Magda Goebbelsová: Porovnání verzí

Narodila se [[11.&nbsp;listopadu listopad]]u [[1901]] jako nemanželská dcera služebné Augusty Behrendové. Otec dítěte, bohatý stavební podnikatel Ing. dr. Oskar Ritschel, uznal Magdu za svou a s její matkou se nakonec oženil. Rodiče se ale rozvedli, když byly Magdě tři roky, a matka krátce nato uzavřela sňatek se zámožným [[židé|židovským]] majitelem továrny na kůže Richardem Friedländerem, kterého si Magda po celý další život vážila a měla ho velmi ráda. Když bylo Magdě pět let, vzal si ji její otec, dr. Ritschel, k sobě do [[Brusel]]u, kam se zanedlouho přestěhovali i Friedländerovi. Magda byla dána na výchovu do přísného prostředí kláštera[[klášter]]a a tam strávila následujících osm let života. V roce [[1914]] odešla celá rodina z [[Německé císařství|Němci]] obsazené [[Belgie]] zpět do [[Berlín]]a. Magdina matka se opět rozvedla, ale dospívající Magda se rozhodla ponechat si příjmení po svém nevlastním otci, s nímž měla i nadále velmi dobrý a přátelský vztah .<ref name="strana60">Ženy{{Citace nacistů,monografie
| příjmení = Sigmund
| jméno = Anna Maria
| Sigmund,titul nakladatelství= Ženy nacistů
| vydavatel = Brána
| spol.místo s.r.o.,= Praha
| rok = 2000
| str.strany = 60
| isbn = 80-7243-071-8
}} (dále jen „Ženy nacistů“).</ref>. Válečná léta strávila studiem na státním berlínském gymnáziu, kde v březnu [[1919]] složila [[maturita|maturitní zkoušku]]. Ve volném čase se věnovala studiu [[buddhismus|buddhismu]], ke kterému ji přivedl její otec dr. Ritschel .<ref name="strana60" />. Po maturitě vstoupila do exkluzivního dívčího penzionátu Holzhausen v [[Goslar]]u. Při jedné z cest z Goslaru domů do Berlína, se v roce [[1920]] v kupé vlaku seznámila s jedním z nejbohatších mužů Německa, s čerstvě ovdovělým [[Günther Quandt|Güntherem Quandtem]]. Po několika měsících známosti s tímto mužem přestoupila z [[katolictví]] na [[protestantismus]] a [[4. leden|4. &nbsp;ledna]] [[1921]] měla s Quandtem svatbu v [[Bad Godesberg]]u.

Manželství dvacetileté dívky a téměř čtyřicetiletého muže nebylo příliš šťastné. Konzervativní rodina Quandtových přijala Magdu velmi chladně a situace se nezlepšila ani poté, co se v listopadu [[1921]] narodil Magdě syn [[Harald Quandt|Harald]]. Magda dál poslušně doprovázela manžela na jeho obchodních cestách po Jižní Americe a USA (kde se jí dvořil synovec amerického prezidenta [[Herbert Hoover|Hoovera]], který se prohlásil za jejího oddaného ctitele <ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 63 .</ref>), ale v manželství se dobře necítila. V roce [[1928]] údajně navázala milostný vztah se svým blízkým přítelem z mládí [[Chajim Arlozorov|Chajimem Arlozorovem]], nadšeným [[sionismus|sionistou]] ruského původu, jehož dědeček byl [[židé|židovským]] [[rabín]]em .<ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 62 .</ref>. Milostný vztah mezi Magdou a Arlozorovem prý trval až do roku [[1932]]. Existenci tohoto milostného vztahu však např. ve své knize ''Pangs of the Messiah: the Troubled Birth of the Jewish State'', na str.104-105 104–105, zpochybňuje její autor [[Martin Sicker]], který uvádí, že se Arlozorov sice v Berlíně pokoušel se svou přítelkyní z mládí sejít, ale k tomuto setkání nedošlo. Ať už byl Magdiným milencem kdokoli, jisté je, že manžel na její nevěru přišel a Magdu doslova vyhodil na ulici. Rodina Quandtových se ale snažila vyhnout skandálu, poskytla Magdě bohaté odstupné a v roce [[1929]] dochází k rozvodu. Od té chvíle byla Magda svobodná a finančně dobře zajištěná.

