Augustin Štancl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ oddíl + typo |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 147:
Z Olomouce Štancl v roce 1958 odešel do kněžského domova v [[Senohraby|Senohrabech u Prahy]], kde 21. prosince 1962 ve věku 91 let zemřel. Pohřben byl podle svého přání na hřbitově ve [[Fryšták|Fryštáku]] do společného hrobu s prvním českým salesiánem [[Ignác Stuchlý|P. Ignácem Stuchlým]]
== Činnost v Matici cyrilometodějské ==
Hlavní zájmovou oblastí, v níž se Štancl po celý život angažoval, byl tzv. „boj o katolickou školu“ – tj. snaha o znovuobnovení ztraceného katolického ducha na státních školách. Za tím účelem založil v roce 1900 v Olomouci spolu s dvěma kněžími z tamního kněžského semináře (P. Janem Kořistkou a P. Cyrilem Sládečkem) český katolický školský spolek Matice cyrilometodějská. Prvním matičním předsedou byl zvolen již zmiňovaný olomoucký právník JUDr. Mořic Hruban, Štancl se stal místopředsedou. Matice však měla zpočátku spíše regionální charakter: Za cíl si stanovila vybudovat v Olomouci česko-jazyčné katolické měšťanské školy a přivést sem z Bubenče u Prahy kongregaci Školských bratrů.
Záběr své činnost spolek rozšířil od roku 1908, kdy A. Štancl začal prosazovat vybudování katolického pedagogia – vzdělávacího ústavu pro budoucí katolické učitele. Ještě více se činnost Matice rozrostla po roce 1910, kdy se stal jejím jednatelem P. František Světlík. Spolek se totiž začal orientovat také na vydavatelskou a obchodní činnost, zřídil samostatný sekretariát, a především začal zakládat matiční odbory (pobočky) po celé Moravě. Tím se v krátké době několikanásobně rozšířila členská základna: Zatímco před rokem 1910 neměla Matice ani 1000 členů, v roce 1915 jejich počet dosahoval téměř 21 000.
Štanclova role ve spolku byla variabilní a během let se měnila. Poté, co po založení vykonával funkci místopředsedy, je v roce 1909 uváděn jako jednatel. Mimo to byl také členem ústředního výboru spolku. V roce 1913 byl však kvůli dlouhodobým názorovým střetům se spolkovými funkcionáři ThDr. Josefem Kachníkem, P. Františkem Světlíkem a spolkovým sekretářem Františkem Dolanským (tyto spory měly dohru i u soudů) z Matice vyloučen. Zpět se vrátil asi v roce 1919, kdy založil nový místní odbor Matice cyrilometodějské v Kroměříži. Během období první republiky jeho pozice v Matici opět získávala na vážnosti. Od začátku roku 1923 se totiž stal šéfredaktorem tiskového spolkového orgánu Rodina a škola, který redigoval až do roku 1935. Kromě toho byl v roce 1925 opět zvolen do ústředního výboru Matice a o rok později, 19. května 1926, byl spolu s arcibiskupem Leopoldem Prečanem a kanovníkem Františkem Světlíkem jmenován čestným členem spolku. Svůj kariérní postup v Matici pak završil na jaře 1938, kdy byl zvolen předsedou spolku. Na tomto postu Štancl setrval do začátku července 1942. O jeho dalším angažmá v Matici toho není příliš známo. V roce 1943 zastával funkci jednatele. Po válce, v roce 1946, je opět uváděn jako předseda. V té době Štancl také přivedl do spolku katolického intelektuála Josefa Vlčka, kterého ustanovil generálním tajemníkem Matice. J. Vlček se později stal Štanclovým ideovým následovníkem a předsedou obnovené Matice cyrilometodějské po roce 1989.
Dochované prameny dokládají, že Štancl ještě v říjnu roku 1948 kandidoval na dvě významné funkce ve výboru: patřil mezi pětici kandidátů na místopředsedu a rovněž byl navržen na funkci pokladníka. Z poslední dochované zprávy o valné hromadě spolku, konané 26. ledna 1949, vyplývá, že byl Štancl stále ještě členem výboru MCM. V té době měla Matice před sebou již jen krátkou budoucnost – v roce 1950 byla totiž ministerstvem vnitra zrušena, někteří její pracovníci zatčeni a uvězněni a veškerá spolková dokumentace zabavena a zničena. Spolek byl znovu obnoven až po pádu totalitního režimu.
== Odkazy ==
| |||