Národní jednota severočeská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: Ervěnice-boj o českou školu |
→Národně hospodářská činnost: obrázek - klub českých turistů, Říp |
||
Řádek 32:
== Národně hospodářská činnost ==
[[File:Říp, Boumova chata (05).jpg|náhled|Turistická chata na vrcholu hory [[Říp]]. Majitel velkostatku v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] [[Lobkovicové|Ferdinad Zdenko Lobkowicz]] se zasloužil společně s předsedou roudnického „Klubu českých turistů“ Václavem Boumou o výstavbu turistické chaty na hoře Říp a proto nesla název „Boumova chata“.<ref>Historie turistické chaty na Řípu - [http://www.mnetes.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9739&id_dokumenty=46553 online] </ref>]]
Zpočátku své činnosti poskytovala hraničářům levné úvěry ze své pokladny, ale pro velkou ztrátovost přešla NJS pouze k poskytování ručení. Na pomoc odbytu českých výrobků zřídila v Praze [[tržnice|tržnici]].<ref name="Doby" /> Podporovala rozvoj českých [[Družstevní záložna|družstevních záložen]] [[František Cyril Kampelík|Kampeliček]] v obcích a městech: [[Terezín]], [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]], [[Liberec]], [[Postoloprty]], [[Jablonec nad Jizerou]], [[Ústí nad Labem]], [[Hodkovice nad Mohelkou|Hodkovice]], [[Liběchov]], [[Český Dub]], [[Duchcov]] s filiálkou v [[Teplice|Teplicích]], [[Most (město)|Most]], [[Tanvald|Český Šumburk]], [[Litoměřice]], [[Přepeře (okres Semily)|Přepeře]], [[Trutnov]] a [[Lovosice]]. V roce 1910 založila v Praze vlastní záložnu s názvem [[Otčina]] a pro její neúspěšnou činnost ji nahradila v roce [[1924]] česká pozemková společnost „Terra”. Během [[Velká válka|války]] pomáhala kvůli přerušení mezinárodního obchodu lidem bez práce jako např. [[Podkrkonoší|podkrkonošští]] [[Sklářství|skláři]] a [[Tkalcovský stav|tkalci]]. Vedle toho se s velkými obtížemi snažila o udržení existujícího nemovitého majetku, částečně zakoupeného na úvěr, který vyžadoval pravidelný přísun peněz.<ref name="NarPol19160806">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Národní Jednota Severočeská za války | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 34 | číslo = 216 | datum = 1916-08-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17794939 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
Na jedné straně zabraňovala prodeji českého majetku Němcům a na druhé straně ze zřízeného „pozemkového fondu” vykupovala majetek na německém území, zvláště v těch případech, kdy nesehnala českého kupce nebo pokud o majetek neměl zájem nějaký z hraničářů (činžovní domy, pozemky, budovy pro školy, hostince atp.).<ref name="NSJ" /> NJS pomáhala stavět národní domy a budovala spolkové místnosti pro národní obrannou činnost. Z velkých hospodářských počinů se jí podařilo zřídit český [[cukrovar]], [[pivovar]] a [[mlékárna|mlékárnu]] v [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích]], Severočeskou [[Tiskárna (podnik)|tiskárnu]] v [[Ústí nad Labem]], koupila [[Minerální pramen|zřídlo]] [[minerální voda|minerální vody]] u [[Lázně Kynžvart|Lázní Kynžvart]] a založila „Severočeské závody knihkupecké a papírnické” v Praze. Zemědělská pomoc byla pro NJS jen okrajovou záležitostí. Ponejvíce ve [[Východočeský kraj|východních Čechách]] pomáhala s nákupem strojů a [[hnojivo|hnojiv]]. Dále podporovala zestátnění německé [[Železnice|železniční dráhy]] a [[Labe|labské]] [[Československá plavba labská|paroplavby]] či vlastnila podíly v družstevní [[sklárna|sklárně]] „Lidrusk” v [[Libkovice|Libkovicích]] u [[Duchcov]]a a v pivovaru v [[Rokytnice nad Jizerou|Rokytnici nad Jizerou]]. Zprostředkováním práce jako tomu bylo u [[Bund der Deutschen]] se v takové míře Národní Jednoty nezabývaly a sem tam okrajově pomohly zaměstnat mladé české obyvatelstvo.<ref name="NSJ" />
== Sociální činnost ==
| |||