Artefakt (sociologie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- nadb. hranaté závorky + oddíl
Řádek 5:
== Artefakty obecně ==
[[File:Levi-strauss 260.jpg|thumb|Claude Levi-Strauss]]
Obecně je za artefakt považován uměle vytvořený nebo modifikovaný předmět, jež byl vyroben člověkem, a to nejen člověkem moderním, ale i člověkem předmoderním. Jedná se o předmět, jež byl vytvořen v souladu s normami určité kultury. Pojem artefakt původně existoval pouze v archeologických výzkumech, kde označoval uměle vytvořené věcné kulturní objekty. Postupem času si ho ale v průběhu 20. století osvojily další obory, např. kulturní a sociální antropologie či etnografie. Problematice artefaktu v antropologii se věnoval například francouzský antropolog [[Claude Lévi-Strauss]] v díle "[[Cesta masek]]", kde se zabývá antropologickou interpretací objektů (artefaktů) domorodého výtvarného umění.<ref name="Levi">[LÉVI-STRAUSS, Claude. Cesta masek. Liberec: Dauphin, 1996, 199 s., [8] s. obr. příloh. ISBN 80-860-1922-5.]</ref>
Pojem artefakt má však i jiné využití. Značí také odchylku měření, nevhodným použitím vědecké metody zjištěný zdánlivý jev, který ve skutečnosti neexistuje. Tedy zkreslení výsledků určitou technikou, kdy výsledek je dán nesprávným postupem.<ref name="Jandourek">[JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285. ISBN 978-80-7367-269-0.]</ref> Jako příklad mohou sloužit tzv. [[EEG|EEG artefakty]], kde se objevují artefakty nejen technické, ale i biologické. Například pohybové a svalové artefakty, které vyšetření zkreslují.<ref name="Raboch">[ RABOCH, Jiří a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2012, 466 s. ISBN 978-802-4619-859.]</ref>
=== Sociologická teorie artefaktů ===
 
Sociologická teorie artefaktů B. Blandina rozlišuje řadu pojmů věc – předmět – nástroj.<ref name="Blandin">[BLANDIN, Bernard. La construction du social par les objets. Paris: Presses Universitaires de France, 2002. ISBN 2130527833.]</ref> Ta říká, že než se stane věc artefaktem, projde určitým cyklem proměny. V konečné etapě se pak stane nástrojem, který slouží k různým společenským funkcím. Jako příklad nám může posloužit kámen. Ten se nejprve objevuje svojí věcností, potom co je upraven, (například hlazením, rytím) se přemění v artefakt.
 
V první etapě poznávání věcí náš ovlivňují určité vlivy (pocity, afekty, kulturní souvislosti, apod.), podle kterých jsme schopni věc zařadit do kategorie (bezpečný/nebezpečný předmět). Další skupinou, jíž se sociologie také zabývá, jsou předměty, které patří do každodenní rutiny života. Ty můžou fungovat v různých rozměrech. Ty si můžeme představit na budíku. <ref name="Pavlu">[ PAVLŮ, Ivan. Analýza artefaktů. [online]. 2011 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: <http://www.bylany.com/pdf/Pavlu_Analyza%20artefaktu.pdf/>]</ref>
* Rozměr citový: „Nesnáším ten budík, co mě budí“
* Rozměr poznávací: „Kdo sestrojil ten budík u bomby?“
Řádek 18:
 
=== Fáze osvojení ===
Chvíle, kdy se věc přemění na předmět, je když ji člověk uvede do rozměru citového a poznávacího – nalezení vhodného/nevhodného kamene. V další fázi, kdy se předmět mění na nástroj, mu člověk přiděluje rozměr funkční a symbolický – kámen použiji k zabití zvířete, symbolizuje převahu člověka nad zvířetem.<ref name="Pavlu">[PAVLŮ, Ivan. Analýza artefaktů. [online]. 2011 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: <http://www.bylany.com/pdf/Pavlu_Analyza%20artefaktu.pdf/>]</ref> Ten samý předmět však může na jiném místě, v jiném čase, plnit odlišnou funkci, např. kámen napříště poslouží k zatížení papíru na pracovním stole.<ref name="IHDE">[IHDE, Don. Technology and the Lifeworld: From Garden to Earth. Indianapolis: Indiana University Press, 1990. ISBN 0-253-32900-0.]</ref>
 
=== Přeměna v nástroj ===
Řádek 25:
=== Příklady artefaktů a jejich typologie ===
 
Pojem artefakt zahrnuje vše, co lze reálně vytvořit, vnímat a v posledku pojmenovat a popsat, od fyzické podoby slov a elektronických a tištěných knížek, notových záznamů a návodů k použití přes taneční nebo hudební produkci, počítače, sochy nebo malby, od parních strojů až k nanotechnologiím. Artefakt je médium, jehož prostřednictvím tvořivost nabývá reálnou podobu a tím i potenciální hodnotu.<ref name="Slavik">[ SLAVÍK, Jan, Vladimír CHRZ a Stanislav ŠTECH. Tvorba jako způsob poznávání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 9788024625300.]</ref> Dle tradičního vymezení objekt můžeme nazývat artefaktem jedině a pouze, pokud má svého autora.<ref name="Hilpinen">[ Artifact. In: HILPINEN, Risto. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2011 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: <http://plato.stanford.edu/entries/artifact//>]</ref> Americký filozof [[Marx W. Wartofsky |Marx W. Wartofsky]]<ref name="Wartofsky">[WARTOFSKY, Marx W. Models: representation and the scientific understanding. Boston: D. Reidel Pub. Co., c1979, xxvi, 390 p. ISBN 90-277-0947-5.]</ref> ustanovil 3 základní typy artefaktů:
* primární artefakt, jež je používán k produkci (např. kladivo, kamera, vidlička apod.),
* sekundární artefakt, které jsou komplementární k primárním artefaktům (např. návod ke kameře),
Řádek 31:
Nejtypičtějším příkladem artefaktu jsou nástroje, které byly vytvořeny pro další účely. Tedy například zbraně, nástroje či umění.
 
== Odkazy ==
''<nowiki/>''
=== Reference ===
V tomto článku byl použit částečný překlad textu z ''Cultural artifact'' na anglické Wikipedii.<references />
<references />
 
=== Literatura ===
* BLANDIN, Bernard. La construction du social par les objets. Paris: Presses Universitaires de France, 2002. ISBN 2130527833.
* JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285. ISBN 978-80-7367-269-0.
Řádek 47 ⟶ 46:
* IHDE, Don. Technology and the Lifeworld: From Garden to Earth. Indianapolis: Indiana University Press, 1990. ISBN 0-253-32900-0.
 
===Externí odkazy:===
* PAVLŮ, Ivan. Analýza artefaktů. [online]. 2011 [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: <http://www.bylany.com/pdf/Pavlu_Analyza%20artefaktu.pdf/>
* Artifact. In: HILPINEN, Risto. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2011 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: <http://plato.stanford.edu/entries/artifact//>