Menšinová vláda: Porovnání verzí

Menšinová vláda se neustále nachází v situaci, kdy stačí, aby opozice použila všechny mandáty, kterými disponuje a vláda může zaniknout skrze vyslovení nedůvěry. Z pohledu opozice se tento krok zdá jako logický. Většina politologů zabývajících se tímto tématem se tedy zaměřuje na to, co vede opozici k tomu, aby tento krok neprovedla. Dle „racionální teorie menšinových vlád“, vypracované K. Stromem, pro opoziční strany může být výhodné i nevstoupit do vlády., Neboťneboť jim větší zisk na poli prosazování jejich politiky přinese opoziční aktivita. Pokud budou blokovat legislativu, se kterou přichází jejich političtí oponenti, u voličů jim vzroste popularita, z čehož vychází, že opoziční straně zajistí neúčast na aktuální vládě lepší pozici při dalších volbách. Aa tudíž se pro ně bude neúčast na vládě rovnat zisku.<ref>Strom, Kaare. Minority Government and Majority Rule. Cambridge : Cambridge University Press, 1990. 0-521-37431-6.</ref> Jako další odůvodnění tohoto chování, se často uvádí snaha politické strany vyhnout se odpovědnosti za nepopulární rozhodnutí, o kterých předpokládá, že budou muset být provedena nadcházející vládou.

Politologové Herman a Pope předkládají pět situací, za kterých dochází ke vzniku menšinových vlád a to: 1) za situace, kdy se očekává, že volební výsledek umožní vznik jednobarevné většinové vlády, ovšem k tomu nedojde. 2) stranický systém státu disponuje takovou mírou imobility, že k vytvoření většinové vlády nemůže dojít. 3) specifické podmínky nutí celý stranický systém k tomu, aby stávající vláda zůstala u moci (změna ústavy, všeobecné volby). 4) předchozí koalice se rozpadla a část členů zůstává u moci, dokud se nevytvoří nová vládní koalice. 5) politické straně chybí pouze několik křesel k tomu, aby disponovala většinou, a tak spoléhá, že pro své návrhy vždy několik hlasů získá.<ref>Herman, V. Pope, J. Minority Governments in Western Democracies. Journal of Political Science. 1973, Vol. 3, 2, pp. 191-212.</ref>

I přes zdánlivou nestabilitu a v podstatě určitý rozpor s tím, jak byly ústavy demokratických politických systémů konstruovány, je tento jev poměrně častý. Mezi lety 1945 - 1987 se v evropských demokraciích vyskytoval skoro vve třetině případů.<ref>Laver, M. Schofield, N. Multiparty Government. The Politics of Coalition in Europe. Oxford : Oxford University Press, 1992, p. 70.</ref> Menšinové vlády jsou typické například pro Dánsko a Švédsko, kde jsou menšinové vlády dokonce častější, nežli většinové. Dále pak jsou poměrně časté v Italském politickém systému a ve Finsku.<ref>Říchová, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Praha : Portál, 2014, Vol. 3, p. 137.</ref>