Nejvyšší soud České republiky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: šablony pro ext odkazy |
alt |
||
Řádek 30:
== Složení soudu ==
[[Soubor:Václav Klaus a Ivan Gašparovič ve vile Tugendhat 2013-03-06 4759 Iva Brožová.jpg|náhled|alt=Pohled na tvář tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové|V pořadí třetí předsedkyně NS Iva Brožová (vpravo) v roce 2013]]
Nejvyšší soud se skládá z předsedy a místopředsedů, ty jmenuje ze soudců na funkční období 10 let [[Prezident České republiky|prezident republiky]], dále z předsedů kolegií, předsedů senátů a z dalších soudců. Pro přidělení nebo přeložení k Nejvyššímu soudu musí [[soudce]] splňovat podmínku alespoň desetileté odborné praxe.<ref>§ 67 odst. 1 a § 71 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.</ref> Soudci tvoří dvě [[kolegium (soud)|kolegia]], ''trestní kolegium'' (zhruba třetina soudců<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Knötig
Řádek 100:
== Historie ==
[[Soubor:Pamětní deska soudců a pracovníku soudu v Brně.JPG|náhled|alt=Pamětní deska se znakem vah s mečem a textem „Na paměť soudců a pracovníků Nejvyššího soudu v Brně, kteří zde 20. XI. 1944 zahynuli“|Pamětní deska na budově bývalého detašovaného pracoviště na Malinovského náměstí v Brně]]
=== Soudy předchozích státních útvarů ===
{{Viz též|Nejvyšší soudní a kasační dvůr|Nejvyšší soud Československa}}
Řádek 222:
== Sídlo ==
[[Soubor:Nejvyšší soud České republiky - hlavní vchod.JPG|náhled|alt=Pohled na prosklený vstup s nápisem „Nejvyšší soud České republiky“|Hlavní vchod do budovy Nejvyššího soudu]]
Československý Nejvyšší soud původně sídlil (spolu s Vrchním zemským soudem, Zemským soudem pro věci civilní, Okresním soudem Brno-město pro věci civilní a Okresním soudem Brno-venkov pro věci civilní) v [[Brno|Brně]], v justičním paláci na Rooseveltově ulici (nakonec sídlo pouze [[Krajský soud v Brně|brněnského krajského soudu]]). Ten ale pro všechny tyto instituce kapacitně nepostačoval, a proto se roku 1931 rozhodlo o výstavbě samostatné budovy. Vybráno bylo místo na tehdejším Akademickém náměstí na ulici Veveří, kde měly vyrůst i budovy [[Vysoké učení technické v Brně|české techniky]] a [[Masarykova univerzita|univerzity]]. Kvůli sporům o staveniště a politické situaci na konci 30. let však k realizaci záměru nakonec nedošlo.<ref name="Sídlo NS" /> Po roce 1945 se Nejvyšší soud přesunul do [[Praha|hlavního města]] a umístěn byl v justičním paláci na náměstí Hrdinů na Pankráci, kde původně sídlil zemský trestní soud (po roce 1993 sídlo [[Vrchní soud v Praze|pražského vrchního soudu]] a vrchního státního zastupitelství).
| |||