Eroze: Porovnání verzí

Eroze je způsobena [[gravitace|gravitací]] za přispění dalších faktorů, jako je např. intenzita [[srážky|srážek]], struktura [[půda|půdy]], sklon svahu, hustota rostlinného pokryvu, způsob využívání půdy. Je úměrná proudící hmotě m a rychlosti v (m.v²/2). Rychlost eroze představuje množství nebo mocnost materiálu přemístěného za určité časové období. Podstatnou překážkou je tvrdost erodované [[hornina|horniny]], v měkčích je rozměrnější, jedná se tedy o [[výběr|selektivní]] činnost.

Důležitým faktorem eroze je [[déšť]], intenzita eroze však budeje závislá na spolupůsobení dalších faktorů. Rostlinný pokryv zabraňuje vyššímu stupni eroze, naopak [[les|odlesněné]] svahy či „spasené“ pozemky podlehnou erozi rychleji. Půdy obsahující větší množství [[jíl|jílovitých]] [[minerál]]ů přijímají méně vody a na volnějším svahu jsou méně narušovány. Významným činitelem současnosti je činnost člověka. Erozi půdy zvyšuje spásání travin, nekontrolovaná [[těžba dřeva]], stavba obydlí a komunikací. Zejména stavba [[silnice|silnic]] a [[železniční trať|železničních tratí]] narušuje přirozenou [[říční síť]] a voda stékající po vozovce se dostává do míst, kam by normálně neproudila a takto zvyšuje působící erozi. Stejně tak změna skladby pokryvu ovlivňuje erozi, neboť různé druhy vegetace mají odlišný účinek při rychlosti infiltrace deště do půdy. Vliv odlesňování či vypalování tropických pralesů lze dobře pozorovat na [[Madagaskar]]u, kde eroze způsobuje vznik plošin se zemědělsky nevyužitelnou půdou a četnými erozními roklemi. Zejména v ekonomicky chudých oblastech se tak střetává zájem na ochraně přírody s možností obživy obyvatel. Dále také zemědělství, které je založeno na pěstování rostlin potřebujících nekrytou půdu pro svou kultivaci (např. pšenice), a rozšířené využívání pluhu k obdělávání půdy, vede k erozi.

Síla [[gravitace]] způsobuje svahové pohyby hornin a [[Sediment|sedimentů]]. Tento typ probíhá v přírodě nepřerušeně na všech svazích. Někde zvolna, jindy dochází k náhlých pohybům, často s [[katastrofa|katastrofálními]] následky. Pomalou erozí vznikají suťové kužele na úpatích svahů, typické pro velehorský [[Reliéf (geografie)|reliéf]].

Jedním z typů je eroze způsobená deštěm, kdy dochází k oddělování malých půdních částic dopadem dešťových [[kapka|kapek]]. Pokud množství srážek převýší infiltraci půdy, dochází ke splachu částic proudící vodou. Jiným typem je eroze tekoucí vodou. Na horních tocích je převážně hloubková (vertikální), [[údolí]] mají typický průřez ve tvaru písmene V a spád toku je poměrně značný. Po dosažení erozní základy začne převažovat boční (laterární) eroze, mířící vodorovně na některou stranu. Dochází k rozšiřování údolí a vytváří se úzká [[povodeň|povodňová]] oblast. V období [[záplavy|záplav]] pak dochází k zvyšování eroze při zvýšení množství protékané vody i unášeného materiálu. Na horních tocích řek se můžeme setkat se zpětnou erozí, prohlubováním koryta zpětným proudem. U [[vodopád]]ů se [[zpětná eroze]] projevuje ústupem prahu proti proudu, dochází i k tzv. ''[[říční pirátství|říčnímu pirátství]]''. Vířivým pohybem vody vznikají kotlovité prohlubně, zvané ''obří [[hrnec|hrnce]]''. Erodující proud má dva koncové body, svrchní (u řeky [[pramen]]) a spodní ([[ústí]]) výmolnou základnu ([[erozní báze|erozní bázi]]). Čím větší je výškový rozdíl těchto bodů, tím je eroze větší. V životě řek se střídají erozní období s obdobími akumulačními, výsledkem střídání při spolupůsobení [[tektonika|tektonických]], [[Podnebí|klimatických]] a dalších činitelů jsou pak [[říční terasa|říční terasy]]. Eroze též zavisí na změnách klimatu a pohybech [[zemská kůra|zemské kůry]]. V případě, že by tyto procesy erozi neovlivňovaly, došlo by k zarovnání souší asi na [[nadmořská výška|výšku]] kolem 250 m n. m.

K erozi způsobené vodou řadíme i působení [[mořská voda|mořské vody]] na [[pobřeží]]. Sama energie narážejících vln může způsobovat „odlamování“ různě velkých částic, které pak, neseny pobřežními proudy, zvyšují účinnost eroze. Ta nastává, pokud množství neseného materiálu je menší než množství oderodovaného materiálu. Pokud převažuje unášený materiál, vznikají písečné či štěrkové břehy, které mohou vlivem proudění migrovat podél pobřeží a střídavě jej tak chránit.

