Národní jednota severočeská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Národně hospodářská činnost: obrázek - klub českých turistů, Říp |
Národní jednota severočeská a Klub českých turistů., Ervěnice, hřbitov |
||
Řádek 32:
== Národně hospodářská činnost ==
[[File:Říp, Boumova chata (05).jpg|náhled|Turistická chata na vrcholu hory [[Říp]]. V roce [[1887]] dala Národní jednota severočeská podnět ke vzniku [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]].<ref name="NarL19350601" /> Majitel velkostatku v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] [[Lobkovicové|Ferdinad Zdenko Lobkowicz]] se zasloužil společně s předsedou roudnického „Klubu českých turistů“ Václavem Boumou o výstavbu turistické chaty na hoře Říp. Na počest
Zpočátku své činnosti poskytovala hraničářům levné úvěry ze své pokladny, ale pro velkou ztrátovost přešla NJS pouze k poskytování ručení. Na pomoc odbytu českých výrobků zřídila v Praze [[tržnice|tržnici]].<ref name="Doby" /> Podporovala rozvoj českých [[Družstevní záložna|družstevních záložen]] [[František Cyril Kampelík|Kampeliček]] v obcích a městech: [[Terezín]], [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]], [[Liberec]], [[Postoloprty]], [[Jablonec nad Jizerou]], [[Ústí nad Labem]], [[Hodkovice nad Mohelkou|Hodkovice]], [[Liběchov]], [[Český Dub]], [[Duchcov]] s filiálkou v [[Teplice|Teplicích]], [[Most (město)|Most]], [[Tanvald|Český Šumburk]], [[Litoměřice]], [[Přepeře (okres Semily)|Přepeře]], [[Trutnov]] a [[Lovosice]]. V roce 1910 založila v Praze vlastní záložnu s názvem [[Otčina]] a pro její neúspěšnou činnost ji nahradila v roce [[1924]] česká pozemková společnost „Terra”. Během [[Velká válka|války]] pomáhala kvůli přerušení mezinárodního obchodu lidem bez práce jako např. [[Podkrkonoší|podkrkonošští]] [[Sklářství|skláři]] a [[Tkalcovský stav|tkalci]]. Vedle toho se s velkými obtížemi snažila o udržení existujícího nemovitého majetku, částečně zakoupeného na úvěr, který vyžadoval pravidelný přísun peněz.<ref name="NarPol19160806">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Národní Jednota Severočeská za války | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 34 | číslo = 216 | datum = 1916-08-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17794939 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
Řádek 39:
== Sociální činnost ==
[[File:Ervěnice důl Hedvika.jpg|náhled|Ervěnice důl Hedvika]]
[[File:Jupiter 1902 (1).jpg|náhled|Památník s pohřebištěm obětí důlní katastrofy na dole Jupiter roku 1902 na městském hřbitově v [[Most|Mostě]], původně v obci [[Třebušice]].]]
Pro sociální práci byl založen při NJS spolek Svépomoc. Za [[Velká válka|Velké války]] pomáhala rodinám jejichž živitelé byli na frontě nebo byli jinak postiženi persekucí úřadů. Zřídila fond pro sirotky po padlých vojácích. Informovala rodinné příslušníky vojáků o jejich právech a možnostech a navazovala pro ně kontakt s Českou zemskou komisí pro ochranu dětí a péči o mládež, která poskytovala podporu válečným sirotkům a vdovám z pověření úřadů. Po odstoupení pohraničí v roce [[1938]] organizovala se Sokolem, [[České srdce|Českým srdcem]], [[Česká zemská komise pro péči o mládež (1917-1933)|Zemskou péčí o mládež]] a [[Červený kříž|Červeným křížem]] přechodné bydlení pro uprchlíky a společně s „Ústředním sociálním úřadem města Prahy” založila „Výbor pro pomoc uprchlíkům”, který provozoval u poštovní spořitelny účet „Pomoc uprchlíkům“.<ref name="NarL19381022">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Soustředění péče o uprchlíky | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 78 | číslo = 290 | datum = 1938-10-22 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6561883 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref> NJS se pak některým z nich snažila hledat práci nebo jim poskytnout finanční výpomoc.<ref name="NSJ" />
=== Spolek Svépomoc ===
Sociální výpomoc poskytoval spolek „Svépomoc” především [[dělník]]ům, drobným [[řemeslník]]ům, [[živnostník]]ům a chudým [[rolník]]ům či zemědělským dělníkům na území s převahou německého obyvatelstva. Jednorázové podpory dostávali také horníci během stávky nebo při výluce z práce či pozůstalí po hornících zemřelých při důlních katastrofách (důl Jupiter u Třebušic). Dále se zaměřoval na české občany propuštěné z práce nebo vyhozené z bytu za obranářské aktivity během sčítání lidu, zakládání českých škol nebo během obecních voleb (Liberec, [[Svatava (okres Sokolov)|Svatava]], [[Ervěnice]]).<ref name="NSJ" /> Vánoční sociální činnost sestávala z darů (šatstvo a obuv) a vánočních nadílek dětem sociálně slabých hraničářů, pro které také pořádal spolek výlety do hlavního města a na zajímavá místa v Čechách. Zakládal tzv. „feriální osady” pro prázdninové pobyty českých dětí z pohraničí u českých rodin na venkově. V [[Dubá|Dubé]] koupila NJS objekt pro ozdravovnu hornických a dělnických dětí.<ref name="NSJ" />
=== Právnické poradenství ===
Řádek 61:
Během čtyř let založila 55 knihoven a věnovala jim přes 5 tisíc knih. Vydávala vlastní knihy (např. ''O Boženě Němcové'', ''Potřeba osobního úvěru pro rolnictvo a záložny Raiffeisenovy'', ''Poučení o práci místních odborů'') a časopis ''Stráž na Severu''.<ref name="Doby" /> V Liberci zřídila veřejnou čítárnu.<ref name="Doby" /> Roku [[1892]] vydala společně s [[Národní jednota pošumavská|Národní jednotou pošumavskou]] brožuru ''Vlastenecké poslání'', kde obě organizace vyzývaly rodiče a venkovské učitele k zajištění kvalitního návazného vzdělání pro děti, končící základní školní docházku. Zdůrazňovaly, že nekvalifikovaná práce v domácím hospodářství, u které tehdy skončila řada dospívajících, je výhodná jen krátkodobě a v delší perspektivě vede k bídě. Jako nejlepší alternativu doporučovaly učení u renomovaného, dobře vybraného řemeslnického mistra.<ref name="Poslani">{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Vlastenecké poslání českému národnímu učitelstvu | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21731544 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. Nohavec | místo = Terezín | rok = 1892 | počet stran = 16 | kapitola = | strany = |}}</ref>
Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] pokračovala ve své činnosti na podporu Čechů v pohraničí. Např. v [[Zákupy|Zákupech]] byl 25. června 1923 založen jako její odbor Český ochotnický kroužek (dnešní [[DS Havlíček]]).<ref name="Povídání o Zákupech">{{Citace monografie
| |||