Verze z 3. 2. 2015, 23:20 editovat Milan Keršláger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 670 editací m styl ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 2. 2015, 22:11 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Dalším klíčovým prvkem byla bezpečnost – tyto počítače byly velmi drahé a používané především pro vojenské účely, proto bylo také nutné zavést základní pravidla pro přístup a pro správu těchto zařízení. Během rozmachu počítačového průmyslu (zejména v průběhu 80. let 20. století) počítače začaly být nasazovány všude – ~~vza~~v mnoha případech však s malou nebo žádnou péčí o splnění jakýchkoliv provozních požadavků. Nicméně s tím, jak se oblast informačních technologií (IT) začala rozvíjet, si firmy si začínaly uvědomovat, že je zapotřebí začít kontrolovat prostředky IT. Kolem roku 1990 (kdy přichází [[Linux]], dochází k šíření dalších volně dostupných operačních systémů, ale také k ústupu [[MS-DOS]] oproti multi-taskingu schopnému OS [[Microsoft Windows\|Windows]]) začínají počítače nacházet svá místa ve starých počítačových místnostech. Dostupnost levných síťových zařízení (spolu s novými standardy pro [[strukturovaná kabeláž\|strukturovanou kabeláž]]) umožnila ~~použítí~~použití hierarchického návrhu, který specifikoval umístění serverů do konkrétních míst uvnitř firem. Používání termínu "serverovna" ve významu „speciálně konstruovaná počítačová místnost“ začalo být stále více populární. Boom serveroven přišel během [[internetová horečka\|internetové horečky]]. Firmy potřebovaly rychlé připojení k internetu a neustálou provozuschopnost pro nasazování systémů a zajištění dostatečné konektivity. Instalace takovýchto zařízení však nebylo únosná pro mnoho menších firem. Velké společnosti tak začaly budovat velmi velké prostory, tzv. Internetová datová centra (IDCs), která poskytovala podnikům řadu řešení pro nasazení a provoz systémů. Nové technologie a postupy byly navrženy tak, aby zvládaly velkých rozsah provozních požadavků a náročných operací. Tyto praktiky nakonec vedly ke vzniku menších soukromých datových center (serveroven). Datová centra pro [[cloud computing]], se nazývají cloudová datová centra (CDCS). V dnešní době však toto rozdělení vymizelo, vše je tedy integrováno do pojmu „datová centra“. Řádek 31: ;Evidence přístupu osob: Je vhodné evidovat přístupy veškerých osob a jejich činnost. ;Vhodná lokalita: Volena je taková lokalita, která umožní bezpečné prostředí (např. mimo [[záplavová zóna\|záplavové zóny]] a jinak nebezpečná či ohrožená místa). U obchodních a výrobních firem a organizací může být výhodné, aby tato místa byla současně dobře přístupná pro zákazníky, u některých státních a veřejnoprávních institucí pak přístupná pro všechny občany. U některých vybraných firem, institucí a státních či veřejnoprávních organizací je naopak nutné vysoký stupeň utajení a diskrétnosti, kde je jakýkoliv přístup cizích osob do ~~objeku~~objektu velmi nežádoucí. Záleží vždy na tom k jakému účelu ta která serverovna primárně slouží. ;Hasicí zařízení: Nutné je především tzv. [[Plynové stabilní hasicí zařízení\|stabilní hasicí zařízení]], které je tvořeno rozvody (trubkami) po celé serverovně a hasicími náplněmi (většinou velké tlakové láhve). Hasicí náplní by měl být speciální hasicí plyn pro technologické prostory, který žádným způsobem nepoškozuje instalované technologie a je také částečně dýchatelný. Tato hasicí zařízení většinou slouží jako poslední záchrana, když nelze případný požár zdolat jinými hasebními prostředky. Tato zařízení a jejich náplně bývají ekonomicky velmi nákladná, ale u větších serveroven je třeba vždy brát do úvahy, že počítačové technologie umístěné v serverovně a především data na nich uložená mívají často mnohem vyšší cenu (někdy i o několik řádů vyšší). Samozřejmostí musí být také ruční plynové hasicí přístroje, které taktéž nevadí zde instalovanému [[hardware]], a kouřová a požární čidla resp. detektory ohně.

Datové centrum: Porovnání verzí