V roce [[1930]] se Magda Quandtová z dlouhé chvíle a ze zvědavosti zašla podívat na stranickou akci [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Jedním z řečníků byl i berlínský [[gauleiter]] [[Joseph Goebbels|dr. [[Joseph Goebbels]], který Magdu svým řečnickým projevem zcela oslnil. Tak jako byla dříve nadšenou [[buddhismus|buddhistkou]] a údajně i nadšenou [[sionismus|sionistkou]], stala se z ní nyní pro změnu nadšená [[Národní socialismus|nacionální socialistka]]. Magda Quandt vstoupila do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], stala se vedoucí místní nacistické organizace žen a pak se dobrovolně přihlásila do sídla vedení strany, kde se poprvé osobně setkala s dr. Goebbelsem, pro kterého začala pracovat jako osobní archivářka. Dr. Goebbels žil tehdy staromládeneckým životem a udržoval jen dočasné milenecké vztahy -– nejdelší z těchto vztahů trval údajně od roku 1918 po dlouhá léta a jednalo se milostný poměr s Annou Stahlhermovou, která byla po matce [[židé|židovského původu]] .<ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 66 .</ref>. Nyní však začal Goebbeles nacházet zalíbení v Magdě a ona jeho city opětovala. K naplnění jejich milostného vztahu došlo 15. 2.&nbsp;února 1931, což víme přesně z Goebbelsova deníku. Goebbels všechna svá četná milostná dobrodružství pečlivě zaznamenával do svých deníků a čísloval je, první intimní večer s Magdou je tedy označen č. &nbsp;1. Vztah Goebbelse s Magdou Quandtovou byl velmi bouřlivý, jelikož on se nechtěl vzdát svého staromládeneckého života a svých četných milenek a ona se zase odmítala vzdát vztahu se svým milencem, o čemž se ve svých denících Goebbeles zmiňuje, když 23. 6.&nbsp;června 1931 píše: „''S Magdou malá hádka. Je trochu bezcitná, když vypravuje o své minulosti. Ještě s tím tak docela neskoncovala...neskoncovala…''“ Věc nakonec rozhodl [[Adolf Hitler|Hitler]], který se domníval, že Magda Quandtová by mohla být pro NSDAP přínosem. Jelikož Goebbels i Magda Hitlera bezmezně obdivovali, nebylo pro Hitlera velkým problémem přesvědčit je o výhodnosti jejich sňatku .<ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmundová, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 68 .</ref>. Dr. [[Joseph Goebbels]] a Magda Quandtová se vzali 19.&nbsp;prosince 12. [http://1931 1931]. Krátce nato byl [[katolík]] Joseph Goebbels kvůli sňatku s [[Protestantismus|protestantkou]] vyloučen z katolické církve a svědkovi katolíku Hitlerovi byla udělena důtka .<ref>''Adolf Hitler,. Monologe im Führerhauptquartier 1941 – 1944. Die Aufzeichnungen Heinrich Heims''. Vyd. Werner Hochmann. Hamburk 1980, str. 108 .</ref>. Magdin nevlastní židovský otec Friedländer odmítl po tomto sňatku další styky se svou adoptivní dcerou a stejně se zachoval i otec vlastní, dr. Ritschel. Magdina matka se musela vzdát svého příjmení Friedländer a mohla pak bydlet u Goebbelsů, kde se starala o jejich děti.

Po svatbě se Goebbels nastěhoval do Magdina luxusního bytu, který se stal zároveň Hitlerovým soukromým hlavním stanem. [[Adolf Hitler|Hitler]] chodil ke Goebbelsům často a rád, jelikož Magda se o něj starala, vařila mu vegetariánská jídla a zvala na návštěvu i další vysoce postavené nacisty. Hitler navštěvoval také víkendový dům Goebbelsových v [[Caputh]]u u [[Schwielowsee]]. Magda se svým manželem jezdila po partajních shromážděních a předvolebních kampaních po celém Německu a její obdiv k manželovi a jeho řečnickému umění stále vzrůstal. V prosinci [[1932]] ale potratila[[potrat]]ila a její zdravotní stav byl velmi vážný. Po delším léčení se uzdravila a mohla opět s napětím sledovat kariérní vzestup svého manžela. Ve volbách v roce [[1933]] získala NSDAP 40 % hlasů a Hitler byl 1. 2.&nbsp;února 1933 jmenován říšským kancléřem. V první Hitlerově vládě nezískal Goebbels žádný post, což bylo pro něj i jeho ctižádostivou manželku velkým zklamáním. V březnu 1933 byl ale Goebbels za svou mistrovskou předvolební politickou agitaci odměněn tím, že Hitler speciálně pro něj vytvořil ''[[ministerstvo lidové osvěty a propagandy'']]. Ministr Goebbels se i se svou rodinou nastěhoval do Leopoldova paláce v Berlíně, který nákladně rekonstruoval a vybavil nábytkem a uměleckými předměty zabavenými v muzeích a státních sbírkách.

