Pražský groš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
(snad) meziuložení |
||
Řádek 13:
Mince se razila ve [[Vlašský dvůr|Vlašském dvoře]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. Za její vzor sloužil francouzský groš [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíka IX.]] z roku [[1266]], nazývaný ''gros tournois'' – [[tourský groš]].
Přestože si král [[Václav II.|Václav II.]] přál, aby mince byla „stálá“ a „věčná“, tak postupem doby klesala jak váha mince (až na 2,4 g), tak i ryzost mince (562/1000). Přesto byla mince velmi oblíbená a pronikla až za hranice českých zemí
V době husitských válek přechodně skončila ražba pražského groše, ovšem zůstal jako početní jednotka (kdy přesně se nerazilo není jisté, od 20. let 15. století, od r. 1433 se uvažuje o příležitostných ražbách, plně obnoveno za reformy Jiřího z Poděbrad, tedy po roce 1469).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hlaváček
| jméno = Ivan
| odkaz na autora = Ivan Hlaváček
| příjmení2 = Kašpar
| jméno2 = Jaroslav
| odkaz na autora2 = Jaroslav Kašpar (historik)
| příjmení3 = Nový
| jméno3 = Rostislav
| odkaz na autora3 = Rostislav Nový
| titul = Vademecum pomocných věd historických
| vydání = 3
| vydavatel = H&H
| místo = Jinočany
| rok = 2002
| isbn = 80-7319-004-4
| kapitola = Numismatika
| strany = 446
| jazyk =
}}</ref> Po měnové reformě Jiřího z Poděbrad byl stanoven pevný poměr 2 [[míšeňský groš|míšenské groše]] se rovnají 1 pražskému. Ražbu groše ukončil roku 1547 [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]], kdy ji vystřídal stříbrný [[Jáchymovský tolar|tolar]]. Přesto pražský groš platil dál a teprve patent [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] roku [[1644]] definitivně ukončil jeho oběh.
== V peněžním systému ==
Podle reformy Václava II. se razil pražský groš z [[pražská hřivna|pražské hřivny]] (tj. asi 253,17 g) – ovšem Smolík poukázal, že se v této době používala řada dalších hřiven (zřejmě jako početní jednotka i jako mincovní jednotka). Z pražské hřivny se razilo 64 grošů, velmi rychle se prosadila početní jednotka kopa grošů (tj. 60 grošů). Přepočet na starší [[Brakteát|brakteátovou měnu]] byl stanoven 6 brakteátů = 1 groš.
Původně se pro vnitřní trh počítalo se jedním druhem drobné mince, s [[Parvus|parvem]] (12 do groše), v roce 1384 byly zavedeny další dva druhy drobných peněz, jejich nominální hodnota byla 1 groš = 7 [[peníz]]ů (nummi) = 14 [[haléř]]ů = 28 [[obol]]ů (oboli). Za husitství nastala v mnoha ohledech nouzová situace, groše se nerazily, naopak prosadily se drobné mince s malým podílem stříbra ([[kalíšky]] a [[flútky]]).
Mezinárodní trh si vyžádal ražbu [[Zlatá mince|zlatých mincí]] (od Jana Lucemburského raženy příležitostné zlaté), na které nebyl groš pevně navázán (poměr se pohyboval okolo půl kopy, ovšem s poklesem ryzosti groše se poměr zvyšoval). I po prosazení tolaru jako výchozí mince měnové soustavy byl poměr stanoven 1 tolar = 30 grošů (takto byl vymezen i pozdější bílý groš).
== Externí odkazy ==
Řádek 31 ⟶ 59:
| rok = 1894
}}
== Reference ==
<references />
{{Portály|Středověk}}
| |||