Nizozemská revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy |
m →Příčiny: doplnění wikiodkazů |
||
Řádek 31:
V roce [[1477]] v bitvě u [[Nancy]] padl burgundský vévoda [[Karel Smělý]]. Jeho dědička, [[Marie Burgundská]], si vzala [[Maximilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]], takže z burgundského dědictví připadlo Nizozemí [[Dynastie Habsburků|Habsburkům]]. Nizozemci nebyli s vládou Habsburků spokojeni a rozpoutali řadu povstání. Nejvýznamnější bylo to, které v roce [[1488]] krvavě potlačil regent Maxmilián I.
[[Soubor:Philip II.jpg|right|thumb|Filip II., (1556–1598) král španělský, vyobrazen ještě jako princ]]
Po smrti Marie Burgundské v roce [[1482]] se vládcem Nizozemí stal její syn [[Filip I. Sličný]]. V roce [[1496]] si vzal [[Jana I. Kastilská|Johanu Šílenou]], čímž se Habsburkové stali dědici španělského trůnu. Filipův syn [[Karel V.]] zpočátku vládl v Nizozemí, ale pak se více soustředil na [[Španělsko]]. Při rozdělení habsburského rodu na španělskou a [[Rakouští Habsburkové|rakouskou větev]] zůstalo Nizozemí [[Španělští Habsburkové|španělským Habsburkům]]. V říjnu [[1555]] abdikoval císař Karel V. v Nizozemí, v lednu [[1556]] ve Španělsku a v září 1556 v Říši. Jeho nástupcem se stal [[Filip II. Španělský|Filip II.]] (1556–1598).<ref group = "nb">Uměl latinsky a některé další jazyky.[http://books.google.cz/books?id=harDRka7OvkC&pg=PA146&lpg=PA146&dq=Philip+II+of+Spain+spoke+languages&source=bl&ots=gWb4kLiD4i&sig=G5Y3_4-g-29TMtMkbAOVUpEb42Q&hl=cs&ei=12j8SfuqH5Kz_AbF8_XXBA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2#PPA146,M1]</ref> V srpnu [[1559]] odjel z Nizozemí a už se do něj nikdy nevrátil. Zemi řídil ze Španělska. Regentkou neboli guvernérkou byla v letech 1559–1567 [[Markéta Parmská]] (1522–1586), nevlastní králova sestra.<ref>Pieter Geyl: ''History of the Dutch-Speaking peoples 1555-1648''. Phoenix Press, London 2001. ISBN 1-84212-225-8. {{en}}</ref>
Se společenskou situací velice zamíchala [[reformace]]. Protestanti byli sice menšinou (podle odhadů tvořili ve velkých městech maximálně třetinu<ref name = "EB">''Encyclopaedia Britannica'', The Netherlands, Development of Dutch humanism. [CD-ROM] Encyclopædia Britannica, Inc. 1997 {{en}}</ref>), ale byli vlivní. Vedle [[Kalvinismus|kalvinistů]] byli v Nizozemí i novokřtěnci ([[anabaptisté]]); [[Luteránství|luteránů]] nebylo mnoho.<ref name = "EB"/> První kalvinisté v Nizozemí působili ve východním Frísku. Vedl je polský šlechtic [[Jan Łaski]], který po [[šmalkaldská válka|šmalkaldské]] válce emigroval do [[Londýn]]a, kde založil církev v exilu. Když v letech [[1553]]–[[1558]] v Anglii zuřila katolická reakce za [[Marie I. Tudorovna|Marie Tudorovny]], Łaskovci se vrátili na kontinent, do Emdenu. Druhým centrem kalvinismu v Nizozemí byly [[Antverpy]]. Vůdcem valonských kalvinistů byl [[Guy de Bray]]. Ilustrativní, byť výjimečný, je příběh [[princ]]e<ref>Ottův slovník naučný XXVI, str. 692.</ref> [[Vilém Oranžský|Viléma Oranžského]] (1533–1584), který pocházel z německé luteránské rodiny Nassavských. Ve 12 letech se stal univerzálním dědicem rozsáhlých držav po svém strýci, princi [[René de Chalon]]. Protože tohoto významného dědictví se mohl ujmout jen katolík, byla Vilémovi od jeho 12 let určena výchova v cizině v katolickém duchu. Vilém byl vychováván nejprve v Bredě (od jara 1545), později v Bruselu. Od té doby byl nábožensky - konfesijně vlažný, ale největší sympatie měl pro luteránství.<ref>''Encyclopaedia Britannica'', William I. [CD-ROM] Encyclopædia Britannica, Inc. 1997 {{en}}</ref>
| |||