Magda měla s Goebbelsem celkem šest dětí. <br />:

Hildegard* TraudelHelga "Hilde"Susanne, „Helga“ (* 131.&nbsp;áří dubna1932 1934 - †– 1. &nbsp;května 1945), <br />

Helmut* ChristianHildegard "Helmut"Traudel, „Hilde“ (* 213.&nbsp;dubna října1934 1935 - †– 1. &nbsp;května 1945), <br />

Holdine* KathrinHelmut "Holde"Christian, „Helmut“ (* 192.&nbsp;října února1935 1937 - †– 1. &nbsp;května 1945), <br />

Hedwig* JohannaHoldine "Hedda"Kathrin, „Holde“ (* 519.&nbsp;února května1937 1938 - †– 1. &nbsp;května 1945) a <br />,

Heidrun* ElisabethHedwig "Heide"Johanna, „Hedda“ (* 295.&nbsp;května října1938 1940 - †– 1. &nbsp;května 1945) <bra />

Celým svým životem naplňovala poslání ženy, tak jak ho chápali [[nacismus|nacisté]] – byla především matkou, manželkou a hospodyní. Zároveň se však tomuto ideálu částečně vzdalovala tím, že byla vždy elegantní, nalíčená, pečlivě upravená a nosila luxusní oblečení. V roce [[1936]] se rodina přestěhovala do přepychové vily na poloostrově [[Schwanenwerder]] ve [[Wannsee]], která byla vyvlastněným [[židé|židovským]] majetkem. Jako venkovské sídlo měli zámeček Lanke u [[Bogensee]] a staré šlechtické sídlo Friedländerů a Fuldů, vzdálených příbuzných Magdina nevlastního otce. Jednalo se opět o zabavený židovský majetek, který město po nátlaku věnovalo čestnému občanovi Goebbelsovi.

Magda po celou dobu manželství tolerovala časté milostné zálety svého manžela, ale skutečná krize nastala ve chvíli, kdy se Goebbels vášnivě zamiloval do české herečky [[Lída Baarová|Lídy Baarové]] a začal v roce 1938 uvažovat o rozvodu. Když se o tomto vztahu zmínila Magda před Hitlerem, dostal [[Adolf Hitler|Hitler]] záchvat zuřivosti a zakázal Goebbelsovi další kontakty s Baarovou. Goebbels bez sebemenšího odporu poslechl a vrátil se zpět ke své ženě. Přízeň svého rozhněvaného pána však rychle získal zpět, když 9. 11.&nbsp;listopadu 1938 zinscenoval děsivý pogrom na židovské obyvatelstvo, tzv. [[Křišťálová noc|Křišťálovou noc]].

Koncem války se Magda Goebbelsová přihlásila do válečného pracovního nasazení a jezdila tramvají pracovat do továrny Telefunken .<ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 77 .</ref>. V dubnu [[1945]] se Goebbels s celou svou rodinou nastěhoval do bunkru v zahradě [[Říšské kancléřství|Říšskéhoříšského kancléřství]]. Zde strávili poslední dny ve společnosti [[Adolf Hitler|Hitler]]aHitlera a jeho milenky [[Eva Braun|Evy Braunové]], kteří po svém sňatku 30. 4.&nbsp;dubna 1945 spáchali sebevraždu. Manželé Goebbelsovi se rozhodli spáchat sebevraždu 1. 5.&nbsp;května 1945. Napřed měly být života zbaveny jejich děti, proti čemuž protestoval personál bunkru. Objevila se také pilotka [[Hanna Reitsch|Hanna Reitschová]], která manželům nabídla, že s dětmi odletí z Berlína. Magda GoebbelsGoebbelová odmítla, děti dostaly uspávací prostředek a po něm smrtící injekci. Pak manželé opustili bunkr a před bunkrem se Goebbels zastřelil a Magda Goebbelsová se otrávila. Těla byla podle jejich přání polita hořlavinou a spálena.

* {{commonscat|Magda Goebbels}}