Kult osobnosti: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 93:
== Pojem „kult osobnosti“ a jeho rozdílné interpretace v minulosti ==
Pojem „kult osobnosti“ byl poprvé použit v Sovětském svazu v roce 1924, v souvislosti s uctíváním a glorifikací [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenin]]a. Učinil tak Michail Ol'minskij, vedoucí Časopisu Historické komise pro dějiny Říjnové revoluce a Všesvazové komunistické strany (bolševiků), známé pod zkratkou VKS(b). Ol'minskij pěstování kultu okolo Lenina odsoudil a zdůraznil, že kult osobnosti („kul't ličnosti“) celkově odporuje duchu marxismu a vědeckého socialismu.<ref>Reinhard Löhmann: Der Stalinmythos: Studien zur Sozialgeschichte des Personenkultes in der Sowjetunion (1929–1936), Münster 1990, str. 60.
</ref>
[[Soubor:Personality cult86b.jpg|thumb|right|Proslov rumunského vůdce [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceausesca]] na shromáždění komunistické strany roku 1986, v pozadí jeho portrét]]
Řádek 100:
[[Soubor:Titov spomenik.jpg|thumb|right|Titův pomník, který byl odhalen roku 1948 v jeho rodné vsi Kumrovec v Chorvatsku]]
[[Soubor:Mao Zedong Porträt am Eingang zur Verbotenen Stadt.jpg|thumb|Portrét [[Mao Ce-tung]]a nad vchodem do Zakázaného města v Pekingu]]
Zcela jinak interpretoval termín „kult osobnosti“ sovětský vůdce [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščov]] ve svém tajném projevu „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“<ref>Zdeněk Veselý: Světová politika 20. století v dokumentech (1945–1990). Praha: VŠE Fakulta mezinárodních vztahů 2001. Tajný projev N. S. Chruščova na XX. sjezdu KSSS o kultu osobnosti J.V. Stalina, str. 269–278.<br>
</ref> na [[XX. sjezd KSSS|XX. sjezdu KSSS]] v únoru 1956, ve kterém se koncentroval výhradně na osobu [[J. V. Stalin]]a a důsledky jeho vlády. Na počátku svého projevu se vyjádřil ještě obecně, i když už s negativním nádechem: ''„Ústřední výbor strany se po Stalinově smrti začal přísně a důsledně orientovat na objasňování nepřípustnosti glorifikace jedné osobnosti a její připodobňování jakémusi nadčlověku s nadpřirozenými vlastnostmi boha, neboť něco takového je duchu marxismu-leninismu cizí. Tento člověk pak jakoby všechno ví, všechno vidí, za všechny myslí a všechno může udělat; ve svém jednání je neomylný.“''<ref>Tamtéž, str. 269.</ref> V následujících pasážích se pak Chruščov věnoval jen negativním důsledkům, k nimž vedla Stalinova glorifikace, především jemu připisovaná neomylnost a s ní spojená nekritizovatelnost jeho osoby. Díky „kultu osobnosti“ se tak dle Chruščova v rukou Stalina soustředila neomezená moc, Stalin se mohl dopouštět zločinů a chybných rozhodnutí s častokrát fatálními následky pro celý Sovětský svaz a nikdo nemohl tento stav věcí ovlivnit. „Kult osobnosti“ byl tudíž v této souvislosti nevhodně použit jako synonymum pro způsob Stalinovy vlády, pro období masového bezpráví a teroru, způsobené koncentrací neomezené moci v rukou nekritizovatelného jednotlivce. Chruščov se tak vymezil vůči „zlému a špatnému“ Stalinovi a ostatním aspektům „kultu osobnosti“ se vůbec nevěnoval, díky čemuž získal tento termín po [[XX. sjezd KSSS|XX. sjezdu KSSS]] ve východní Evropě silné negativní [[konotace]].
| |||