Fridrich II. Štaufský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ibox
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy
Řádek 88:
{{Citát|Řekl totiž údajně něco, co lze jen stěží opakovat, a sice že Mojžíš, Ježíš a Mohamed prý byli tři podvodníci, jejichž cílem bylo ovládnout svět, a za tímto účelem lstivě oklamali své současníky a svedli veškerý lid.|''[[Matthew Paris]]''<ref name="Úsvit19">''Úsvit renesance'', str. 19</ref>}}
[[Soubor:Excommunication.jpg|thumb|left|Fridrichova exkomunikace papežem Inocencem IV. ''(středověká iluminace)'']]
V roce 1240 se císaři podařilo zlomit guelfské [[Viterbo]] a se svou armádou ohrožoval samotný Řím, který zachránilo procesí s relikviemi svatých a papežská výzva k obraně města. Fridrichovi se do obléhání nechtělo a své vojáky stáhl.<ref name="Úsvit22">''Úsvit renesance'', str. 22</ref> O pět let později císaře na [[I. lyonský koncil|lyonském koncilu]] papež [[Inocenc IV.]] exkomunikoval jako [[hereze|kacířkacíře]]e společně s vyhlášením, že kdokoli bude Fridricha podporovat, dočká se okamžité exkomunikace také. Ke koncilu nebyli povolání žádní svědci a ke slovu se nedostal ani císařův obhájce [[Taddeo da Suesa]].<ref name="Úsvit12">''Úsvit renesance'', str. 12</ref>
Svatý otec sesadil Fridricha z trůnu, vyzval kurfiřty k nové volbě a dal podnět ke křížové výpravě vedené proti Fridrichovi.<ref name="Mundy215">''Evropa vrcholného středověku'', str. 215</ref> Fridrich odpověděl manifestem ''Illos felices''.
 
Řádek 240:
{{Link FA|de}}
{{Link FA|he}}
{{Link GA|ja}}