Artefakt (sociologie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
- nadb. hranaté závorky + oddíl |
||
Řádek 5:
== Artefakty obecně ==
[[File:Levi-strauss 260.jpg|thumb|Claude Levi-Strauss]]
Obecně je za artefakt považován uměle vytvořený nebo modifikovaný předmět, jež byl vyroben člověkem, a to nejen člověkem moderním, ale i člověkem předmoderním. Jedná se o předmět, jež byl vytvořen v souladu s normami určité kultury. Pojem artefakt původně existoval pouze v archeologických výzkumech, kde označoval uměle vytvořené věcné kulturní objekty. Postupem času si ho ale v průběhu 20. století osvojily další obory, např. kulturní a sociální antropologie či etnografie. Problematice artefaktu v antropologii se věnoval například francouzský antropolog [[Claude Lévi-Strauss]] v díle "[[Cesta masek]]", kde se zabývá antropologickou interpretací objektů (artefaktů) domorodého výtvarného umění.<ref name="Levi">
Pojem artefakt má však i jiné využití. Značí také odchylku měření, nevhodným použitím vědecké metody zjištěný zdánlivý jev, který ve skutečnosti neexistuje. Tedy zkreslení výsledků určitou technikou, kdy výsledek je dán nesprávným postupem.<ref name="Jandourek">
=== Sociologická teorie artefaktů ===
Sociologická teorie artefaktů B. Blandina rozlišuje řadu pojmů věc – předmět – nástroj.<ref name="Blandin">
V první etapě poznávání věcí náš ovlivňují určité vlivy (pocity, afekty, kulturní souvislosti, apod.), podle kterých jsme schopni věc zařadit do kategorie (bezpečný/nebezpečný předmět). Další skupinou, jíž se sociologie také zabývá, jsou předměty, které patří do každodenní rutiny života. Ty můžou fungovat v různých rozměrech. Ty si můžeme představit na budíku. <ref name="Pavlu">
* Rozměr citový: „Nesnáším ten budík, co mě budí“
* Rozměr poznávací: „Kdo sestrojil ten budík u bomby?“
Řádek 18:
=== Fáze osvojení ===
Chvíle, kdy se věc přemění na předmět, je když ji člověk uvede do rozměru citového a poznávacího – nalezení vhodného/nevhodného kamene. V další fázi, kdy se předmět mění na nástroj, mu člověk přiděluje rozměr funkční a symbolický – kámen použiji k zabití zvířete, symbolizuje převahu člověka nad zvířetem.<ref name="Pavlu">
=== Přeměna v nástroj ===
Řádek 25:
=== Příklady artefaktů a jejich typologie ===
Pojem artefakt zahrnuje vše, co lze reálně vytvořit, vnímat a v posledku pojmenovat a popsat, od fyzické podoby slov a elektronických a tištěných knížek, notových záznamů a návodů k použití přes taneční nebo hudební produkci, počítače, sochy nebo malby, od parních strojů až k nanotechnologiím. Artefakt je médium, jehož prostřednictvím tvořivost nabývá reálnou podobu a tím i potenciální hodnotu.<ref name="Slavik">
* primární artefakt, jež je používán k produkci (např. kladivo, kamera, vidlička apod.),
* sekundární artefakt, které jsou komplementární k primárním artefaktům (např. návod ke kameře),
Řádek 31:
Nejtypičtějším příkladem artefaktu jsou nástroje, které byly vytvořeny pro další účely. Tedy například zbraně, nástroje či umění.
== Odkazy ==
=== Reference ===
V tomto článku byl použit částečný překlad textu z ''Cultural artifact'' na anglické Wikipedii.<references />
=== Literatura ===
* BLANDIN, Bernard. La construction du social par les objets. Paris: Presses Universitaires de France, 2002. ISBN 2130527833.
* JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285. ISBN 978-80-7367-269-0.
Řádek 47 ⟶ 46:
* IHDE, Don. Technology and the Lifeworld: From Garden to Earth. Indianapolis: Indiana University Press, 1990. ISBN 0-253-32900-0.
===Externí odkazy
* PAVLŮ, Ivan. Analýza artefaktů. [online]. 2011 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: <http://www.bylany.com/pdf/Pavlu_Analyza%20artefaktu.pdf/>
* Artifact. In: HILPINEN, Risto. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2011 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: <http://plato.stanford.edu/entries/artifact//>
|