|
[[File:Krocinova kasna.jpeg|thumb|Krocínova kašna na kresbě z poloviny 19. století]]
'''Krocínova kašna''' byla [[kašna]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v [[Praha|Praze]]. Vybudována byla v letech 1591 až 1596 na popud [[purkmistr]]a [[Václav Krocín starší z Drahobejle|Václava Krocína staršího z Drahobejle]]. Postupem času chátrala, již počátkem 17. století bylo reklamováno, že mramor propouští vodu, pravděpodobně byly spáry špetně vymazané. Větší opravy se odkládaly kvůli velké finanční náročnosti. Navzdory své umělecké a historické hodnotě kašma byla roku 1862 rozebrána. Socha a další fragmenty byly později soustředěny v [[Lapidárium Národního muzea|lapidáriu Národního muzea]].
== Stavba ==
Se stavbou se započalo roku [[1591]] z podnětu purkmistra [[Václav Krocín starší z Drahobejle|Václava Krocína staršího z Drahobejle]], krátce poté, co byla dokončena rekonstrukce staroměstské vodárny po požáru v roce [[1582]].<ref name="Teige">{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Teige | odkaz na autora = | titul = Staroměstský rynk v Praze díl I. | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=OblnAAAAMAAJ&pg=PA228 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Společnost přátel starožitností českých | místo = Praha | rok = 1908 | počet stran = 252 | kapitola = | strany = 228-235228–235 | }}</ref> O autorovi ani průběhu stavby není mnoho informací. Vystavěl ji z načervenalého sliveneckého mramoru pravděpodobně rudolfinský kameník Jindřich Beránek, jemuž se říkalo Pražák. Jindřich Pražák, vynikající kameník v době císaře [[Rudolf II. Habsburský|Rudolfa II.]], byl od roku 1582 staroměstský měšťan. Autor není jednoznačně jistý, avšak [[Zikmund Winter]] uvádí ve své knize Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku (1919), že se zachovaly doklady o žádosti zmíněného kameníka, jenž usiloval o prominutí daně. Odpověď konšelů byla srozumitelná: Dostal zaplaceno, zavázal se, že kašnu bytelně postaví a že o ni i ostatní kašny na Starém Městě bude poctivě pečovat, nechť tedy daně platí. Na středním sloupu se dochovala kamenická značka -– merka s monogramem monogramemLW»LW« dosud neurčeného jiného umělce, pravděpodobně sochaře. Dále je známo, že během stavby základů se zbortila jedna stěna a zasypala pět dělníků, z nichž jeden zahynul. Podle pověsti stála stavba jen o groš méně než [[Karlův most]].<ref name="Lumir18620529">{{Citace periodika | příjmení = Mikovec | jméno = Ferdinand Břetislav | autor = | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec |titul = Feuilleton | periodikum = Lumír | odkaz na periodikum = Lumír (časopis) | ročník = 12 | číslo = 23 | datum = 1862-05-29 | strany = 524-526524–526 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6001791 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>
== Popis ==
Kašna stála při východní straně [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]]. Byla vybudována z hnědočerveného [[slivenec]]kého mramoru a skládala se ze tří částí: nádrže ve tvaru 13bokého dutého hranolu, vodotryskového sloupu uprostřed a erbovního vodotryskového sloupu na straně k radnici.<ref name="NarPol19150729">{{Citace periodika | příjmení = Sixta | jméno = Václav | autor = | odkaz na autora = |titul = Kašna Krocínova | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 33 | číslo = 208 | datum = 1915-07-29 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8663122 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>
Těleso kašny tvořilo třináct mramorových desek po obvodu, mělo výšku 180 cm a šířku 160 cm. Na dvanácti z nich byly oválné reliéfy se znameními [[zvěrokruh]]u. Na hranách mezi deskami a polosloupky stály alegorické ženské postavy, ztělesňující křesťanské a občanské ctnosti. Horní hrana byla vroubená odstupněnou profilovanou římsou. Aby nebylo nutné nabírat vodu z kašny přímo, proudila figurkami delfínů do vany na vnější straně kašny.<ref name="NarPol19150729" />
Důmyslný systém kaskád vodotrysků vedl proudy vody ve třech patrech pod sebu a proti sobě.
