmčeného území.<ref name="NSJ" />
{{Citace|Účelem NJS je přispívati ku národnímu, duševnímu a hmotnému povznesení krajin na severu Čech, hlavně v bývalých krajích pražském, žateckém, litoměřickém, boleslavském, jičínském a královohradeckém.
Řádek 50:
Účelu toho se bude domáhati: a. důkladným seznáváním všech národních, duševních a hmotných poměrů a použitím všeho, čím bylo by lze přispěti ku zvelebení národního vědomí, osvěty a národního života vůbec a ku zvelebení rolnictví, řemesel, průmyslu a obchodu zvláště; b. pořádáním schůzí, přednášek a výletů, výstav a oslav národních; c. vydáváním a rozšiřováním spisů; d. zřizováním a podporováním škol vůbec, zvláště škol rolnických, průmyslových a obchodních; e. zakládáním knihoven a sbírek; e. rozdáváním nástrojů, vzorů a modelů; f. zařizováním peněžních závodů, hlavně záložen a spořitelen, opatřováním levného úvěru; ch. podporováním turistů, v krajinách krkonošských a ve Středohoří cestujících; i. obstaráváním míst pro učenníky, čeleď a pomocníky živnostenské.|Výňatek ze stanov Národní jednoty Severočeské|<ref>Faleristika Sudety » N.J.S. - Národní jednota severočeská - [http://www.u-norka.cz/?page_id=907 průkazka, platba členských poplatků, stanovy ]</ref>}}
Přestože stanovy politické působení nedovolovaly, práce NJS byla silně ovlivněna politickými stranami [[Národní strana svobodomyslná|Mladočechů]], [[Státoprávní pokroková strana|Státoprávní stranou]] a [[Česká strana národně sociální|Českými socialisty]]. Za 1. republiky měla Jednota blízko k stranám zastávající [[Český nacionalismus|český nacionalismus]]. Spory se objevovaly se [[Česká strana sociálně demokratická|sociálními demokraty]] a zejména [[Komunistická strana Československa|komunisty]].<ref name="NSJ" />
== Národně politická činnost ==
=== Sčítání lidu ===
Národní jednota Severočeská prováděla za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] tzv. soukromé sčítání lidu. Při [[sčítání lidu]] v roce [[1921]] vyvíjela tlak na Čechy hlásící se k německé národnosti. Zasahovala také do voleb do [[Zastupitelstvo obce|obecních zastupitelstev]] na jazykové hranici ([[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenicko]], [[Rýdrovice]] na [[Lanškroun]]sku) a přímo v německých oblastech jako například na [[Most (město)|Mostecku]]. Za první republiky také v Praze zřídila poradenskou službu „Samosprávnou poradnu” ([[volby]] a [[samospráva]]), pořádala samosprávné kurzy a radila v otázkách samosprávy i v nové rubrice v časopise Hraničář.<ref name="NSJ" />
=== Boj o práva českých menšin ===
NJS se zasazovala o užívání českého jazyka na úrovni krajských soudů v Mostě, [[Cheb]]u, [[Litoměřice|Litoměřicích]] a v [[Česká Lípa|České Lípě]]. Na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavě v Praze]] (1891) se jí podařilo prosadit stánky českých menšin, ale pořádala i krajinské výstavy na pomezí ([[Turnov]], [[Železný Brod]]). Účastnila se oslav 300. výročí narození [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]] a [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|Národopisné výstavy]] v Praze. Během [[Velká válka|první světové války]] se podílela skrze důvěrníky na zřizování národních výborů a [[Vznik Československa|po převratu]] se podílela společně se [[Sokol (spolek)|Sokolem]] na obsazování německého pohraničí.<ref name="NSJ" />
Ústřední výbor NJS připravoval podklady pro [[Saint-Germainská smlouva|mírová jednání]] v roce 1919, kde líčil nesmyslnost německých provincií a vyzdvihoval práva čs. státu na poněmčená území. Podporoval také myšlenku zestátnění německých dolů, lázní a průmyslu. Během [[Velká hospodářská krize|světové hospodářské krize]] vystupovali členové pouze na podporu českého dělnictva a zastávali názor, že za jejich sociální problémy mohou „němečtí [[Kapitalismus|kapitalisté]]”. V době [[Sudetoněmecká strana|Henleinovského hnutí]] zřídila „Hraničářský klub čs. studenstva” při NJS, který vyvíjel národnostní aktivity na jazykové hranici, ale i v německých oblastech. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] pomáhal se stěhováním „hraničářů”, aktivních členů obranářských spolků a aktivistům podílejících se na tzv. „čechizaci” pohraničí do [[Druhá republika|zbytkového Československa]].<ref name="NSJ" />
== Národně hospodářská činnost ==
[[File:Říp, Boumova chata (05).jpg|náhled|Turistická chata na vrcholu hory [[Říp]]. V roce [[1887]] dala Národní jednota severočeská podnět ke vzniku [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]].<ref name="NarL19350601" /> Majitel velkostatku v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] [[Lobkovicové|Ferdinad Zdenko Lobkowicz]] se zasloužil společně s předsedou roudnického „Klubu českých turistů“ Václavem Boumou o výstavbu turistické chaty na hoře Říp. Na počest předsedy klubu nesla název „Boumova chata“.<ref>Historie turistické chaty na Řípu - [http://www.mnetes.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9739&id_dokumenty=46553 online] </ref>]]
