Verze z 26. 2. 2015, 15:42 editovat Fourky (diskuse \| příspěvky) 824 editací m souv. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 2. 2015, 19:14 editovat zrušit editaci Pernak1 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 746 editací fix Přejít na další porovnání →
Řádek 53: \| isbn = 80-200-1225-7 \| jazyk = }}</ref> je [[město]] (od 27. 10. 2000) ležící 8 km západně od [[Prostějov]]a na rozhraní [[Haná\|Hané]] a [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchoviny]]. Z jihu je městská zástavba ohraničena podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak [[Vodní nádrž Plumlov\|Plumlovská přehrada]] s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice). V současné době má Plumlov téměř 2 500 obyvatel. Spadají pod něj vsi [[Soběsuky (Plumlov)\|Soběsuky]], [[Žárovice]] a [[Hamry (Plumlov)\|Hamry]]. == Historie == Řádek 99: {{Viz též\|Seznam kulturních památek v Plumlově}} [[File:Kostel Nejsvětější Trojice - pohled zezadu, Plumlov, okres Prostějov.jpg\|thumb\|left\|Kostel Nejsvětější Trojice]] {{Viz též\|Plumlov (zámek)}} * '''[[Zámek Plumlov]]''' - dominanta obce a širokého okolí, postaven v [[manýrismus\|manýristickém]] stylu v letech [[1680]]-[[1688]] vedle původního [[Plumlov (hrad)\|plumlovského hradu]]. Projektantem stavby byl [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]]. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se [[štuk]]ovou a [[freska\|freskovou]] výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku [[1801]], kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku [[1850]] je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Pd roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova. * '''[[Hrad Plumlov]]''' byl založen ve druhé polovině [[13. století]] pravděpodobně českým [[panovník\|králem]] [[Přemysl Otakar II.\|Přemyslem Otakarem II.]] nebo jeho levobočkem [[Mikuláš Opavský\|Mikulášem]], vévodou opavským. Po roce [[1310]] prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi [[Jan Lucemburský\|Janu Lucemburskému]]. Ten jej v roce [[1322]] prodal Vokovi z Kravař. Rod [[Páni z Kravař\|pánů z Kravař]] drží hrad až do roku [[1466]], kdy vymírá po meči a hrad přechází na [[Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice\|Jana Heralta z Kunštátu]], manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka [[Jiří z Kravař a Strážnice\|Jiřího z Kravař]]. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na [[Vratislav I. z Pernštejna\|Vratislava z Pernštejna]], manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem [[16. století]] byl hrad přestavěn v [[renesance\|renesanční]] zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v [[Prostějov]]ě a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku [[1586]]. Hrad byl zbořen v letech [[1801]] - [[1805]]. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.▼ {{Viz též\|Plumlov (hrad)}} * '''[[Kostel Nejsvětější Trojice (Plumlov)\|Kostel Nejsvětější Trojice]]''' - ze [[16. století]]. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku [[1643]] [[Švédsko\|švédská]] vojska útok na městečko a zámek.▼ ▲* '''[[Hrad Plumlov]]''' byl založen ve druhé polovině [[13. století]] pravděpodobně českým [[panovník\|králem]] [[Přemysl Otakar II.\|Přemyslem Otakarem II.]] nebo jeho levobočkem [[Mikuláš I. Opavský\|Mikulášem]], vévodou opavským. Po roce [[1310]] prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi [[Jan Lucemburský\|Janu Lucemburskému]]. Ten jej v roce [[1322]] prodal Vokovi z Kravař. Rod [[Páni z Kravař\|pánů z Kravař]] drží hrad až do roku [[1466]], kdy vymírá po meči a hrad přechází na [[Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice\|Jana Heralta z Kunštátu]], manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka [[Jiří z Kravař a Strážnice\|Jiřího z Kravař]]. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na [[Vratislav I. z Pernštejna\|Vratislava z Pernštejna]], manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem [[16. století]] byl hrad přestavěn v [[renesance\|renesanční]] zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v [[Prostějov]]ě a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku [[1586]]. Hrad byl zbořen v letech [[1801]] - [[1805]]. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku. {{Viz též\|Kostel Nejsvětější Trojice (Plumlov)}} ▲* '''[[Kostel Nejsvětější Trojice ~~(Plumlov)\|Kostel Nejsvětější Trojice]]~~''' - ze [[16. století]]. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku [[1643]] [[Švédsko\|švédská]] vojska útok na městečko a zámek. == Rodáci a slavné osobnosti spojené s městem == * [[Václav Svoboda- Plumlovský]], básník a spisovatel * [[Vojtěška Baldessari Plumlovská]], spisovatelka * [[František Sekanina]], spisovatel Řádek 130 ⟶ 133: == Reference == <references /> == Související články == * [[Římskokatolická farnost Plumlov]] == Externí odkazy == * {{Otto\|heslo=Plumlov}} * {{commonscat\|Plumlov}} * [http://www.mestoplumlov.cz/ Oficiální stránky města] ~~{{pahýl}}~~ {{HlavičkaObecNav\|Plumlov\|Plumlov\|Město}} Řádek 151 ⟶ 149: [[Žárovice]] {{PatičkaObecNav}} {{okres Prostějov}}

Plumlov: Porovnání verzí