Rušivou činnost větru lze rozdělit na „korazi“ = [[obrus]] třením větrem transportovaného materiálu, a „deflaci“„[[deflace|deflaci]]“ = větrný odnos sypkého zvětralého povrchu. Koraze je závislá na síle [[vítr|větru]], množství a hrubosti unášeného materiálu a na úhlu dopadajícího větru. Výsledkem jsou pak [[hranec|hrance]], [[eologlyptolit|eologlyptolity]], houbovité skalní útvary, [[bašta|bašty]], [[skalní okno|skalní okna]], [[Skalní most|skalní mosty]] apod. V širším slova smyslu se název koraze používá jako synonymum „abraze“„[[abraze]]“, tj. procesu erodování povrchu transportovaným materiálem vůbec. Důležitým obranným faktorem je vysazování [[větrolam|větrolamů]] a zvyšování hustoty rostlinného pokryvu osazováním pohyblivých [[písek|písků]] na okrajích [[poušť|pouští?]].

V první řadě jde o působení [[ledovec|ledovcových]] [[splaz|splazů]]. Dochází při něm k vylamování a vlečení kusů hornin skalního podkladu. Pohybem ledovce společně s působením neseného horninového materiálu dochází k přemodelování údolí před ledovcem a vzniku tzv. [[trog|trogů]], ledovcových údolí ve tvaru U. K erozi přispívá pak i voda z tajících ledovců, jejím vířivým pohybem vznikají např. ledovcové obří hrnce. Významným erozním faktorem je však i působení ledu v malých skalních prasklinkách, které jsou zavodněny a působením mrazu dochází při rozpínání ledu k odlamování částí skal. Na prudkých svazích tomuto jevu napomáhá gravitační síla. Tento jev může způsobovat stavebně-technické problémy v místech, kde pod takto narušenou skálou vedou komunikace či se nachází lidská obydlí. (Tento problém v současnosti ohrožuje například [[Hřensko]] v severních [[Čechy|Čechách]].

Části zemského povrchu jsou působením vody (déšť, proudící voda, led apod.) a větru postupně rozrušovány a transportovány do nižších poloh. Při přenosu velkého množství materiálu z jedné oblasti do druhé může dojít k následným tektonickým či [[izostatika|izostatickým]] pohybům následkem odlehčení podloží v oblasti odnosu. Člověk svou činností (kácení lesů, intenzivní zemědělství, stavba silnic a železnic) v mnoha případech tento proces urychluje. Stavbami některých objektů (zpevňování břehů, ochranné zdi a sítě, [[beton]]ové injektáže, výsadba určitých rostlin) erozi v některých místech naopak záměrně brání či zpomaluje.

O erozi jako problému zemědělské produkce je možno mluvit zhruba od vzestupu mechanizace zemědělské techniky a [[Centrální plánování|centrálního plánování]]. O účincích eroze neexistovaly prakticky žádné údaje až do přibližně 80. let minulého století. Ve zprávách jako<ref> [[Lester Brown]]: ''State of the World'', [[New York]]: W.W.Norton, [[1991]]</ref>,<ref>''World Commission on Environment and Development: Our Common Future'', [[Oxford]]: Oxford University Press, [[1987]]</ref> a<ref>''U. N. Population Fund, The State of World Population: 1990'', [[New York]], [[1990]]</ref> se dozvídáme o pokračování eroze v [[Severní Amerika|Severní Americe]], celosvětové ztrátě 480 tun svrchní půdy během období 1970-1990 a odhadu, že se každý rok stává 6-7 milionů hektarů půdy nepoužitelnou díky erozi.

* [[Orba]] po [[vrstevnice|vrstevnici]]. Minimalizuje se postupné sesouvání kvalitní půdy do nižších poloh.

* [[Kompostování]]. Obnovuje kvalitu půdy a poskytuje podmínky pro kvantitativně vyšší růst vegetace.

* Zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (v [[ČR]] na tzv. silně erozně ohrožené půdě se jedná o zákaz [[kukuřice]], [[brambory|brambor]], [[řepa|řepy]], [[bob setý|bobu setého]], [[sója|sóji]], [[slunečnice]] a [[čirok|čiroku]])

Podle [[Evropská agentura pro životní prostředí|Evropské agentury pro životní prostředí]] je vodní erozi vystaveno 115 milionů [[hektar]]ů půdy a zhruba 42 milionů hektarů půdy je vystaveno erozi větrem. Ve 13 členských státech [[Evropská unie|EU]] se roční škody způsobené erozí odhadují na 700 milionů až 14 miliard euro ročně.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/20343/Evropska-puda-v-ohrozeni-opomijeny-problem.html Evropská půda v ohrožení – opomíjený problém], respekt.cz</ref>