Ústřední matice školská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění úvodu - podstata obranných spolků, prolinky, zdroj
→‎Historické souvislosti: doplnění - dobrovolnost dětí v německých školách a výuka němčiny na českých školách, úprava formulací, zdroj
Řádek 8:
[[Soubor:Pelechy UMS.png|thumb|Škola v obci [[Pelechy]] cca 1891]]
 
[[Vláda Eduarda Taaffeho]], která nastoupila v roce 1879, podnikla některé kroky k vyrovnání práv Čechů a Němců.<ref name="KalZlP1894">{{Citace sborníku | příjmení = Turnovský | jméno = Josef Ladislav | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | titul = Ústřední matice školská | příjmení sestavitele = Otto | jméno sestavitele = Jan | odkaz na sestavitele = Jan Otto | sborník = Kalendář Zlaté Prahy 1894 | vydavatel = Jan Otto | místo = Praha | rok vydání = 1893 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19141980 | strany = 53-54}}</ref> 19. dubna 1880 zrovnoprávnil ministr [[Karl von Stremayr]] češtinu a němčinu u soudů a politických úřadů (tzv. [[Stremayrova jazyková nařízení]]).<ref name="Horica">{{citace monografie | jméno = Ignát | příjmení = Hořica | odkaz na autora = Ignát Hořica | titul = O poměrech Čechů a Němců v zemích českých i v Rakousku se zřetelem k událostem v roce 1897 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11444365 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Edv. Beaufort | místo = Praha | rok = 1898 | počet stran = 27 | kapitola = | strany = |}}</ref> U německy mluvících obyvatel to vyvolalo znepokojení. V květnu 1880 vznikl na podporu německojazyčnéhospolek školství spolek [[Deutscher Schulverein]],. organizaceI nakdyž podporudo německojazyčnéhoněmeckých školství.škol Češtívstupovaly vlastencičeské neliběděti nesliv některých oblastech pod nátlakem, žez tatovalné organizacevětšiny zakládalatak svéčinili školyčeští irodiče vdobrovolně národnostněza českýchúčelem oblastechspolečenského vzestupu, jelikož „výborná němčina” byla nezbytným předpokladem úspěšné kariéry. Čeští vlastenci a lákaladokonce doněkteré nichčeské obce samy o vyučování němčiny na české dětiškole žádali.<ref Uvědomiliname="LUKEŠOVÁ" si/> přitom,Národní žeobranná existujepráce ise opačnýproto problémzaměřovala -na české rodiny v německých obcích bez přístupu k české škole.<ref name="KalZlP1894" /> Na přelomu 70. a 80. let 19. století (ale i v dalších letech) se tato menšina rozrůstala. Řada českých dělníků, povzbuzovaných nabídkou vyšších výdělků, se stěhovala za prací do převážně německého pohraničí a měnila tam letité etnické poměry. ObčasNa toněmecké vyvolávalostraně odporse místníchobjevil Němců,strach ao naopak„národní zdržavy” hlediskaa českýchčeští národních[[nacionalismus|nacionalisté]] zájmůse hrozilostrachovali, že se tito migranti v novém prostředí postupně poněmčípodlehnou poněmčení.<ref name="HoricaLUKEŠOVÁ" />
 
== Založení Ústřední matice ==