Národní jednota severočeská: Porovnání verzí

{{Pracuje se}}

'''Národní jednota severočeská''' (NJS) byla [[Schutzverein|obranným]] [[nacionalismus|nacionálním]] [[spolek|spolkem]] založeným [[22. březen|22. března]] [[1885]]. Svým účelem tvořila protipól německého svazu [[Bund der Deutschen]] v župních oblastech [[Elster-Elbe-Gau]], [[Gau Nordböhmen]], [[Jeschken-Iser-Gau]] a [[Gau Ostböhmen]]. Na severu Čech v krajích pražském, žateckém, litoměřickém, boleslavském, jičínském a královohradeckém podporovala národní, duševní a materiální poměry české menšiny, pořádala přednášky, zakládala knihovny, školy a [[družstevní záložna|záložny]], nakupovala školní pomůcky. Během [[První světová válka|první světové války]] se soustředila na humanitární pomoc, zejména podporu sirotků a sociálně slabých. Za [[První republika|první republiky]] se práce NJS zaměřila především na německá pohraniční území a na zájmy českých „hraničářů“. Ražením hesla „svůj k svému“ přispívala k [[radikalismus|radikálnímu]] nacionalismu, k národnostním konfliktům a propagovala hospodářský a sociální bojkot "nepřátel" národa, především Židů a Němců.<ref>Projekt Naši nebo cizí? Bojkot a vyloučení ze společnosti. [http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/2014/02/3-07_Bojkot_a_vylouceni_ze_spolecnosti.pdf - heslo „Svůj k svému“.]</ref> Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] se spolu s dalšími organizacemi zapojila do pomoci [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|uprchlíkům z pohraničí]]. Po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupaci]] se v dubnu 1939 stala součástí [[Národní matice]] a jako samostatná organizace zanikla.<ref name="NSJ">Čenský Ferdinand.: Národní jednota Severočeská 1885-1948, Národní archiv, číslo fondu 699, Litoměřice 1969, [http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=854&zaznamId=910898&reproId=816378 In: www.badatelna.eu] </ref>

[[Soubor:Národní jednota severočeská.JPG|thumb|razítko Národní jednoty severočeské]]

V 80. letech 19. století vzniklo na podporu českých menšin v pohraničních oblastech několik [[Národní jednoty|obranných jednot]], které se zaměřovaly hlavně na hospodářskou a kulturní činnost „s cílem vymanit Čechy ze závislosti na místních německých podnikatelích a vytvořit tak předpoklady pro politickou práci a národní rozvoj”. Prvním průkopníkem obranářské nacionální práce se stala [[Národní jednota pošumavská]] založená 21. června [[1884]].<ref name="Doby">{{citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Adámek | odkaz na autora = Karel Adámek | titul = Z naší doby Díl IV. | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20181876 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. F. Šašek | místo = Velké Meziříčí | rok = 1890 | počet stran = 305 | kapitola = Politika XXII. | strany = 168-172 |}}</ref> O necelý rok později ji následovala dne [[22. březen|22. března]] [[1885]] „Národní jednota severočeská”. Prvním starostou byl zvolen [[Alois Pravoslav Trojan]]. Svou činnost vykonávala v bývalých krajích [[Praha|pražském]], [[žatec]]kém, [[Litoměřice|litoměřickém]], [[Mladá Boleslav|boleslavském]], [[jičín]]ském a [[Hradec Králové|královéhradeckém]]. Během prvního roku tvořilo členskou základnu 3 782 členů ve 119 místních odborech a do roku [[1889]] přesáhl počet členů 10 tisíc.<ref name="Doby" /> Kancelář NJS sídlila v Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] čp. 34.<ref name="NarL19350601">{{Citace periodika | příjmení = Laube | jméno = J. | autor = | odkaz na autora = |titul = Z činnosti Národní jednoty severočeské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165631 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>