Wikipedie

Sovětští váleční zajatci během druhé světové války: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 27:
Těžké postavení sovětských válečných zajatců v nacistickém zajetí německé politické vedení vysvětlovalo tím, že SSSR odmítl [[Haagské úmluvy|Haagské konvence]] a deklarace z let [[1899]] a [[1907]], deklaraci o zákonech pozemní války a nepodepsalo ani [[První Ženevská úmluva|Ženevskou úmluvu]] z roku [[1929]], která pojednávala o válečných zajatcích, ani přesto, že ji podepsalo 47 zemí. Nehledě na to, že část těchto dohod už dříve podepsalo [[Ruské impérium]], byly tyto dohody závazné pro všechny země, nejen pro ty, které je podepsaly. Sovětský svaz však například 25. srpna [[1931]] podepsal dohody o zacházení s raněnými a nemocnými válečnými zajatci.
 
Oficiálním důvodem odmítnutí většiny těchto dohod Sovětským svazem byl nesouhlas s dělením válečných zajatců podle národnosti. Toto odmítnutí v pozdějším období využili nacisté jako záminku a následně ponechali zajatce bez jakékoliv pomoci ze strany [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]] a dalších organizací, které pomáhaly zajatcům západních zemí. V průběhu války SSSR dvakrát (25.&nbsp;listopadu [[1941]] a 27.&nbsp;dubna [[1942]]) navrhlonavrhl německé straně, že v případě, že bude Německo dodržovat konvence o zacházení s válečnými zajatci, bude je dodržovat i Sovětský svaz. V prohlášení z 27.&nbsp;dubna 1942 sovětské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že i přes nedodržování této dohody ze strany Německa, se k ní SSSR [[de facto]]<ref>Aron Shneer: [http://www.jewniverse.ru/RED/Shneyer/glava1otv%5B1%5D.htm Plen.] přístup: 2015-03-29 {{ru}}</ref> hlásí.
 
Při [[Norimberský proces|Norimberském procesu]] obhajoba, jako svůj hlavní argument, použila to, že se Ženevské konvence údajně nevztahovaly na sovětské válečné zajatce, protože SSSR nebyl signatářem těchto smluv. Mezinárodní vojenský tribunál však tyto argumenty odmítl jako neopodstatněné, poukázal při tom na to, že principy mezinárodního práva musí být dodržovány za jakýchkoliv podmínek a cílem zajetí je pouze znemožnit zajatým osobám účast na další bojové činnosti. Vraždění bezbranných lidí nebo ubližování z pomstychtivosti není v souladu s vojenskými tradicemi.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Sovětští_váleční_zajatci_během_druhé_světové_války“