Střední sloup je vyzdoben sochami čtyř římských bohů, reprezentujících Čtyři živly přírody: [[Vulkán (mytologie)|Vulkán]] či [[Jupiter (mytologie)|Jupiter ]]<nowiki/>zastupuje Oheň, [[Neptun (bůh)|Neptun]] symbolizuje Vodu, bohyně [[Héra]] symbolizuje Vzduch, a bohyně dobré úrody [[Pomona]] s rohem hojnosti v rukou a s věncem z ovoce na hlavě představuje Zemi. Na horní kuželce je osm pasů s polofigurami čtyř vodních panen ([[néreovny]]) střídajících se se čtyřmi vodními polobohy, kteří chrlili vodu z otevřených úst obloukem dolů. Nad nimi původně byly čtyři pilastry se lvími hlavičkami a na vrcholu snad stála socha boha [[Triton (bůh)|Tritona]], která se však v následujícím století či během válek ztratila a po polovině 18. století již byla nahrazena plechovou korouhví s dvojhlavým rakouským orlem.<ref name="NarPol19150729" /> Proti těmto chrličům směřovaly vzhůru proudy vody z tlamiček žab, umístěných na vnitřní straně vany kašny vždy v rozích.
Erbovní sloup na boku kašny zdobila na vrcholu socha [[Poseidón|Neptuna]], sedícího obkročmo na dvojici proti sobě obrácených tryskajících delfínú, a držícím v pravici trojzubec. Pod delfínem byl umístěn štít se znakem královského hlavního města Prahy, erb purkmistra Krocína a na opačné straně sloupu socha Krocínova křestního patrona, [[Svatý Václav|svatého Václava]] v plátové zbroji a s insigniemi knížete (čepice, štít s přemyslovskou orlicí)..<ref name="NarPol19150729" /> Tím byla zároveň vyzdobena třináctá hrana nádrže.<ref name="Lumir18620529" />
== Další osudy ==
Červený mramor byl zvolen pro svou krásu, lokální dostupnost v pražském okolí a možnost snadného opracování; jeho nevýhodou ale bylo, že byl podél žil prostupný a rychle zvětrával.<ref name="Lumir18620529" /> V roce [[1598]] byla vydána nařízení pro správce vodárny (rourníka), aby o kašnu pečoval —– zajistil dostatek vody, čistil trubky, vyprazdňoval před zimou a včas hlásil městské radě všechny závady, které by vyžadovaly větší opravu. Roku [[1614]] začala kašna protékat. Technický stav se postupně zhoršoval, takže v roce [[1796]] už neudržela žádnou vodu. V letech 1837-381837–38 vypracoval purkmistr [[Petr rytíř ze Sporschilů]] návrh na opravu, ale pro velké náklady k ní nedošlo.<ref name="Teige" />
V 50. letech 19. století se začalo diskutovat o dalším postupu. Profesor [[Jan Erazim Vocel]] roku [[1853]] na dotaz městské rady informoval, že kašna má velkou historickou cenu a doporučil, aby byla obnovena a případně postavena jinde. Přemístění ale nepovolilo místodržitelství, podle něhož mají památky zůstat na původním místě. O tři roky později se rada k problému vrátila. Profesor Vocel tehdy doporučil kašnu rozebrat, přemístit na vhodnější místo na Staroměstském náměstí a tam znovu vybudovat; náklad na tuto operaci byl podle jeho názoru asi 500 zlatých. Řemeslník, který mu tuto částku vypočetl, ji ale při dalším jednání vzal zpět jako příliš nízkou a tato možnost padla. Další možností bylo, ponechat kašnu na původním místě a provést nutné opravy. Jejich cena byla asi 2800 2 800 zlatých (případně alespoň 1400 1 400 zlatých za instalaci mříží), což by neschválilo zastupitelstvo. Zůstalo tedy při starém.<ref name="Teige" />
23. května 1862 rozhodla městská rada o využití materiálu z Krocínovy kašny pro vybudování vodotrysku na jiném místě v Praze. S rozebíráním se začalo 28. května, 8. června bylo postaveno lešení k sejmutí soch. Profesor Vocel proti tomu protestoval u místodržitelství, které v ostré odpovědi pražské městské radě připomnělo, že došlo k porušení zákonů i předchozích rozhodnutí a nařídilo kašnu obnovit podle možností na vhodném místě. Městská rada se odvolala k ministerstvu, které potvrdilo, že rozebrání bylo nezákonné, ale z praktických důvodů již netrvalo na obnově. Materiál byl proto postupně odvezen. Sochy ze středního pilíře a několik zlomků obvodového obkladu se díky iniciativě [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]] zachovalo pro [[Národní muzeum]], městský znak byl umístěn nad bránu tehdy budované plynárny na [[Žižkov]]ě, část kamenů byla odvezena do obecního dvora a zbytek byl zabudován do základů této budovy.<ref name="Teige" />. Asi jedna čtvrtina kamenné hmoty zůstává stále nezvěstná.
