Martinská deklarace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Predmet Hozdovych zmien + zhrnutie obsahu a vyznamu deklaracie
Řádek 4:
'''Martinská deklarace''', také '''Deklarace slovenského národa''', byla přijata na zakládajícím shromáždění [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]] (SNR) [[30. říjen|30. října]] [[1918]] v [[Martin (město)|Martině]]. Deklaraci podepsalo na dvě stě zástupců z celého Slovenska.
 
Deklarace byla založena na návrhu [[Samuel Zoch|Samuela Zocha]] a přijata jako samostatný státoprávní akt slovenského národa bez toho, aby učastníci shromáždení vědeli o vyhlášení Československa z 28. října. Za jediného oprávněného zástupce slovenského národa prohlásili Slovenskou národní radu, odmítli pravomoci uherské vlády a přihlásili se k samourčovacímu právu česko-slovenského národa, čím také vyjádřili požadavku vytvoření společného státu. Požadovali také okamžité uzavřetí míru. Přijatý text byl před publikováním modifikován na návrh [[Milan Hodža|Milana Hodži]], který se pozdě večer vrátil z [[Budapešť|Budapešti]], ani on ale o vyhlášení Československa ještě nevědel.<ref>Hronský, M., Pekník, M.: ''Martinská deklarácia'', s. 278.</ref> Na základě jeho návrhu byla vypuštena požadavka na samostatné zastoupení Slováků na mírové konferenci, aby úsilí Čechů a Slováků v zahraničí působilo jednotně a doplněn odkaz na uznáni Wilsonových zásad rakousko-uherským ministrem zahraničních věcí.<ref>Hronský, M., Pekník, M.: ''Martinská deklarácia'', s. 279.</ref>
Původní text deklarace s podpisy i zápis z průběhu shromáždění se ale „ztratil“{{Doplňte zdroj}}{{Doplňte zdroj}}. Večer po shromáždění zasedal výkonný výbor SNR. Opožděně se na ně dostavil [[Milan Hodža]], který se právě vrátil z [[Budapešť|Budapešti]]. Mimo jiné chtěl text pozměnit, s tím že je nutné doplnit informace o pádu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a vyhlášení [[Československá republika|Česko-slovenské republiky]]. Sice neuspěl, ale svévolně deklaraci v noci změnil{{Doplňte zdroj}}.
 
Původní text deklarace s podpisy i zápis z průběhu shromáždění se ale „ztratil“{{Doplňte zdroj}}{{Doplňte zdroj}}. Tak byl výsledný text mnohými signatáři označen za pustý falzifikát, z něhož byly proti zájmu Slováků odstraněny požadavky na jejich [[národní sebeurčení]]. Dále bylo napadáno i nedostatečné zastoupení, s tím že na shromáždění převažovali zástupci z Martina, katolíkům se zase nelíbila přílišná účast evangelíků.
 
I tyto nejasnosti, ale především nejednota slovenských zastupitelů, vedly k oslabení slovenské pozice na jednáních s českými představiteli a na [[Pařížská mírová konference (1919)|mírových jednáních v Paříži]].{{Doplňte zdroj}}
 
Jako předcházející [[Pittsburská dohoda]] tak i Martinská deklarace, která ale nezohledňovala slovenské požadavky a úmluvy s Čechy z válečných dob, byla v meziválečné ČSR předmětem sporů.
Řádek 14:
Připomínána byla také „tajná ujednání“, podle kterých by státoprávní poměr Slováku a Čechů měl být po deseti letech znovu dojednán úmluvou mezi právními zástupci jejich zemí{{Doplňte zdroj}}. U tohoto požadavku údajně tajných ujednání Martinské deklarace se ale jednalo o rozhodnutí zasedání Výkonného výboru SNR [[31. říjen|31. října]] [[1918]], jak dokládal její zápis.
 
Spekulace o tom, že si Češi Hodžu a další vůči českým požadavkům příliš vstřícné slovenské představitele „koupili“, trvají dodnes.{{Doplňte zdroj}}
 
{| style="margin: 1em 2em 0 2em;"
Řádek 21:
<big>'''Martinská deklarácia'''</big>'''
 
Zastupitelia všetkých slovenských politických strán, shromaždení dňa 30. oktobra 1918 v Turčianskom Sv. Martine a organizovaní v Národnú Radu slovenskej vetvy jednotného československého národa, trvajú na zásade samourčovacieho práva národov prijatej celým svetom. Národná Rada vyhlasuje, že v meněmene česko-slovenského národa bývajúceho v hranicicach Uhorska, je jedine ona oprávnená hovoriť a konat.
 
Nie je na to oprávnená uhorská vláda, ktorá za celé desatročia nepoznala vážnejšej úlohy, jako potlačovat všetko, čo je slovenské, nepostavila a nedovolila nášmu národu ani jedinej školy, nedovolila, aby sa slovenskí ľudia dostali do verejnej správy a úradov, náš ľud majetkove ničila a vykoristovala svojou stredovekou feudálnou sústavou a politikou.
Řádek 51:
----
|}
 
=== Reference ===
<references />
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Hronský | jméno = Marián | odkaz na autora = | příjmení2 = Pekník | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = | titul = Martinská deklarácia | vydavatel = VEDA, vydavateľstvo SAV | místo = Bratislava | rok = 2008 | isbn = 978-80-224-1047-2}}
 
== Související články ==