Draní peří: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Draní peří 03.tif|thumb|Draní peří na české vesnici (1970)]]

'''Dračky, draníDraní peří''' nebo(též také'''dračky''' či '''škubačky''') byla praktická činnost vykonávaná na venkově, kdy skupina žen, povětšinou sousedek, za dlouhých zimních večerů, ručně oškubávala praporky peří z [[ostenOsten (ptáci)|ostnů]], neboli [[brk|brků]] a [[Pírko|pírek]] z čištéhočistého husího nebo kachního peří. [[Peří]] jako takové nebylo možno vkládat do [[peřina|peřin]] či do [[polštář|polštářů]], aniž by bylo mechanicky odděleno od tvrdých částí per. Prázdným [[brk|brkům]] zbavených praporků peří se říkalo [[pápěrky]]. Z těch se v dřívějších dobách dělalidělaly podhlavníky, tzv. Takovému podhlavníku se pak říkalo [[pápěrník]].y, Jinakjinak se pápěrky většinou již dále nezužitkovávaly. Z větších per, pokud se z nich neodrala špička, bylo možné svázáním vyrobit [[mašlovačka|mašlovačku]] na potírání pečiva při pečení.

Aby peří bylo opravdu čisté, muselo se dbát již při chovu na to, aby husy, či kachny měly častý přístup k vodě, ať už k blízkému rybníku, či potoku a to zejména před škubáním. Škubání hus či kachen se provádělo 2 - 42–4 krát do roka, vždy, když peří dorostlo. MuseloBylo seale dobřevždy odhadnoutpotřeba počkat do doby, kdynež půjdešlo peří již volně škubat a konce brků nebudou jevitnejevily stopy krve. V takovém případě se muselo škubání o pár dnů odložit. Husám ani kachnám se nikdy nesmělo oškubat všechno peří s křídel. Husí peří bylo vždy kvalitnější a žádanější než kachní a z husího peří bylo nejkvalitnější peří z nejkratších pírek na prsou a a chmýří pod vnějším krycím peřím. Takovému peří se říkalo [[ prachovéPrachové peří|peří prachové]].

Draní peří představovalo vždy poměrně zdlouhavou práci, neboť každé jednotlivé pero, či [[pírko]] muselo projít rukama žen, přičemž bylo nuténutné dávat neustále pozor, aby nevznikl žádný rychlý pohyb, kýchnutí nebo průvan, akterým by nadrané peří nebylobylo odfouknuto ze stolu pryč (nedošlo k jeho rozfoukání). Peří na venkově se dralo většinou pro nastávající nevěstu, neb peřiny a polštáře tvořily základní součást výbavy každé nevěsty do manželství.

Poslední den draní peří, na který se všechny dračky peří vždy těšily, byl spojen s pohoštěním za vykonannouvykonanou práci a říkalo se mu [[doderky]]. Té dračce peří, které zbylo v ruce poslední pírko, se říkalo [[pápěrnice]] a toto označení jí zůstalo až do příštího draní peří.

Draní peří bylo přirozenou formou dřívějšího společenského života na venkově, který ženám umožňoval, aby si při své práci zpívaly, vyprávěly různé [[historka|historky]], [[báchorka|báchorky]], [[Pohádka|pohádky]] či místní [[pověst|pověsti]] a práce jim přitom zároveň lépe ubíhala. Vzhledem k tomu, že při této činnosti nikdy nechyběly ani děti, mnohé ze zajímavých příběhů a vzpomínek se tak předávaly z generace na generaci a jsou známy dodnes.

== Externí odkazy ==

*'' [http://www.velke-pavlovicepriroda.cz/articleclanky.aspphp?nDepartmentIDdetail=1&nArticleID=3607&nLanguageID=12532 DraniDraní peří, -aneb téměřjak zapomenutáto tradice]''bylo pohádko]

*'' [http://www.prirodaceske-tradice.cz/clanky.php?detail=2532tradice/podzim/dracky DraníDračky peří,a aneb jak to bylo pohádkododerky]''