Verze z 17. 2. 2014, 21:22 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 287 678 editací m narovnání přesměrování ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 1. 2015, 17:50 editovat zrušit editaci M97uzivatel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 76 413 editací nezlomitelné mezery Přejít na další porovnání →
Řádek 8: \|Německý název= Siliciumdioxid \|Sumární vzorec= SiO<sub>2</sub> \|Vzhled= bílá práškovitá nebo ~~krystalická~~[[krystal]]ická látka \|Číslo CAS= 7631-86-9 Řádek 19: \|Molární hmotnost= 60,085 g/mol \|Teplota změny modifikace= 10,5 °C (''křemen, α → β'') \|Teplota skelného přechodu= 1 150 °C (''přibližně, [[amorfní látka\|amorfní]]'') \|Hustota= 2,33 g/cm³<sup>3</sup> (''kristobalit'')<br /> 2,651 g/cm³<sup>3</sup> (''křemen, 0 °C'')<br /> 2,648 g/cm³<sup>3</sup> (''křemen, 20 °C'')<br /> 2,264 g/cm³<sup>3</sup> (''tridymit'')<br /> 2,2 g/cm³<sup>3</sup> (''amorfní, 20 °C'') \|Index lomu= '''kristobalit'''<br /> ''n''<sub>Dř</sub>= 1,487<br /> ''n''<sub>Dm</sub>= 1,484<br /> '''křemen''' (''20 °C'')<br /> ''n''<sub>Dř</sub>= 1,544 220 2 <br /> ''n''<sub>Dm</sub>= 1,553 32 <br />'''tridymit'''<br />''n''<sub>D''a''</sub>= 1,475<br />''n''<sub>D''b''</sub>= 1,476<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,478<br /> '''amorfní''' (''20 °C'')<br />''n''<sub>D</sub>= 1,458 86 \|Tvrdost= 6,5 (''kristobalit'')<br /> 7 (''křemen'')<br /> 7 (''tridymit'') \|Rozpustnost= 0,016 g/100 ml (''křemen'') \|Relativní permitivita= 3,75 (''amorfní, 20 [[stupeň Celsia\|°C]]'') \|Součinitel tepelné vodivosti= '''křemen''' <br /> 5,88 W/(mK) (''38 °C, hrana a'')<br /> 11,06 W/(mK) (''38 °C, hrana c'')<br /> 5,19 W/(mK) (''93 °C, hrana a'')<br /> 9,34 W/(mK) (''93 °C, hrana c'')<br /> 4,50 W/(mK) (''149 °C, hrana a'')<br /> 8,99 W/(mK) (''149 °C, hrana c'')<br /> '''amorfní''' <br /> 0,84 W/(mK) (''-150 °C'')<br />1,05 W/(mK) (''-100 °C'')<br />1,21 W/(mK) (''-50 °C'')<br />1,32 W/(mK) (''0 °C'')<br />1,34 W/(mK) (''18 °C'')<br />1,41 W/(mK) (''50 °C'')<br />1,48 W/(m*K) (''100 °C'') \|Součinitel délkové roztažnosti= 5,5•10<sup>-7</sup> K<sup>-1</sup> (''amorfní'') Řádek 52: }} '''Oxid křemičitý''' (SiO<sub>2</sub>) tvoří nejméně 22 fází a dvanáct [[polymorfie\|polymorfních]] forem. Díky této rozmanitosti a velkému praktickému významu patří tento [[~~Oxidy~~oxidy\|oxid]] mezi nejstudovanější látky. == Výskyt == V přírodě jej nacházíme nejčastěji ve formě [[křemen\|α-křemene]], který je součástí např. [[žula\|žuly]] a [[pískovec\|pískovce]]. Modifikace oxidu křemičitého se převážně skládají z [[~~Čtyřstěn~~čtyřstěn\|tetraedr]]ů SiO<sub>4</sub>, které jsou propojeny přes vrchol. V termodynamicky nejstabilnější formě (za laboratorní teploty) - α-křemenu - tvoří tyto tetraedry vzájemně spojené šroubovice. [[Soubor:Krystalové modifikace SiO2.png\|650px\|center\|přechody mezi nejběžnějšími krystalickými modifikacemi SiO<sub>2</sub>]] == Chemické vlastnosti == Oxid křemičitý je velmi odolný vůči kyselinám, s  výjimkou [[kyselina fluorovodíková\|kyseliny fluorovodíkové]], se kterou reaguje takto: SiO<sub>2</sub> + 4  HF → [[fluorid křemičitý\|SiF<sub>4</sub>]] + 2  [[voda\|H<sub>2</sub>O]] Horké koncentrované alkalické [[hydroxid]]y jej pomalu rozpouštějí za vzniku alkalických křemičitanů, v  taveninách je tento proces podstatně rychlejší. Za zvýšené teploty (nad ~~1000~~1 000 °C) reaguje i s [[vodík]]em a [[uhlík]]em. S [[fluor]]em reaguje za vzniku [[fluorid křemičitý\|fluoridu křemičitého]] a [[kyslík]]u. Reakce s oxidy kovů a [[polokovy\|polokovů]] jsou velmi významné ve sklářském a keramickém průmyslu. Řádek 69: V průmyslu se používá převážně α-křemen, křemenné sklo, [[silikagel]], [[kouřový křemen]] a [[diatomit]]. [[~~Piezoelektřina~~piezoelektřina\|Piezoelektrických]] vlastností křemene se využívá v krystalových oscilátorech a filtrech v převodnících a snímačích. Protože se v přírodě nenachází dostatečně čistý křemen, musí se připravovat hydrotermálními metodami. Oxid křemičitý také dále najdeme v čisté podobě v jádru [[Optický kabel\|optických kabelů]]. Řádek 77: [[Silikagel]] se díky vysokému povrchu používá jako sušidlo, [[sorbent]], nosič [[katalyzátor\|katalyzátorů]] atd. V potravinářství se používá pod označením [[Přídatné látky\|E  551]]. == Literatura ==

Oxid křemičitý: Porovnání verzí