Ostara: Porovnání verzí

 

Bůh je na jaře ve svém divokém aspektu pána zeleného lesa. Je Rohatým Bohem lovu, který se volný a svobodný prohání po hlubokých lesích vybaven jen svým mocným kopím. Bohyně, která se vrátila z podsvětí, nyní chodí volně po zemi a prochází se pod stromy a hvězdami. Také ona je volná, nespoutaná a svobodná. Mluvíme o ní jako o panenské lovkyni, která přináší do světa čirou radost a mládí čerstvě narozeného jara. Její krok je lehký jako krok bílé laně a kde se její bosé nohy dotýkají země, tam rozkvétají květy a zelenají se stromy. A jedné noci, když zrovna svítí jasný měsíc a nebe je plné hvězd, mladý Rohatý Bůh potká Panenskou lovkyni a zamilují se do sebe na první pohled. Dívají se jeden na druhého v němé úžasu a překvapení a blíží se jeden ke druhému. Podle učení velké části tradic se spolu také pomilují a od toho okamžiku se prohánějí po lesích společně. Oba jsou mladí a divocí, nezatíženi zodpovědností, myšlením a břemenem starostí o tento svět. K tomu lze dodat, že pro Boha tímto svátek začíná nejradostnější období kola roku, neboť po beltainu a především po letním slunovratu začínají jeho krušné časy a ani po tom už to nebude lepší...