V roce 1895 se plánovala stavba fontány před [[Rudolfinum|Rudolfinem]] a jako jedna z možností se diskutovala obnova Krocínovy kašny. Tato alternativa ale byla zamítnuta, protože:
* Zachovalo se jen asi 12 zlomků; nebylo by proto možné původní památku obnovit, ale nejvýše postavit novou podle původního vzoru.
* Historicky užitý materiál (červený mramor) rychle podléhá zkáze; nová kašna by za 100 - 200100–200 let byla ve stejném stavu jako původní
* Stavba kopie z jiného materiálu by se velmi odlišovala od původního vzoru; než provádět takto rozsáhlou změnu, je lepší vytvořit zcela nezávisle nové dílo.<ref name="Admin">{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Erben | odkaz na autora = | titul = Administrační zpráva obce královského hlavního města Prahy a spojených s městskou statist. kommissí obcí sousedních Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova za rok 1895 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19613744 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Stat. komisse | místo = Praha | rok = 1895 | počet stran = 378 | kapitola = VII. Zřízení fontány před Rudolfinem | strany = 77 | }}</ref>
Roku [[1898]] bylo několik soch umístěno v nové budově [[Muzeum hlavního města Prahy|městského muzea]].<ref name="Teige" />
V letech 1915-161915–16 vytvořil sochař [[Bohumil Vlček]] ve spolupráci s profesorem [[Václav Sixta|Václavem Sixtou]] kopii na základě původních nákresů a popisů.<ref name="NarL19150908">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Krocínova renesanční kašna | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 55 | číslo = 249 | datum = 1915-09-08 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18172811 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref><ref name="kasny">[http://www.prazskekasny.net/kasna.php?strana_id=225 Zaniklá Krocínova kašna (www.prazskekasny.net)]</ref>
V roce [[1932]], po zbourání plynárny, bylo uskutečněno pátrání po zazděných zbytcích kašny. Přitom pomohly zápisy architekta [[Antonín Wiehl|Wiehla]], který během stavby zaznamenal, ve kterých místech byly jednotlivé kameny použity. Hledání bylo úspěšné, podařilo se získat asi 60 fragmentů stavebních dílů, tři fragmenty znamení Zvěrokruhu a dvě torza soch Ctností, které byly převezeny do depozitáře [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref name="NarPol19321209">{{Citace periodika | příjmení = František Xaver | jméno = Harlas | autor = | odkaz na autora = |titul = Umění. Krocínova kašna | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 340 | datum = 1932-12-09 | strany = 7 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17493280 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>, ale nebyly zasazeny již do kašny.
Třetinová část kašny je vystavena ve 3. sále Lapidária Národního muzea.<ref name="kasny" />
== Další informace ==
Blízko kašny stávala ve středověku klec, v níž se pro veřejnou ostudu ukazovali provinilci. Přímo do kašny se také za trest namáčeli nepoctiví pekaři. Oba tresty zrušil [[Josef II.]].<ref name="Staro">{{citace monografie | jméno = Ferdinand Břetislav | příjmení = Mikovec | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec | titul = Starožitnosti a Památky země České. Díl 2 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9726014 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = I. L. Kober | místo = Praha | rok = 1865 | počet stran = 378 | kapitola = Mramorová kašna na Staroměstském náměstí v Praze | strany = 219 | }}</ref>
== Literatura ==
Jiří FAJT -– Lubomír Sršeň: Lapidárium Národního muzea. Praha 1993, strana 71-7471–74.
== Reference ==
| 