Prestiž povolání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - Česká republika -> Česko |
|||
Řádek 1:
'''Prestiž povolání''' ukazuje míru váženosti, které se ve společnosti těší daná [[povolání]]. Samotný pojem [[prestiž]] znamená dobrou reputaci jedince či skupiny spojenou s úctou a vlivem. Pokud jde o prestiž povolání, hodnotí se zcela nezávisle na jedinci, který povolání vykonává.
▲'''Prestiž povolání''' ukazuje míru váženosti, které se ve společnosti těší daná [[povolání]]. Samotný pojem [[prestiž]] znamená dobrou reputaci jedince či skupiny spojenou s úctou a vlivem. Pokud jde o prestiž povolání, hodnotí se zcela nezávisle na jedinci, který povolání vykonává. <ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = Sociology Encyclopaedia
| url = http://www.sociologyencyclopedia.com/
Řádek 11 ⟶ 7:
Prestiž povolání zmiňoval ve svém pojetí [[Sociální stratifikace|teorie stratifikace]] jeden ze zakladatelů [[sociologie]], německý sociolog a ekonom [[Max Weber]]. Weber rozlišuje tři formy stratifikačního systému: třídy, stav a strany.
Weberův stav je vymezen z velké části prestiží povolání, protože tržní společnost považuje povolání za hlavní faktor [[
| příjmení = SWEDBERG
| jméno = Richard
Řádek 23 ⟶ 19:
== Sociální status ==
'''[[Sociální status]]''' je postavení jedince ve [[
▲'''[[Sociální status]]''' je postavení jedince ve [[Společnost|společnosti]] na základě mnoha faktorů. Mezi ně mimo jiné spadají příjem jedince, [[vzdělání]], [[majetek]], prestiž povolání, kulturní aktivity apod.
'''Konzistentní status''': jedinec má prestižní povolání a dostává za něj odpovídající finanční ohodnocení (např. chirurg, právník).
Řádek 37 ⟶ 32:
== Výzkumy prestiže povolání ==
První metodický výzkum prestiže povolání proběhl r. 1947. Tehdy dvojice [[Cecil C. North]] a [[Paul K. Hart]] vypracovala studii ''Jobs and Occupations''
▲První metodický výzkum prestiže povolání proběhl r. 1947. Tehdy dvojice [[Cecil C. North]] a [[Paul K. Hart]] vypracovala studii ''Jobs and Occupations'' <ref>{{Citace periodika
| příjmení = North
| jméno = Cecil
Řádek 49 ⟶ 43:
Na poznatcích studie stavěla např. Treidmanova mezinárodní škála prestiže (''Standard International Occupational Prestige Scale – SIOPS'') vypracovaná r. 1977.
Dalším z důležitých teoretiků prestiže povolání byl [[Otis D. Duncan]], autor Duncanova socioekonomického indexu (''Duncan’s Socioeconomic Index
| příjmení = Hauser
| jméno = Robert M.
Řádek 55 ⟶ 49:
| rok = 1982
| isbn = 10.1080/01615440
}}</ref>
Snahy o vypracování mezinárodních škál byly obecně ztíženy silnou rolí národního pozadí a kulturních tradic v určování prestiže povolání. Postindustriální společnosti ale nesou podobné znaky a můžeme proto mezi nimi najít i shodná chápání prestižních povolání. Tuto hypotézu se snažil potvrdit např. vědec [[Donald J. Treiman]]
| příjmení = Treiman
| jméno = Donald J.
Řádek 64 ⟶ 58:
| místo = New York
| rok = 1977
}}</ref>
V posledních letech se výzkumy spíše zaměřují na porovnávání a měření šíře chápaného socioekonomického statusu (SES), který zahrnuje více informací, než jen povolání, příjem a vzdělání (např. majetek, čisté jmění)
| periodikum = Socioeconomic Status Measurement
| url = http://family.jrank.org/pages/1610/Socioeconomic-Status-Measurement.html
}}</ref>
| příjmení = Tuček
| jméno = Milan
Řádek 77 ⟶ 71:
| rok = 2003
| isbn = 80-864-2922-9
}}</ref>
=== Výzkumy prestiže na českém území ===
Prvním významným vědcem, jež se na českém území zabýval prestiží povolání, byl [[Antonín Obrdlík]], který vypracoval r. 1937 studii ''Povolání a veřejné blaho''. Ta byla až do r. 1966 jedinou prací zabývající se prestižní škálou. Dalšími z důležitých osobností zabývajících se tímto tématem byli např. [[Jaroslav Kapr]], [[Vladimír Brenner]] a [[Milan Hrouda]], či [[Milan Tuček]]
▲Prvním významným vědcem, jež se na českém území zabýval prestiží povolání, byl [[Antonín Obrdlík]], který vypracoval r. 1937 studii ''Povolání a veřejné blaho''. Ta byla až do r. 1966 jedinou prací zabývající se prestižní škálou. Dalšími z důležitých osobností zabývajících se tímto tématem byli např. [[Jaroslav Kapr]], [[Vladimír Brenner]] a [[Milan Hrouda]], či [[Milan Tuček]] <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sanderová
| jméno = Jadwiga
Řádek 89 ⟶ 82:
| rok = 2000
| isbn = 80-246-0025-0
}}</ref>
První [[empirie|empirická]] studie prestiže povolání z čistě českého prostředí byla provedena r. 1992 na základě výzkumu ''Utváření [[trh práce|trhu práce]]'', ve které bylo poměřeno 70 zaměstnání
| příjmení = TUČEK
| jméno = Michal
Řádek 101 ⟶ 94:
| příjmení2=MACHONIN
| jméno2=Pavel
}}</ref>
V současné době se v
=== Metodika a cíle výzkumů ===
▲'''Metodika výzkumů'''
▲}}</ref> , výzkumy sociální stratifikace obecně čerpají ze tří druhů šetření, které se vztahují i na příbuzná [[měření]] prestiže povolání. Jako ideální postup hodnotí kombinaci všech zmíněných druhů šetření:
# subjektivní přístup,
Řádek 125 ⟶ 106:
# objektivní přístup (hodnotí dle nezávislých proměnných – vzdělání, jmění, atp.)
Dle [[Milan Tuček|Tučka]] a [[Pavel Machonin|Machonina]]
▲Dle [[Milan Tuček|Tučka]] a [[Pavel Machonin|Machonina]] <ref>{{Citace periodika
* deskriptivní – sestavení současně platící škály prestiže profesí,
Řádek 146 ⟶ 116:
==Profese dle prestiže povolání ==
Data na základě několikaletého výzkumu Sociologického ústavu [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]]
▲Data na základě několikaletého výzkumu Sociologického ústavu [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]] <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Prestiž povolání - červen 2013
| periodikum = Sociologický ústav AV ČR
| ročník = 2013
| url = http://cvvm.soc.cas.cz/prace-prijmy-zivotni-uroven/prestiz-povolani-cerven-2013
}}</ref>
{| class="wikitable"
| |||