Verze z 7. 2. 2015, 20:30 editovat JOtt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 742 editací →‎Externí odkazy: +slovník ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 3. 2015, 12:11 editovat zrušit editaci Sapfan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 145 editací obrázek (dokud se nenajde lepší - s nějakou známou osobností), upřesnění Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[File:CZEC0004D Matriky-Church-books-Nachod-106-8020-1913-1931 00330.jpg\|thumb\|Ukázka zápisů v matrice zemřelých římskokatolického farního úřadu v Náchodě z roku 1926]] '''Matrika''' (z [[latina\|lat]]. ''matrix'', matice, kmen) je veřejný úřední seznam, nejčastěji jmen. V [[Česko\|České republice]] jde o seznam [[narození]], [[svatba\|sňatků]], [[registrované partnerství\|registrovaného partnerství]] a [[smrt\|úmrtí]], který vedou matrikáři na určených [[matriční úřad\|matričních úřadech]]. Agenda matrik se řídí zákonem č. 301/2000 Sb. a vyhláškou 207/2001 Sb., a patří do kompetence [[Ministerstvo vnitra České republiky\|Ministerstva vnitra]]. U nověji zavedených seznamů a evidencí se užívají jiné názvy (seznam, registr, rejstřík apod.). == Dějiny == Matriky patrně vznikly ve [[středověk]]u jako seznamy [[Šlechta\|šlechty]], včetně povinností vůči [[panovník]]ovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na [[Univerzita\|univerzitách]]. Zde snad vznikly i pojmy '''[[imatrikulace]]''' (zápisu) a '''exmatrikulace''' (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku [[1920]]) a podobně. Matriky narození, sňatků a úmrtí se někde vedly už od středověku, všem [[farář]]ům to však nařídil až [[Tridentský koncil]] roku [[1563]]. Nicméně se zdá, že i potom se toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu a v [[Země Koruny české\|zemích Koruny české]] se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy [[Josef II.\|Josefa II.]] z let [[1781]] a [[1784]] zavedly jednotné vedení matrik (před touto reformou byla podoba matrik značně roztříštěná). Ukládaly také povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a [[rabín]]ům židovských obcí, od roku [[1869]] vedly matriku pro osoby bez vyznání [[obecní úřad]]y.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo ''Matriky'', sv. 16, str. 995. </ref> Teprve v 50. letech 20. století se zavedla obecná a povinná veřejná matrika pro všechny a farní matriky ztratily [[Občanské právo\|občansko-právní]] význam, nicméně jejich [[Kanonické právo\|kanonicko-právní]] význam zůstává.<ref>{{Citace monografie Řádek 22 ⟶ 23: == Dělení == Matriky se dělí podle doby, pro kterou byly/jsou vedeny, na tzv. živé a mrtvé. '''Živé''' matriky se nacházejí na [[matriční úřad\|matričních úřadech]] (~~zhruba~~ 100 let od posledního zápisu v knize narození a 75 let od posledního zápisu v knize manželství a knize úmrtí)<ref>§ 23 zákona 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění zveřejněno pod č. 380/2008 Sb. [http://www.mvcr.cz/soubor/sb123-08-pdf.aspx Dostupné online]</ref>, '''mrtvé''' matriky pak v jednom městském (Archiv hlavního města Prahy), pěti státních oblastních (v Praze, Plzni, [[Státní oblastní archiv v Třeboni\|Třeboni]], Zámrsku a Litoměřicích), dvou zemských (v [[Moravský zemský archiv v Brně\|Brně]] a [[Zemský archiv v Opavě\|Opavě]]) archivech. Židovské matriky jsou uloženy v Národním archivu v Praze, vojenské matriky pak ve Vojenském historickém archivu. Matriky uložené v archivech jsou na rozdíl od těch na úřadech přístupné široké veřejnosti.

Matrika: Porovnání verzí