Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
m Do úvodu celou definici. Specifičtější odkaz, opakované odkazy, odkaz na rozcestník 3x.
Řádek 1:
'''Valticko''', dříve psáno '''Valčicko''', (něm. ''Feldsberger Gebiet''), je název pro oblastčást natzv. [[Česká část Dolních Rakous|Českých Rakous]], která původně náležela k [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousům]] a po vzniku [[Československo|Československa]] byla připojena k němu a začleněna do [[země Moravská|země Moravské]].

Jde o dnešní území [[Jihomoravský kraj|jihomoravského]] [[okres]]u [[okres Břeclav|Břeclav]], v okolí [[město|města]] [[Valtice]], která původně náležela k [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousům]]. Na severu je tato oblast ohraničená linií vedoucí přibližně po [[Lednické rybníky|Lednických rybnících]] a na východě přibližně tokem [[Dyje]]. Dle současného katastrálního členění se jedná o celá [[katastrální území]] [[Valtice]], [[Úvaly (Valtice)|Úvaly u Valtic]], [[Hlohovec (okres Břeclav)|Hlohovec]], [[Charvátská Nová Ves]], téměř celé katastrální území [[Poštorná]], malou západní okrajovou část katastrálního území [[Břeclav]], část katastru obce [[Sedlec (okres Břeclav)|Sedlec]] jižně od potoka [[Včelínek]], a nepatrné části katastrů obcí [[Ladná]] a [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]].
 
== Připojení k Československu ==
K [[Československo|Československu]] byla tato část tzv. [[Česká část Dolních Rakous|Českých Rakous]] připojena ve dvou etapách:<ref group="pozn">Obvykle se však uvádí, že roku [[1920]] bylo připojeno celé Valticko''.</ref>
* [[31. červenec|31. července]] [[1920]] - většina území
* [[1925]] - zbytek území - další území získaly následující obce
** [[Poštorná]] (od [[Bernardsthal]]u a [[Reinthal]]u)<ref>{{Citace monografie| příjmení =
 
Roku 1925 získaly další území následující obce:
* [[Poštorná]] (od [[Bernardsthal]]u a [[Reinthal]]u)<ref>{{Citace monografie| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
Řádek 19:
| jazyk = čeština
}}</ref>
** [[Sedlec]] (od [[Steinebrunn]]u)<ref>{{Citace monografie| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
Řádek 31:
| jazyk = čeština
}}</ref>
** [[Úvaly u Valtic]] (od [[Herrnbaumgarten]]u, [[Schrattenberg]]u a Steinebrunnu)<ref>{{Citace monografie| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
Řádek 43:
| jazyk = čeština
}}</ref>
** [[Valtice]] (od [[Katzelsdorf (Bernhardsthal)|Katzelsdorfu]]u, Reinthalu a Schrattenbergu)<ref>{{Citace monografie| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
Řádek 56:
}}</ref>
 
Motivací přičlenění této oblasti k Československu bylo zčásti národnostní hledisko (obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná byly [[Češi|české]]), zčásti hledisko dopravní, neboť tudy procházela strategicky důležitá [[železniceŽelezniční trať Břeclav–Znojmo|železniční]] trať mezi [[Břeclav]]íBřeclaví a [[Znojmo|Znojmem]] - proto byly připojeny i převážně [[Němci|německé]] Valtice a Úvaly.
 
V rámci Československa byla tato oblast o rozloze 87&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]] spolu s tzv. [[Dyjský trojúhelník|Dyjským trojúhelníkem]] připojena k [[země Moravská|zemi Moravské]]. V jejím rámci se Charvátská Nová Ves, Poštorná a Hlohovec staly součástí politického okresu Hodonín a soudního okresu Břeclav, zatímco Valtice, Úvaly u Valtic a území nově připojené k obci Sedlec se stalo součástí politického okresu Mikulov.
Řádek 62:
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] bylo celé Valticko a Dyjský trojúhelník obsazeny [[Nacistické Německo|Třetí říší]] a roku [[1939]] začleněny k nacistické [[Dolnodunajská župa|Dolnodunajské župě]], jejíž součástí byly i během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], po jejímž skončení nastal návrat k předválečnému stavu. Během existence [[železná opona|železné opony]] byla značná část Valticka v nepřístupném [[hraniční pásmo|hraničním pásmu]].
 
Dnes je téměř celé Valticko součástí [[turismusCestovní ruch|turisticky]] hojně navštěvovaného [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]].
 
== Další územní zisky ČSR z roku 1920 ==