Bazilika svatého Prokopa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková vezrze {{Commonscat}}
m narovnání odkazu - Gotický sloh -> Gotika
Řádek 89:
== Význam ==
[[Soubor:Trebic podklasteri castle basilica.svg|thumb|left|Areál bývalého kláštera]]
Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, že v sobě spojuje principy dvou slohových období: [[románský sloh|románského]] a [[gotický slohGotika|gotického]]. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestože stavitelé chrámu vycházeli z románské koncepce, byli již seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiž masivní gotická žebra krypty. Přitom vnějšek velké apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský.<ref>Bartušek, l. c., str. 35: „s výjimkou plastických detailů, jako jsou bobulové hlavičky sloupků středního okna a sloupky vnější galerie.“</ref>
 
Zajímavostí, která vynikla až poté, co byly zdi zbaveny omítek a ponechána jim jejich surová kamenná podoba, jsou značky kameníků na některých kvádrech. Vnitřní omítky byly odstraněny na popud dalšího obnovovatele kostela, architekta [[Kamil Hilbert|Kamila Hilberta]]. Za obnovou vůbec ale stál tehdejší třebíčský [[děkan]] a farář zámecké farnosti [[František Borgiáš Doležel]].