[[File:Ulanen 13.jpg|thumb|Huláni v rakouské armádě roku 1866]]
{{Různé významy}}
'''Hulán''' byl příslušník polské [[kavalérie]]. V době po [[Trojí dělení Polska|trojím dělení Polska]] působili huláni i v [[habsburská monarchie|habsburské]] armádě.
Tradice hulánů spadá do doby první poloviny [[13. století|13. století]], kdy do [[Polsko|Polska]] vpadli [[Tataři]]. Hulán vlastně znamenal "junák"„junák“. Ve [[Zlatá horda|Zlaté hordě]] se nazývali hulány členové [[chán]]ské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o [[kopiník]]y na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni [[kopí]]m, [[šavle|šavlí]] a dvěma [[pistole]]mi.
Na konci osmnáctého století, kdy bylo [[Dělení Polska|Polsko rozděleno]] mezi [[Rakousko]], [[Prusko]] a [[Rusko]], se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku [[1784]]. V tomto roce byl z nich zřízen [[Haličský hulánský sbor]]. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce [[1856]] čtyři hulánské pluky, na konci [[19. století|19. století]] jich mělo jedenáct, z toho jeden český.
Huláni působili v armádách ještě v [[První světová válka|první světové válce]], ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalérie byly obnoveny v letech [[1918]]–[[1921]]. Polští huláni existovali ještě na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]], ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku [[1943]] tři hulánské pluky.
== Odkazy v kultuře ==
Na hulány se zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. ''"Měla„Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala…" dala…“''
