Cizoložství: Porovnání verzí

Ve [[Starý Řím|starém Římě]] bylo trestné pouze cizoložství ženy (''adulterium''), protože byla porušena moc manžela jako pána rodiny a rodina byla ohrožena nebezpečím uvedení cizoložných dětí. Cizoložství muže (''stuprum'') bylo beztrestné. Manžel měl ve starších dobách v případě přistižení při činu právo beztrestně zabít svůdníka své ženy, otec ženy mohl beztrestně při přistižení zabít pouze oba najednou. V pozdější době (lex Julia de adulteriis coercendis, r. 18 [[př. Kr.]]) byl domácí soud nahrazen soudem veřejným a trestem byly buď tresty majetkové nebo vyhoštění na pustý ostrov (''relegatio''). Svůdník manželky byl za [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]] trestán smrtí mečem, manželka za [[Justinián I.|Justiniána]] uvržena doživotně do klášteru[[klášter]]u, odkud si ji měl právo manžel ale po 2dvou letech vyžádat.

Stejně tak i starší německé právo chránilo jen manžela a až [[křesťanství]] zavázalo oba manžele ke stejné věrnosti. V tomto duchu upravily i křesťanské státy svoje zákoníky. Například rakouský zákon z roku [[1852]] trestal oba cizoložníky za spáchání přestupku [[Trest odnětí svobody|odnětím svobody]] na 1 až 6 měsíců a žena měla dostat horší trest, pakliže je v důsledku spáchaného činu pochybnost o manželském zrození dítěte. Šlo o soukromý delikt, jehož stíhání bylo vyhrazeno uražené straně, která mohla podat žalobu proti jednomu nebo oběma z cizoložníkůcizoložníkům.