Kombucha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- sablona neovereno |
+historie |
||
Řádek 11:
Kolonie může být kontaminována jinými druhy kvasinek a bakterií. Její soudržnost je zajišťována [[celulóza|celulózou]] tvořenou octovými bakteriemi.
Kombuchová kultura má vzhled šedo-hnědého, rosolovitého povlaku. Mladá má světlou barvu, postupem času tmavne. Životnost kultury se pohybuje okolo šesti měsíců.
== Historie kombuchy v Čechách ==
Kombucha se začala široce pěstovat krátce po skončení [[První světová válka|první světové války]].<ref name="ms-jk">{{Citace sborníku
| příjmení = Kupka
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Kupka
| titul = Kombucha - vzpomínka
| příjmení sestavitele = Hlaváček
| jméno sestavitele = Jiří
| odkaz na sestavitele = Jiří Hlaváček
| sestavitel = Jiří Hlaváček
| sborník = Mykologický sborník
| odkaz na sborník = Mykologický sborník
| vydavatel = Československá mykologická společnost
| odkaz na vydavatele = Československá mykologická společnost
| místo = Praha
| rok vydání = 1980
| svazek = XVII
| typ svazku = ročník
| strany = 17
}}</ref> Kdy přesně se k nám dostala, není známo. Podle jedné verze ji přivezli ještě před válkou vyslanečtí úředníci, podle druhé [[Československé legie|legionáři]] po skončení války.<ref name="cch-jm">{{Citace sborníku
| příjmení = Jan
| jméno = Macků
| odkaz na autora = Jan Macků (starší)
| titul = Co jest kombuča?
| příjmení sestavitele = Smotlacha
| jméno sestavitele = František
| odkaz na sestavitele = František Smotlacha
| sborník = Časopis československých houbařů
| odkaz na sborník = Časopis československých houbařů
| vydavatel = Československá mykologická společnost
| odkaz na vydavatele = Československá mykologická společnost
| místo = Praha
| rok vydání = 1928
| svazek = VIII
| typ svazku = ročník
| strany = 4-5
}}</ref> V tehdejších textech byla nazývána jako kombucha, kombuča<ref name="cch-jm"/> nebo německým názvem Wunderpilz.<ref name="ms-jk"/> Obliba výrazně poklesla mezi lety 1926 a 1928, kdy se začaly šířit fámy o tom, že houba roste dál i v lidském organizmu.<ref name="ms-jk"/> V roce 1928 byly publikovány první články českých odborníků - mykologů. Uváděli, že nápoj obsahuje [[vitamín]]y, alkohol, kyselinu uhličitou (oxid uhličitý), octovou a mléčnou.<ref name="cch-rv">{{Citace sborníku
| příjmení = Rudolf
| jméno = Veselý
| odkaz na autora = Rudolf Veselý
| titul = Kombucha
| příjmení sestavitele = Smotlacha
| jméno sestavitele = František
| odkaz na sestavitele = František Smotlacha
| sborník = Časopis československých houbařů
| odkaz na sborník = Časopis československých houbařů
| vydavatel = Československá mykologická společnost
| odkaz na vydavatele = Československá mykologická společnost
| místo = Praha
| rok vydání = 1928
| svazek = VIII
| typ svazku = ročník
| strany = 5-6
}}</ref><ref name="cch-jm"/> Jindřich Walter provedl mikroskopickou analýzu, kterou zjistil, že „houbu“ tvoří kolonie kvasinek a bakterií žijících v symbióze, přičemž mezi nimi mohou být vtroušené i plísně (Aspergillus, Penicillium), kterými byla kombucha patrně kontaminována ze vzduchu.<ref name="cch-jw">{{Citace sborníku
| příjmení = Walter
| jméno = Jindřich
| odkaz na autora = Jindřich Walter
| titul = „Houba“ kombucha
| příjmení sestavitele = Smotlacha
| jméno sestavitele = František
| odkaz na sestavitele = František Smotlacha
| sborník = Časopis československých houbařů
| odkaz na sborník = Časopis československých houbařů
| vydavatel = Československá mykologická společnost
| odkaz na vydavatele = Československá mykologická společnost
| místo = Praha
| rok vydání = 1928
| svazek = VIII
| typ svazku = ročník
| strany = 7-10
}}</ref> Názory na možné léčivé účinky nebyly mezi odborníky zcela jednotné - vesměs připouštěli pozitivní vliv přítomných vitamínů a účinky podobné jako u jiných kvašených (kysaných) nápojů, které ale ještě nebyly příliš rozšířené.<ref name="cch-rv"/><ref name="cch-jm"/>
== Pozitivní účinky ==
| |||