Idiot: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 94.230.156.13 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jana Lánová |
|||
Řádek 2:
<!--{{Různé významy|druhý=japonském filmu od [[Akira Kurosawa|Akiry Kurosawy]]|stránka=Idiot (film)}}-->
'''Idiot '''neboli houštec,či embryjak je v rámci [[lékařství]] zastaralé označení pro člověka postiženého těžkou [[Mentální retardace|mentální retardací]] (též ''slabomyslností'' či ''oligofrenií''), tj. s narušenými [[psychika|psychickými]] funkcemi. Možnosti [[vzdělávání]] při takto silném postižení jsou většinou silně omezené. [[Česko|Česká]] [[psychiatrie]] v současné době slovo idiot nepoužívá zejména z důvodu jeho [[Pejorativní|pejorativního]] výrazu a nahrazuje jej podle míry deficitu označením těžká nebo hluboká mentální retardace.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Atkinson | jméno = Rita L. | titul = Psychologie | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2003 | kapitola = | strany = | isbn = 80-7178-640-3}}</ref> [[Světová zdravotnická organizace]] podle vlastního třídění mentální retardace označuje za idiocii [[inteligenční kvocient|IQ]] jedince nižší než 35, přičemž v rozmezí 20–35 jde o idiocii prostou, při IQ nižším než 20 o idiocii těžkou.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Závodský | jméno = Petr | datum = 2003-08-13 | url = http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=998&pageNum_clanky=2 | titul = Astronomické vzdělávání mentálně retardovaných 1 | dílo = Instantní astronomické noviny | vydavatel = Instantní astronomické noviny, o.s. | datum přístupu = 2007-05-31}}</ref>
Snížené IQ však není jediným kritériem, podle [[Mezinárodní klasifikace nemocí|MKN 10]] v případě hluboké idiocie chápání a používání řeči omezeno na porozumění základním příkazům a na vyhovění jednoduchým požadavkům. Postižený dokáže zpravidla dosáhnout nejzákladnějším jednoduchým zrakově-prostorovým dovednostem v třídění a srovnávání a také se může při vhodném dohledu a vedení podílet malým dílem na domácích a praktických úkonech. Ve většině případů lze určit organickou etiologii. Běžné jsou dále těžké neurologické nebo jiné tělesné nedostatky postihující hybnost, jako např. epilepsie a poškození [[zrak]]u a [[sluch]]u. Obzvláště časté, a to především u pohyblivých pacientů, jsou nejtěžší formy [[Pervazivní vývojové poruchy|pervazivních vývojových poruch]], zvláště atypický [[autizmus|autismus]].<ref>{{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Mezinárodní klasifikace nemocí-10. revize ; Duševní poruchy a poruchy chování: diagnostická kritéria pro výzkum | vydavatel = Psychiatrické centrum | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn =80-85121-64-6 | jazyk =}}</ref>
| |||