Zpočátku své činnosti poskytovala hraničářům levné úvěry ze své pokladny, ale pro velkou ztrátovost přešla NJS pouze k poskytování ručení. Na pomoc odbytu českých výrobků zřídila v Praze [[tržnice|tržnici]].<ref name="Doby" /> Podporovala rozvoj českých [[Družstevní záložna|družstevních záložen]] [[František Cyril Kampelík|Kampeliček]] v obcích a městech: [[Terezín]], [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]], [[Liberec]], [[Postoloprty]], [[Jablonec nad Jizerou]], [[Ústí nad Labem]], [[Hodkovice nad Mohelkou|Hodkovice]], [[Liběchov]], [[Český Dub]], [[Duchcov]] s filiálkou v [[Teplice|Teplicích]], [[Most (město)|Most]], [[Tanvald|Český Šumburk]], [[Litoměřice]], [[Přepeře (okres Semily)|Přepeře]], [[Trutnov]] a [[Lovosice]]. V roce 1910 založila v Praze vlastní záložnu s názvem [[Otčina]] a pro její neúspěšnou činnost ji nahradila v roce [[1924]] česká pozemková společnost „Terra”. Během [[Velká válka|války]] pomáhala kvůli přerušení mezinárodního obchodu lidem bez práce jako např. [[Podkrkonoší|podkrkonošští]] [[Sklářství|skláři]] a [[Tkalcovský stav|tkalci]].<ref name="NSJ" /> Vedle toho se s velkými obtížemi snažila o udržení existujícího nemovitého majetku, částečně zakoupeného na úvěr, který vyžadoval pravidelný přísun peněz.<ref name="NarPol19160806">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Národní Jednota Severočeská za války | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 34 | číslo = 216 | datum = 1916-08-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17794939 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
Na jedné straně zabraňovala prodeji českého majetku Němcům a na druhé straně ze zřízeného „pozemkového fondu” vykupovala majetek na německém území, zvláště v těch případech, kdy nesehnala českého kupce nebo pokud o majetek neměl zájem nějaký z hraničářů (činžovní domy, pozemky, budovy pro školy, hostince atp.).<ref name="NSJ" /> NJS pomáhala stavět národní domy a budovala spolkové místnosti pro národní obrannou činnost. Z velkých hospodářských počinů se jí podařilo zřídit český [[cukrovar]], [[pivovar]] a [[mlékárna|mlékárnu]] v [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích]], Severočeskou [[Tiskárna (podnik)|tiskárnu]] v [[Ústí nad Labem]], koupila [[Minerální pramen|zřídlo]] [[minerální voda|minerální vody]] u [[Lázně Kynžvart|Lázní Kynžvart]] a založila „Severočeské závody knihkupecké a papírnické” v Praze. Zemědělská pomoc byla pro NJS jen okrajovou záležitostí. Ponejvíce ve [[Východočeský kraj|východních Čechách]] pomáhala s nákupem strojů a [[hnojivo|hnojiv]]. Dále podporovala zestátnění německé [[Železnice|železniční dráhy]] a [[Labe|labské]] [[Československá plavba labská|paroplavby]] či vlastnila podíly v družstevní [[sklárna|sklárně]] „Lidrusk” v [[Libkovice|Libkovicích]] u [[Duchcov]]a a v pivovaru v [[Rokytnice nad Jizerou|Rokytnici nad Jizerou]]. Zprostředkováním práce jako tomu bylo u [[Bund der Deutschen]] se v takové míře Národní Jednoty nezabývaly a sem tam okrajově pomohly zaměstnat mladé české obyvatelstvo.<ref name="NSJ" />
Řádek 99:
=== Přednášky ===
Přednáškové činnosti se od počátku věnovali hlavně učitelé a členové ústředního výboru. Hned po založení za cenu jízdného spolupracoval s ústředím v Praze učitel Emil Řezáč z [[Duchcov]]a a po založení spolku jezdila po Teplicku „Jednota českých učitelů z Duchcova a okolí”. Na Mostecku pořádal přednášky spolek „[[Budeč (hradiště)|Budeč]] podkrušnohorská” s mosteckým učitelem [[Eduard Štorch|Eduardem Štorchem]] a na Hronovsku působil taktéž učitelský spolek. Na jazykové hranici a na německých územích převládaly přednášky z české [[historie]] či literatury ([[Jan Hus]], [[Jan Žižka]], [[Jan Amos Komenský]], [[Ladislav Čelakovský]], [[František Palacký]] nebo [[Karel Havlíček Borovský]], Všeruská slovanská etnografická výstava v [[Petrohrad]]ě, situace na [[Balkán|Balkáně]]), naopak na českém území měly [[agitace|agitační]] charakter za účelem rozšíření členské základny. Samozřejmě nechyběly ani proslovy k volbám, sčítání lidu, [[Domovské právo|domovskému právu]] nebo k zemědělství.<ref name="NSJ" />
Oslavy 50. výročí jejího založení v roce [[1935]] byly zastíněné vítězstvím [[Nacismus|nacistů]] v Německu a narůstající agresivitou [[Sudetoněmecká strana|henleinovců]]. V českém tisku se v té souvislosti objevovaly názory, že 28. říjen dosud „hraničáři“ příliš nepocítili, láska k Němcům zašla příliš daleko a organizace typu N.J.S. mohou sehrát důležitou roli při obraně státu, proto potřebují podporu všech Čechů.<ref name="NarL19350601" /><ref name="NarL19350601b">{{Citace periodika | příjmení = Kopecký | jméno = R. | autor = | odkaz na autora = |titul = N. J. S. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165562 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
| |||